Regulace cen pohonných hmot začíná! Jak se promítne do cen nafty a benzínu?

Cena nafty v posledním týdnu dále rostla a u benzínu stagnovala kolem 45,93 Kč za litr. Za uplynulých 7 dnů zdražil litr nafty o 27 haléřů na 49,50 Kč. Průměrná cena nafty se tak zastavila těsně pod historickým rekordem, kterým jsou úrovně 49,57 Kč za litr z roku 2022. Vše nasvědčuje tomu, že nafta historický rekord zatím nepřekoná a naopak od začátku října výrazněji zlevní. Od čtvrtka totiž začne opět platit státní regulace cen pohonných hmot. Marže čerpacích stanic bude stanovena na maximum 2,5 Kč za litr nafty i benzínu. Maximální povolená cena se bude opět počítat jako průměr velkoobchodních cen a u nafty nás čeká snížení spotřební daně. Průměrná cena nafty by tak mohla v příštích dnech padnout až ke 48 Kč za litr. Vývoj na velkoobchodním trhu byl navíc v posledních dnech příznivý - od zářijového vrcholu spadla cena nafty i benzínu o 10 %. U benzínu zatím výraznější cenový propad nečekám - cena by se mohla postupně posouvat blíže ke 45 Kč za litr. Pozitivně také hovoří aktuální vývoj na ropném trhu. Írán v posledních dnech zaslal hned několik návrhů na příměří. 

Z pohledu řidičů a zejména dopravců tak bude opětovné zavedení regulace vítané. Ceny nafty by měly spadnout výrazněji pod 50 Kč. Vláda navíc bude mít to štěstí, že vývoj na velkoobchodním trhu v posledních dnech nahrával korekci u benzínu i nafty. Ceny by tak mohly začít padat hned na začátku října. Zastropování marží čerpacích stanic je pochopitelné vzhledem ke snížení spotřební daně u nafty, je však třeba dodat, že samotné maloobchodní marže nebyly příčinou vysokých cen pohonných hmot. Většina stanic měla již před regulací marže pod maximální povolenou úrovní. Tím, kdo bude nyní kvůli regulaci nejvíce trpět, budou jednoznačně čerpací stanice. Ty ve městech a na dálnicích budou muset výrazně srazit marže, což je může dostat do okamžité ztráty. Ztrátu jim mlže způsobit také fakt, že nyní musí stanice promítat velkoobchodní ceny do těch koncových okamžitě - dráže nakoupené zásoby tak mohou být teoreticky prodány pod cenou. Tratit by na opatřeních mohl teoreticky i stát - kvůli nižší spotřební dani u nafty může stát přijít o vyšší stovky milionů korun měsíčně. Je však třeba dodat, že stát bohatě vydělává na DPH z cen pohonných hmot. Díru v rozpočtu by pak mohlo pomoci vyplnit také mimořádné zdanění společnosti Orlen - ikdyž zde je výše výběru daně značně nejistá. 

Aktuální situace vybízí k obchodování ropy, u nás to lze bez poplatků. Více se dozvíte ZDE.

Ropný trh tak v posledních dnech výrazně zchladl a cena severomořského Brentu se nyní propadla až k 96 dolarům za barel. Hlavním důvodem je postupné uklidňování obav z dlouhodobého výpadku dodávek přes Hormuzský průliv. Írán představil sedmidenní plán na jeho otevření, podmínil ho však omezením americké blokády přístavů, zmírněním ropných sankcí a uvolněním části zmrazených aktiv. Donald Trump tento návrh odmítl s tím, že podmínky jsou pro Spojené státy nepřijatelné, a zároveň zopakoval, že Írán nesmí získat jaderné zbraně. USA navíc dál zpřísňují sankce, mimo jiné vůči některým bankám a aerolinkám. Včera přitom Írán prostřednictvím Kataru předložil další návrh a nyní se čeká na americkou odpověď. Vývoj kolem Hormuzu se přitom velmi rychle promítá do ceny ropy. Po prvních náznacích možného otevření průlivu Brent klesl pod 100 dolarů, po americkém odmítnutí návrhu ale znovu vystřelil až k 107 dolarům. Nyní se naopak vrací k 96 dolarům, protože se ukazuje, že fyzický tok ropy se postupně obnovuje. Saúdské Arábii se podařilo plně opravit ropovod vedoucí do Rudého moře a podle amerického ministra energetiky se přes Hormuz nyní přepravuje kolem 13 milionů barelů ropy denně, přičemž v jednom dni to bylo dokonce přes 20 milionů barelů. To je více než před válkou. Nezávislé odhady hovoří o obnovení přepravy na zhruba 72 až 94 procent předválečné úrovně.

Na trhu tak vzniká poměrně paradoxní situace. Zatímco geopolitické riziko zůstává velmi vysoké, fyzický nedostatek ropy se zatím neprojevuje v takové míře, jak se trh původně obával. Exporty ropy z arabských zemí se postupně obnovují a podle americké strany Írán dokonce ztrácí kontrolu nad samotným provozem Hormuzu. Na druhou stranu zůstávají výrazně zvýšené náklady na přepravu a pojištění tankerů, takže ropa se i při obnovení značné části dodávek obchoduje s vysokou rizikovou přirážkou. Klíčové proto bude, co se stane po amerických volbách. Do té doby může trh zůstávat relativně klidný, pokud bude pokračovat současný trend obnovování exportů a nedojde k novému útoku na energetickou infrastrukturu. Po volbách se ale situace může znovu výrazně změnit – buď směrem k dohodě a dalšímu poklesu geopolitické prémie v ceně ropy, nebo naopak k obnovení amerických vojenských úderů a případným íránským útokům na energetickou infrastrukturu v regionu. Právě tato nejistota bude nyní pro cenu Brentu klíčová.

Upozornění: Jakékoli názory, zprávy, výzkumy, analýzy, ceny nebo jiné informace obsažené v tomto materiálu jsou poskytovány jako obecná marketingová komunikace pouze pro informativní účely a nepředstavují investiční poradenství. Nic v tomto sdělení neobsahuje investiční doporučení nebo pobídku za účelem nákupu a prodeje jakéhokoliv finančního nástroje. Všechny poskytnuté informace jsou shromažďovány z renomovaných zdrojů a jakékoliv informace obsahující údaj o minulé výkonnosti nejsou zárukou ani spolehlivým ukazatelem budoucí výkonnosti. Nepřebíráme žádnou odpovědnost za jakékoliv ztráty vyplývající z jakékoliv investice provedené na základě informací uvedených v tomto sdělení. Tato komunikace nesmí být reprodukována ani dále šířena bez našeho předchozího písemného souhlasu.