Řecko - ICT, elektronika, kyberbezpečnost, příležitosti pro český export. Mapa globálních oborových příležitostí 2025/2026

Komodity jako vybavení pro telekomunikace a informatiku, stroje pro automatické zpracování dat, monitory, paměťová zařízení a optická vlákna si udržují významné postavení v českém exportu do Řecka. Digitalizace nejen veřejné správy je jedním z pilířů národního plánu na podporu oživení a odolnosti „Hellas 2.0“, financovaného z fondu obnovy EU, což vytváří předpoklady pro další poptávku po tomto zboží. Řecko je také jednou ze sedmi členských zemí EU, v nichž vzniknout evropské továrny umělé inteligence.

Deklarovaným cílem řecké vlády je do roku 2027 vybudovat v zemi moderní širokopásmovou infrastrukturu a dohnat deficit v digitalizaci. V období pandemie, kdy bylo nutné zrušit osobní kontakty úředníků s veřejností a zahájit distanční výuku, zaznamenala digitalizace řecké veřejné správy velký pokrok. Byla rozvinuta centrální vládní platforma gov.gr, k níž jsou postupně připojovány další a další úřady a státní instituce. Cílem řecké vlády je zapojit do procesu digitální transformace také soukromý sektor a změnit tak způsob jeho fungování.

Rozvoj digitalizace je jedním ze čtyř prioritních pilířů řeckého plánu na podporu oživení a odolnosti „Hellas 2.0“. Záměry konkretizuje Národní plán rozvoje širokopásmových sítí na období od roku 2021 a do roku 2027, který zahrnuje infrastrukturální projekty v celkové hodnotě 2,5 miliard eur. Většina projektů bude realizována formou spolupráce veřejného a privátního sektoru (PPP). Z veřejných financí je vyčleněno 1,14 miliard eur. K nejvýznamnějším projektům patří instalace malých satelitů na bázi infrastruktury „Fiber in sky“ na podporu bezpečné telekomunikace, námořní plavby, záchranných operací, národní bezpečnosti a ostrahy hranic; instalace sítě 5G podél hlavních silnic a dálnic; podmořská síť optických vláken mezi pevninou a řeckými ostrovy; instalace optických vláken na budovy; projekt WiFi4GR pro rozšíření veřejných míst s bezdrátovým širokopásmovým přístupem k internetu; vybudování sítě ultrarychlého širokopásmového připojení (Ultra Fast Broadband/UFB) s rychlostí nad 100 Mbps v oblastech, které nejsou komerčně lákavé pro soukromé investory, a další projekty.

V prosinci 2024 zařadila Evropská komise Řecko mezi sedm evropských zemí, kde vzniknou první evropské „továrny“ umělé inteligence, takzvané AI Factories. Řecká dostala název Pharos (v překladu Maják) a jejím srdcem bude superpočítač Daidalos, jeden ze čtyř evropských vysoce výkonných superpočítačů střední třídy (petascale HPC). Počítač bude instalován na athénském předměstí v přístavu Lavrio v prostorách technologického parku Národní polytechnické univerzity. Kolem něho se vytvoří digitální cluster uživatelů z celé Evropy. Celkový rozpočet tříletého projektu Pharos se bude pohybovat okolo 30 milionů eur. Polovina bude pokryta z kapitálu společného evropského podniku pro rozvoj počítačových systémů EuroHPC JU a druhá z řeckých zdrojů. Realizační konsorcium vede společnost GRNET S.A.- National Infrastructures for Research and Technology, která spadá do gesce řeckého ministerstva pro digitální politiku.

Pharos se zaměří na tři tematické okruhy využití umělé inteligence – (1) zdravotnictví, (2) životní prostředí, udržitelný rozvoj (včetně energetiky) a předcházení přírodním katastrofám zejména zpřesněním meteorologických modelů, (3) lingvistické modely. Pro inovativní společnosti, včetně českých, které se zaměřují na tyto oblasti, může jít o zajímavou příležitost nabídnout svá řešení.

Článek je součástí projektu MZV Mapa globálních oborových příležitostí