Opětovná polská intervence proti „drahé naftě“ zřejmě zabrání zvyšování sazeb NBP, odvrácenou stranou nižších cen benzínu bude slabší zlotý a horší rating Polska

Nejen v České republice, ale i v sousedním Polsku se vláda rozhodla, že je třeba veřejnost uchránit před příkořím, které na ni v podobě vyšších cen pohonných hmot uvaluje okolní svět. Polská vláda, tak již podruhé v krátkém sledu zavádí program „Ceny Paliwa Niżej“, který kombinuje snížení DPH a spotřební daně spolu s cenovými stropy na ceny benzínu a nafty. Intervence polského státu do trhu s pohonnými hmotami by i tentokrát měla trvat tři měsíce, takže prakticky do konce tohoto roku.

Volatilní ceny benzínu a nafty jsou přitom v Polsku stejně jako v řadě evropských zemí hlavním faktorem, který hýbe celkovou inflací. V září například ceny stouply meziměsíčně o více než 9 % a vytlačily tak celkovou meziroční inflaci již na 4 %. Pokud by přitom polská vláda nezasáhla, tak by se polská celková inflace pohybovala nad 4 % – tedy nad horní hranicí cílovaného pásma NBP – minimálně do první poloviny příštího roku. Vzhledem k podivné reakční funkci NBP, která zohledňuje primárně celkovou (a nikoliv jádrovou) inflaci by tedy reálně hrozilo, že oficiální úrokové sazby půjdou v Polsku vzhůru.

Nicméně snížení daní na pohonné hmoty způsobí, že ceny benzínu a nafty již v říjnu v Polsku výrazně poklesnou (což se již také děje), takže se meziroční inflace na podzim zřejmě vrátí zpět pod 3,5 %. Hlavní holubice v čele NBP – prezident centrální banky Glapiński – tak bude mít ve čtvrtek na tiskové konferenci po středečním zasedání NBP v ruce dost silné argumenty, proč by oficiální úroková sazba měla zůstat tam, kde je nyní (3,5 %).

Tím ovšem makroekonomický příběh polské manipulace s cenami pohonných hmot nekončí. Pokud nenastane rychlý kolaps cen ropy, tak „úleva“, kterou polská vláda zajistí vyhlazení energetického šoku v tomto čtvrtletí, bude mít dva makroekonomické efekty: za prvé, vrácení DPH a spotřební daně na původní hodnoty zajistí, že profil inflace v průběhu 2027 bude výrazně vyšší a za druhé, výpadek nepřímých daní zhorší hospodaření polského státu v tomto roce minimálně o několik miliard zlotých (a to nehledě na dodatečně schválenou daň z nadměrných zisků energetických společností).

Deficit veřejných financí atakující 7 % HDP a rychle rostoucí dluh přitom dává Polsku jen malý manévrovací prostor, pokud jde o aplikaci fiskální expanze, která by neměla ohrozit ratingy země a sílu zlotého. Není to tak dávno, co agentura Moody’s Polsku rating snížila, přičemž další negativní revize jsou na cestě (S&P přijde na řadu 6.11.). Mezitím se výnosy polských vládních dluhopisů pohybují na úrovni 6 % a zlotému se opravdu v poslední době nedaří. Jinak řečeno snaha ulevit lidem v Polsku od vysokých cen nafty a benzínu se začíná prodražovat jinde.