Kosovo, počet obyvatel, HDP, inflace, nezaměstnanost, export, import a obchodní bilance, dluh. Mapa globálních oborových příležitostí 2026/2027, souhrnná teritoriální informace

Jakkoliv se Kosovo řadí mezi nejchudší evropské země, jeho ekonomika fungující na principech volného trhu, s poměrně rozsáhlým soukromým sektorem, se neustále rozvíjí. Jedná se o trh s 1,6 mil. obyvateli a s HDP (PPP) 17 300 USD/os. v roce 2025. Pokles ekonomiky v roce 2020 o 5,3 % vystřídal růst, který se v roce 2025 pohyboval těsně pod hranicí 4 %. Hospodářský růst táhly zejména zvýšené veřejné investice, soukromá a veřejná spotřeba.

Rekordní nárůst ve výši 30% v porovnání s rokem 2024 zaznamenaly v roce 2025 přímé zahraniční investice, které přesáhly 1 mld. EUR. FDI jsou již více diverzifikované, aktuálně směřují do finančního a pojišťovacího sektoru, ale i do projektů menšího rozsahu v telekomunikacích, ve vývoji moderních technologií nebo v marketingu. Diaspora nadále investuje převážně do nemovitostí. Po prudkém nárůstu v roce 2022 (11,6 %, v důsledku vysokých světových cen komodit) klesla inflace v roce 2025 na úroveň 5,75 %. Vyšší veřejné investice a přímé zahraniční investice vedly ke zvýšenému dovozu zboží, který však dorovnal vyšší vývoz služeb spolu s remitencemi od migrantů (nejvíce jich pocházelo z Německa, Švýcarska a USA).

Schodek běžného účtu platební bilance se podařilo z 10,5 % v roce 2022 snížit na 9 % HDP v roce 2024, v roce 2025 se pohyboval kolem 9,2 % HDP. Kosovo dováží většinu spotřebního zboží, což způsobuje vysoký deficit zahraničního obchodu. Záporná bilance kosovského zahraničního obchodu se zbožím činila v roce 2025 více než 5 mld EUR při dovozu 6 mld EUR a vývozu 0,889 mld EUR. Hlavními obchodními partnery Kosova jsou v případě vývozu země EU, MKD, AL a dovozu země EU, TR, AL, CN. Mezi nejvýznamnější kosovské exportní položky se řadí železo a ocel a výrobky z nich, minerální a rostlinné produkty a výrobky spotřebního průmyslu; mezi dovozní položky pak ropa, dopravní prostředky, stroje a zařízení pro energetický sektor. V exportu služeb je Kosovo naopak značně přebytkové, hnací silou je cestovní ruch a internetové technologie.

Kosovská vláda si uvědomuje nutnost reforem právního státu a investičního prostředí. Zavádění zákonů do praxe je stále poměrně pomalé, určitá korupce přetrvává. Míra nezaměstnanosti dosahovala na konci roku 2025 téměř 11 %, obdobně tomu bylo v roce 2024 (data týkající se nezaměstnanosti se velmi liší v závislosti na zdroji, výše uvedená data pocházejí z Kosovského statistického úřadu). Na průmysl a zejména odvětví dopravy a cestovního ruchu negativně dopadá absence Kosova v systému zelených karet.

V roce 2023 přijalo Kosovo novou energetickou strategii 2022-2031, ve které si klade za cíl zvýšení obnovitelných zdrojů energie, vybudování velkokapacitních bateriových úložišť a snížení výroby elektřiny z hnědého uhlí. Tuto strategii potvrdila i (staro)nová vláda v prosinci 2025. Vzhledem k politickému dění na světové scéně (především pak kvůli válce na Ukrajině), lze však předpokládat, že hnědé uhlí zůstane pro Kosovo hlavním zdrojem energie i v nejbližších letech. Pozitivní pro kosovskou ekonomiku jsou mezinárodní úvěrová aktivita, financování ze strany diaspory, vízová liberalizace účinná od 1. 1. 2024, uznávání kosovských cestovních dokladů ze strany dalších zemí, vzájemné uznávání SPZ aut mezi Srbskem a Kosovem, povinné úhrady za spotřebovanou elektrickou energii na severu Kosova zavedené vládou od 1. 1. 2024.

Kosovo - Hospodářské ukazatele

Vývoj HDP

Podíl sektorů

Kosovo - Import dle zemí

Kosovo - Import dle zboží

Kosovo - Příležitosti pro český export

• Těžební a ropné technologie
• Energetika
• Voda a životní prostředí
• Zdravotnictví a farmacie
• Železniční sektor
• Výzkum, vývoj, inovace a vzdělávání
• ICT, elektronika, kyberbezpečnost

Článek je součástí projektu MZV Mapa globálních oborových příležitostí

Další články pro zemi Kosovo