Řecko - Energetika, příležitosti pro český export. Mapa globálních oborových příležitostí 2026/2027

Energetická krize posílila význam výroby energie z obnovitelných zdrojů, pro kterou má Řecko vhodné podmínky. Perspektivu mají technologie akumulace vyrobené energie, zejména velkokapacitní úložiště. Modernizují a rozšiřují se rozvodné sítě. Rozvíjí se sektor LNG infrastruktury. Řecko také zvažuje alternativní zdroje energie jako je vodík nebo jádro (zejména SMRs).

V roce 2025 bylo v Řecku vyrobeno 54,4 TWh elektřiny, což je o zhruba 2 TWh více, než v roce 2024. Největší podíl na výrobě elektřiny měly obnovitelné zdroje - 48,1 procent vyrobily sluneční, větrné a malé vodní elektrárny a další 6,2 procent velké vodní elektrárny, zemní plyn se podílel ze 40,6 procent a pouhých 5 procent činil podíl domácího lignitu. Zatímco v roce 2024 byla bilance dovozu a vývozu elektřiny vyrovnaná, v roce 2025 její vývoz převážil oproti dovozu o 2,6 TWh a Řecko se s 8,5 TWh zařadilo mezi největší vývozce elektřiny v EU.

Národní plán v oblasti energetiky a klimatu do roku 2030 s výhledem do roku 2050 si vytyčuje nové ambiciózní cíle. Počítá s dalším nárůstem podílu obnovitelných zdrojů na výrobě elektřiny na 81 procent v roce 2030 a na téměř 100 procent v roce 2050. Kromě solárních technologií by významnou roli měly hrát větrné elektrárny instalované jak na souši, tak nově i na moři, které se postupně stanou druhým nejvýznamnějším zdrojem elektřiny. Předpokladem širšího zapojení obnovitelných zdrojů do energetického mixu je zvýšení kapacity úložišť - v roce 2030 by měla činit 6,2 GW a do roku 2050 se téměř ztrojnásobit na 17 GW. Nezbytná je modernizace a posílení distribuční sítě. S ohledem na klimatické výkyvy a časté požáry má perspektivy zejména podzemní vedení a pokračuje výstavba podmořského propojení pevninské rozvodné sítě s ostrovy. Naopak lignitové elektrárny by měly být plně vyřazeny z provozu do roku 2028.

Plán je rozdělen do tří etap. V první, od roku 2025 do roku 2030 pokračuje rozšiřování větrné, solární a akumulační infrastruktury, aby byla zajištěna nejen kapacita, ale i vyváženost systému. Postupně se budou uplatňovat nové technologie jako biometan, vodík, zachycování a ukládání uhlíku a velkoplošná tepelná čerpadla. Druhá etapa, od roku 2030 do roku 2040, by měla být orientována na „očištění“ elektřiny, urychlení úspor energie v domácnostech i na budovách a na elektrifikaci pozemní dopravy. Ve třetí etapě od roku 2040 do roku 2050 se plánují zelené změny v lodní a letecké dopravě, kde je třeba využít nová, ekologická paliva, a také v těžkém průmyslu.

Zajímavým projektem vlády je program „GR-eco Islands“. Vybrané ostrovy jsou postupně transformovány v „zelené“, energeticky udržitelné a autonomní destinace. Solární a větrnou elektřinu budou využívat obyvatelé, návštěvníci, podniky a veřejné instituce včetně veřejného osvětlení. Dopravu zajistí elektromobily. Realizace programu proběhla pilotně na ostrůvcích Agios Stratis, Astypalea, Tilos a Chalki. Na ostrově Astypalea sponzoruje elektromobilitu Volkswagen.

Perspektivní zůstává sektor LNG infrastruktury. V řeckých přístavech se rozšiřuje kapacita plovoucích skladovacích a regasifikačních jednotek (FSRU) spolu se související infrastrukturou. K hlavnímu úložišti LNG Revythousa v metropolitním regionu Attika přibylo plovoucí úložiště u přístavu Alexandroupoli a v následujících letech se plánuje instalace dalších v Soluni, Volosu a v Korintském zálivu. Řecko se také stává uzlem exportu zemního plynu do okolních zemí a na významu nabývá jižní vertikální koridor, který má ambice dodávat plyn do východní a střední Evropy. Hlavním dodavatelem LNG do Řecka je USA.

Po několikaleté přestávce ožil zájem o průzkum potenciálních nalezišť ropy a zemního plynu v řeckých výsostných vodách. Americká společnost ExxonMobil provádí průzkumy jihozápadně od Kréty a rovněž americká Chevron ve spolupráci s řeckou HELLENiQ získala v únoru 2026 práva na průzkum ve čtyřech mořských blocích jižně od Kréty a Peloponésu.

Řecký energeticko-klimatický plán předpokládá do roku 2030 rozsáhlé investice v řádu 39 miliard eur. Energetika patří k prioritním oblastem plánu na podporu oživení a odolnosti „Hellas 2.0“ financovaného z unijního fondu obnovy. Z finančního nástroje REPowerEU využije Řecko na půjčky dalších 5 miliard eur.

V oblasti alternativních zdrojů Řecko zvažuje jádro jako potenciální budoucí baseload (zejm. SMRs) nebo jako ekologický pohon pro velké dopravní lodě.

Řecko, počet obyvatel, HDP, inflace, nezaměstnanost, export, import a obchodní bilance, dluh. Mapa globálních oborových příležitostí 2026/2027, souhrnná teritoriální informace

Článek je součástí projektu MZV Mapa globálních oborových příležitostí