Řecko - Energetika, příležitosti pro český export. Mapa globálních oborových příležitostí 2025/2026

V roce 2024 bylo v Řecku vyrobeno 52 TWh elektřiny, z toho 48,3 procent pocházelo z obnovitelných zdrojů, 6,9 procent z velkých vodních elektráren, 38,7 procent ze zemního plynu a jen 6,2 procent z lignitu.

Ministerstvo životního prostředí a energetiky představilo v říjnu 2024 aktualizovaný plán v oblasti energetiky a klimatu do roku 2030 s výhledem do roku 2050, který vytyčuje nové ambiciózní cíle. Počítá s dalším nárůstem podílu obnovitelných zdrojů na výrobě elektřiny na 81 procent v roce 2030 a na téměř 100 procent v roce 2050. Kromě solárních technologií by významnou roli měly hrát větrné elektrárny instalované jak na souši, tak nově i na moři, které se postupně stanou druhým nejvýznamnějším zdrojem elektřiny. Předpokladem širšího zapojení obnovitelných zdrojů do energetického mixu je zvýšení kapacity úložišť, jejichž stávající kapacita je bezvýznamná, v roce 2030 by však měla činit 6,2 GW a do roku 2050 se téměř ztrojnásobit na 17 GW. Nezbytná je modernizace a posílení distribuční sítě. S ohledem na klimatické výkyvy a časté požáry má perspektivy zejména podzemní vedení a pokračuje výstavba podmořského propojení pevninské rozvodné sítě s ostrovy. Naopak lignitové elektrárny by měly být plně vyřazeny z provozu do roku 2028.

Plán je rozdělen do tří etap. V první, od roku 2025 do roku 2030, bude pokračovat rozšiřování větrné, solární energetiky a akumulační infrastruktury, aby byla zajištěna nejen kapacita, ale i vyváženost systému. Postupně se budou uplatňovat nové technologie jako biometan, vodík, zachycování a ukládání uhlíku a velkoplošná tepelná čerpadla. Druhá etapa, od roku 2030 do roku 2040, bude zaměřena na „očištění“ elektřiny, na urychlení úspor energie v domácnostech i na budovách a na elektrifikaci pozemní dopravy. Ve třetí etapě od roku 2040 do roku 2050 se plánují zelené změny v lodní a letecké dopravě, kde je třeba využít nová, ekologická paliva, a také v těžkém průmyslu.

Zajímavým projektem vlády je program „GR-eco Islands“. Vybrané ostrovy budou postupně transformovány v „zelené“, energeticky udržitelné a autonomní destinace. Solární a větrnou elektřinu budou využívat obyvatelé, návštěvníci, podniky a veřejné instituce včetně veřejného osvětlení. Dopravu zajistí elektromobily. Realizace programu proběhla pilotně na ostrůvcích Agios Stratis, Astypalea, Tilos a Chalki. Na ostrově Astypalea sponzoruje elektromobilitu Volkswagen.

Perspektivní zůstává sektor LNG infrastruktury. V řeckých přístavech se rozšiřuje kapacita plovoucích skladovacích a regasifikačních jednotek (FSRU) spolu se související infrastrukturou. K hlavnímu úložišti LNG Revythousa v metropolitním regionu Attika přibylo plovoucí úložiště u přístavu Alexandroupoli a v následujících letech se plánuje instalace dalších v Soluni, Volosu a v Korintském zálivu. Plyn z těchto úložišť bude distribuován také do sousedních zemí.

Po několikaleté přestávce byl obnoven seismický průzkum potenciálních nalezišť ropy a zemního plynu v řeckých výsostných vodách. Americká společnost ExxonMobil provádí průzkumy jihozápadně od Kréty a rovněž americká Chevron se zajímá o dvě mořská pole jižně od Kréty.

Řecký energeticko-klimatický plán předpokládá do roku 2030 rozsáhlé investice v řádu 39 miliard eur. Energetika patří k prioritním oblastem plánu na podporu oživení a odolnosti „Hellas 2.0“ financovaného z unijního fondu obnovy. Z finančního nástroje REPowerEU využije Řecko na půjčky dalších 5 miliard eur.

Článek je součástí projektu MZV Mapa globálních oborových příležitostí