Rakousko - ICT, elektronika, kyberbezpečnost, příležitosti pro český export. Mapa globálních oborových příležitostí 2025/2026

V r. 2023 přispěly informační a komunikační technologie 16,4 mld. EUR k rakouskému HDP, což znamená meziroční nárůst o 4,5 %. ICT vytvářejí obchodní příležitosti pro inovativní produkty a služby a uplatňují se napříč všemi sektory ekonomiky. Program nové rakouské vlády obsahuje balíček opatření na podporu digitalizace, jehož jádrem je Digitální akční plán Rakousko. Rakousko je čtvrtým největším výrobcem polovodičů v EU a plánuje do r. 2031 v souvislosti s evropským aktem o čipech investovat do tohoto segmentu přibližně 3 mld. EUR. Ekonomický růst je tažen zejména ICT službami, které by měly zaznamenat v r. 2025 obrat ve výši 7,8 mld. EUR. Zvyšuje se zájem o cílenou a bezpečnou aplikaci umělé inteligence (AI) v podnikání a ochota do příslušných opatření investovat. Kromě toho existují významné obchodní příležitosti v oblastech kyberbezpečnosti a aplikací pro analýzu a použití dat (Business Intelligence).

Rakousko se má podle programu nové vlády stát evropským centrem pro inovace a digitalizaci. Cíle a záměry rakouské digitalizační strategie jsou stanoveny v národním digitálním akčním plánu „Digitaler Aktionsplan Austria“, jehož hlavními body jsou podpora digitalizace a konkurenceschopnosti rakouských firem, vyškolení odborných pracovních sil a ulehčování přenosu technologií z výzkumné do průmyslové sféry. Dalším klíčovým záměrem plánu je zabezpečení digitálních systémů a výstavba digitální infrastruktury.

Ve druhé fázi vyplácení dotací z nástroje Next Generation EU obdrželo Rakousko dalších 1,6 mld. EUR na národní plán obnovy a odolnosti. Značná část těchto prostředků je určena na realizaci cca 15 000 projektů digitalizace v oblasti malých a středních podniků (MSP). Na podpoře inovací v oblasti ICT spolupracují v Rakousku spolková ministerstva, státní agentura Austria Wirtschaftsservice (aws), společnost na podporu výzkumu FFG, Rakouská hospodářská komora (WKO) a spolkové země. V rámci příslušných iniciativ existují pro podnikatele různé možnosti získání finanční podpory pro digitalizaci. MSP mohou do r. 2026 využít finanční podpory z programu KMU.DIGITAL & GREEN, který spojuje téma ekologické transformace MSP s digitalizací a je k dispozici prostřednictvím státní banky Austria Wirtschaftsservice (AWS). Na úrovni spolkových zemí podporuje např. Hospodářská agentura města Vídně vývoj a implementaci menších digitálních projektů a investice do zařízení, softwaru, licencí a digitálních služeb maximální částkou 50 000 EUR. Na základě vlastní strategie vědy a inovací 2025 vyvíjí např. spolková země Salcbursko vlastní inovační a výzkumný plán ICT Salzburg s cílem dále rozvíjet místní oblast ICT. Podporován je vývoj, zavádění nebo zlepšování procesů, technologií, prototypů obchodních modelů a využití dat a datové integrace.

Rakouské ekonomice bude do r. 2030 chybět v oblasti ICT 39 000 kvalifikovaných pracovníků, z toho cca 6000 ve Vídni. Znamená to ztrátu přidané hodnoty cca 7 mld. EUR ročně. Zatímco Rakousko má velmi dobrou pozici v oblasti e-governmentu, zaostávají zejména MSP ve využívání pokročilých ICT technologií za průměrem EU. Pokud se Rakousko chce připojit k digitální špičce v Evropě, musí zintenzivnit dovoz know-how, ať už ve formě odborných pracovních sil nebo aplikovatelných řešení. Do potřebné infrastruktury země ve spolupráci mezi výzkumnou a firemní sférou již delší dobu hodně investuje. V současné době např. na Technické univerzitě v Grazu vzniká nové mikročipové kompetenční centrum s názvem AT-C3, který doplní existující klastr Silicon Alps.

Jednou z priorit národní strategie Artificial Intelligence Mission Austria 2030 (AIM AT 2030) pro využití umělé inteligence (AI) je podpora rakouských univerzit a neuniverzitních výzkumných zařízení za účelem výstavby příslušné výzkumné infrastruktury. Rakousko nedávno spustilo iniciativu pro průmysl AI Factory Austria (AI:AT) s cílem urychlené integrace technologií AI do rakouského průmyslu. Financování uvedené iniciativy je zajištěno díky využití 40 mil. EUR z evropského programu EuroHPC JU. Rakouské konsorcium projektu, jehož členové jsou mj. Advanced Computing Austria (ACA), institut špičkového výzkumu AIT a silná síť akademických a průmyslových partnerů, poskytne nejmodernější výpočetní infrastrukturu pro implementaci AI Factory Hub. Prostřednictvím klastru Vienna Scientific Cluster (VSC) se zřizuje na Technické univerzitě ve Vídni superpočítač, který bude k dispozici zástupcům firemní sféry, výzkumu a veřejné správy. Založení AI Factory je důležitým milníkem na cestě k výkonnému ekosystému AI v Rakousku. Dále podporuje Rakouský vědecký fond (FWF) částkou 19,8 mil. EUR na období 5 let klastr bilaterální AI „Bilateral Artificial Intelligence“, jehož koordinátorem je Keplerova univerzita v Linci. Cílem projektu je vývoj základů „široké“ AI, která spojuje strojové učení s tzv. symbolickou AI, která je založena na pravidlech pro aplikace znalostí a logiky. Rakouská agentura pro podporu výzkumu (FFG) vypisuje do října 2025 v rámci programu ekosystémy AI 2025 veřejné výzvy „AI for Tech“ a „AI for Green“.

Jelikož není dostatečně využíván potenciál digitalizace v zemědělství, reaguje Rakousko s iniciativou „Smart Farming“ vč. založení datového prostoru Agricultural Data Space (ADS) pro výměnu a sdílení zemědělských informací a Rakouského kompetenčního centra pro digitální zemědělství v dolnorakouském Wieselburgu. Tato opatření jsou určena k podpoře digitalizace a zejména aplikací AI v rakouském zemědělství a mohou přinést obchodní příležitosti i pro české firmy.

Vzhledem ke vzestupu generativní umělé inteligence (GenAI) je nejžhavějším tématem efektivní správa a kontrola nákladů cloudových služeb, které vyžadují vysokou výpočetní kapacitu a znamenají vysoké požadavky na zpracování dat. Ve firemní oblasti je potenciál uplatnit generativní řešení AI např. v zákaznických službách, prodeji, marketingu nebo v softwarovém vývoji. Na druhou stranu znamená rychlé šíření AI růst důležitosti opatření proti zneužívání AI v digitálním prostoru.

Kromě AI zůstává i v r. 2025 jedním z velkých témat kybernetická bezpečnost. Uvedené problematice je v programu nové rakouské vlády na období 2025-2029 věnována velká pozornost, např. s ohledem na vytvoření nové národní strategie kybernetické bezpečnosti a zvýšení odolnosti ICT systémů rakouské armády. Poptávka v této oblasti sahá od integrace a harmonizace procesů a opatření k zvýšení bezpečnosti napříč celou organizací až po obnovu zastaralé technologie. Podle zprávy o kybernetické bezpečnosti firmy Deloitte z března 2025 jsou kyberútoky i v Rakousku stále častější a agresivnější, a to i v důsledku aktuálních geopolitických krizí a pokroků nástrojů AI. Pouze 24 % rakouských firem používalo v r. 2024 celistvé bezpečnostní strategie s proaktivním přístupem, jako je Zero Trust, a to i přesto, že 22 % firem zažívá útoky na svou infrastrukturu téměř denně.

Pokud jde o síťové a systémové kontroly, analýzy serverů a aktualizaci operačního systému resp. aplikací za účelem zvýšení bezpečnosti, oceňují rakouští zákazníci podporu na míru a následnou kontinuální péči. Celkem je v Rakousku ve využívání digitálních technologií ve srovnání se evropskými lídry, tj. s Finskem, Dánskem, Švédskem a Nizozemskem, nevyužitý potenciál ve výši 20 % až 25 %.

Článek je součástí projektu MZV Mapa globálních oborových příležitostí