Kosovo - Energetika, příležitosti pro český export. Mapa globálních oborových příležitostí 2026/2027

Cílem energetické strategie Kosova na léta 2023-2031 je zajistit alespoň částečnou transformaci energetického sektoru při zachování cenové dostupnosti. Celkem 95 % výroby elektrické energie zajišťují tepelné elektrárny. Vláda plánuje zvýšit podíl obnovitelných zdrojů ze současných 5 % na 25-30 % do roku 2031. Na jedné straně by kosovská vláda chtěla do roku 2050 postupně činnost uhelných elektráren omezit, s ohledem na geopolitickou situaci v Evropě, resp. ve světě, se ale rozhodla i nadále investovat do obnovy uhelné elektrárny Kosova A. V roce 2025 oznámila kosovská vláda generální opravu dvou bloků elektrárny Kosova A, jejímž cílem je zvýšení kapacity Kosova A ze současných 120 MW/h na 201 MW/h. V roce 2025 Kosovo rovněž rozhodlo o investicích na rozšíření kapacit bateriových úložišť pro elektrickou síť. Tento záměr se doposud, kvůli vnitropolitickému vývoji v zemi, nepodařilo realizovat.

Kosovský energetický průmysl je zařazen mezi strategické sektory. Elektrická soustava Kosovské republiky je zastaralá, neadekvátní a nespolehlivá. V této souvislosti dala kosovská vláda prioritu modernizaci a zlepšení energetického sektoru země a požádala o podporu a pomoc své rozvojové partnery, včetně Světové banky a Evropské komise. Hlavním cílem je zvýšit energetickou účinnost a podíl výroby zelené energie, zajistit integraci na regionální energetické trhy a podpořit výrobu spolehlivé, udržitelné a cenově dostupné výroby energie. Celkem 95 % výroby elektrické energie v Kosovu zajišťují tepelné elektrárny Kosovo A a Kosovo B, které z technických důvodů nemohou pracovat na plný výkon. Pro další vývoj kosovského energetického sektoru bude nezbytná výstavba nových kapacit, zvýšení účinnosti stávajících zdrojů a širší zavádění obnovitelných zdrojů energie. Kosovo se rovněž začíná více zabývat možnostmi ukládání energie. Kosovská vláda vyhlásila též program na podporu rodin s nízkými a středními příjmy, které se rozhodnou pro instalaci solárních panelů a zavádění opatření v oblasti energetické účinnosti.

V energetickém plánu je výstavba solárních a větrných elektráren a příprava přenosové a distribuční sítě na integraci elektrické energie z nových obnovitelných zdrojů. Předpokládá se, že výroba elektrické energie ze solárních a větrných zdrojů se do roku 2031 zvýší šestinásobně. Mezi nejvýznamnější projekty v této oblasti patří výstavba solární elektrárny o výkonu 100 MW nedaleko Prištiny. Projekt nazvaný Solar4Kosovo v hodnotě 100 mil. EUR je financován s podporou EU, Evropské banky pro obnovu a rozvoj a německé rozvojové banky KfW. Investice byla podepsána v březnu 2024, kvůli vnitropolitickému vývoji v roce 2025 však bylo zahájení realizace odloženo. Na tento projekt naváže výstavba systému ukládání nevyužité energie do akumulátorů. I tento projekt bude financován s podporou mezinárodního společenství. Nové zdroje elektrické energie zajistí přístup k systému centrálního vytápění pro zhruba 38 000 občanů, který nahradí individuální topné systémy a zároveň přispěje k částečnému řešení problému znečištěného ovzduší v Prištině. Solární elektrárna s napojením na akumulátory tak podpoří energetickou transformaci a další iniciativy udržitelného rozvoje Kosova. Pro české firmy, které se zabývají solární energetikou, se tak v Kosovu naskýtá příležitost spolupracovat na jednom z nejmodernějších energetických projektů na západním Balkáně. Kromě solární energetiky by se české firmy mohly uplatnit v oblasti dalších alternativních způsobů ukládání el.energie, subdodávek turbín, filtrů a odsiřovacích zařízení, řídicích systémů a dalších částí pro výstavbu, modernizaci a zvýšení efektivnosti tepelných elektráren. Další možností účasti našich firem do modernizace kosovského energetického sektoru je v plánované výstavbě větrných elektráren. České firmy by se mohly zapojit například dodávkami řídicích systémů, generátorů, ložisek, ventilátorů, případně i celých věží (tubusů) pro větrné elektrárny. Kvůli přetrvávajícím výpadkům elektřiny existuje i poptávka po záložních zdrojích, především po naftových generátorech.