Švédsko - Obranný a bezpečnostní sektor, příležitosti pro český export. Mapa globálních oborových příležitostí 2025/2026

Nepředvídatelné a agresivní jednání Ruska a rostoucí nejistota ve světě. Švédsko chce uspíšit rozvoj svých ozbrojených sil a civilní obrany a proto navyšuje obranné výdaje. Obranné výdaje Švédska mají v roce 2030 dosáhnout 3,5 % HDP namísto dnešních 2,14 %. Masivní obranné investice v Evropě a nedostatek národních kapacit vytváří tlak na vznik obranně-průmyslových aliancí, čímž se otvírá prostor pro spolupráci českého a švédského obranného průmyslu.

V prosinci 2024 švédská vláda deklarovala připravenost navyšovat výdaje na tzv. totální obranu země (tj. výdaje na rozvoj ozbrojených sil a na civilní obranu) ve výši 2,4 % HDP (rok 2025), resp. 2,6 % HDP (rok 2028). V březnu 2025 premiér Ulf Kristersson oznámil ambici dosáhnout výdajů na obranu ve výši 3,5 procent HDP do roku 2030. Část výdajů na obranu bude vynaložena na navýšení personálního stavu švédských ozbrojených sil až o 27 tisíc aktivních a záložně-aktivních příslušníků, část pak na akvizici zbraní, materiálu a technologií. Švédská středopravicová vláda podporovaná Švédskými demokraty předpokládá, že přezbrojení švédských ozbrojených sil si v období 2025 – 2035 vyžádá nutnost půjček v řádu 670 mld. Kč nad rámec běžného rozpočtu.

Na nutnosti zvýšení obranných výdajů se vláda shoduje s nejsilnější parlamentní a opoziční stranou – Sociální demokracií. V širším kontextu je třeba brát ohled rovněž na iniciativu Evropské komise ReArm Europe. Trajektorie růstu obranných výdajů by proto měla být zachována nezávisle na výsledku parlamentních voleb v září 2026.

Švédské ozbrojené síly zahrnují všechny standardní a dále se větvící druhy zbraní: pozemní vojsko, vzdušné síly, námořnictvo a národní gardu. Švédský zbrojní průmysl je komplexní a pokrývá potřeby švédských, aliančních i dalších ozbrojených sil v segmentu nadzvukového letectva, malých UAV/dronů, řízených střel země-země a vzduch-země, radarových systémů, obrněných

a nákladních vozidel, protiletadlových systémů, protitankových střel, samohybných houfnic, korvet, ponorek, malorážové, velkorážové a dělostřelecké munice atd.

I přes značnou komplexnost a silné postavení místního obranného průmyslu nelze ani v případě Švédska hovořit o produkční a technologické soběstačnosti. Cestu pro rozvoj švédských ozbrojených sil představuje navýšení národních kapacit na straně jedné, a posílení mezinárodní spolupráce na straně druhé. Prostor se otevírá pro spolupráci formou dodávek poptávaného vojenského materiálu a materiálu dvojího užití (jak pro potřeby švédských ozbrojených sil, tak potřeby třetích zemí shodně s licenční politikou – např. Ukrajiny), případně prostřednictvím synergií při produkci obranných technologií.

Příležitost pro průnik českého obranného průmyslu do Švédska představuje předpokládaný převis poptávky nad nabídkou (přetrvávající nedostatek národních kapacit v některých segmentech)

a očekávané posílení role mezinárodních synergií, resp. obranně-průmyslových aliancí mezi členskými zeměmi NATO, které jsou zároveň členy EU. Za výzvu je třeba považovat tradiční vazby a vzájemné transfery mezi švédským obranným průmyslem a dalšími severskými zeměmi – především Finskem.

Článek je součástí projektu MZV Mapa globálních oborových příležitostí