Rakousko - Energetika, příležitosti pro český export. Mapa globálních oborových příležitostí 2025/2026

V roce 2024 dosáhl podíl elektřiny z obnovitelných zdrojů 89 %, přičemž 60 % vyrobené elektřiny připadá na vodní elektrárny, více než 15 % na větrné elektrárny a přibližně 10 % tvoří fotovoltaika. Podíl obnovitelných zdrojů na celkové spotřebě energie se pohybuje okolo 36 %. Zákon na podporu výstavby obnovitelných zdrojů (EAG) poskytuje jednotný rámec podpory provozu a výstavby OZE (sluneční, větrné, vodní, biomasy, obnovitelných plynů a vodíku) prostřednictvím pravidelně stanovených investičních příspěvků a tržních prémií.

Nově instalovaný výkon fotovoltaiky dosáhl v roce 2024 2,2 GW. V roce 2025 jsou investiční příspěvky na fotovoltaiku stanoveny na 60 mil. EUR. Maximální výše dotace ve výši 30 % způsobilých nákladů se navýší až o 20 %, pokud budou měnič, solární panely nebo baterie vyrobeny v Evropě. Strategie výstavby OZE počítá s navýšením výkonu fotovoltaiky ze současných 8,3 GWp na 21 GWp do roku 2030 a instalací fotovoltaických panelů přednostně na zastavěných plochách. Vídeň v novele stavebního řádu zavedla povinnou instalaci fotovoltaiky na všech novostavbách.

V roce 2024 dosáhl poprvé podíl vyprodukované větrné energie 16 % na spotřebě elektřiny. Počet větrných elektráren v zemi je rozložen velmi nerovnoměrně. Většina je jich koncentrována na východě ve spolkových zemích Dolní Rakousko a Burgenland, přes 120 se jich nachází také ve Štýrsku. Na západě země se však prakticky nevyskytují. Větrné elektrárny naráží zejména na odpor místních obyvatel a dlouhá povolovací řízení. Přesto by se dle národního strategického plánu výstavby měl do r. 2030 instalovaný výkon zdvojnásobit na 8 GW. V příhraniční oblasti Waidhofen an der Thaya bude v následujících letech vystavěno 13 větrných turbín.

Ve výstavbě je přečerpávací vodní elektrárna v Ebensee v Horním Rakousku s předpokládanými náklady 450 mil. EUR. V provozu by měla být na konci r. 2027. Odsouhlasena je také stavba vodní elektrárny na řece Traun za 190 mil. EUR, která nahradí tři stávající zastaralé elektrárny.

S využitím vodíku se počítá primárně v průmyslových odvětvích s vysokou mírou emisí a energetickou spotřebou, jakými jsou chemický nebo ocelářský průmysl a v oblastech dopravy, kde není vhodným řešením elektromobilita. V Rakousku probíhá několik pilotních projektů týkajících se zeleného vodíku, ať už výzkumných či průmyslových. Ve fázi plánování je projekt na výstavbu velkokapacitního elektrolytického zařízení ve spolkové zemi Burgenland na výrobu vodíku z větrné a solární energie. Plánovaná investice do roku 2030 činí 400 mil. EUR. V konečné fázi má výkon zařízení dosáhnout 300 MW a roční výroba až 40 000 tun zeleného vodíku. Jedná se o jeden z největších současných projektů v Evropě, realizace má však zpoždění kvůli protestům části místních obyvatel. Vedou jej energetické společnosti Burgenland Energie a Verbund AG. Tento projekt hraje roli nejen s ohledem na možnou spolupráci se zahraničními průmyslovými partnery, ale také ve výstavbě infrastruktury. Z velké části nově vystavěné potrubí H2-Collektor Ost povede vodík do průmyslových oblastí v dolnorakouském Schwechatu a Simmeringu ve Vídni. Další větší zařízení na produkci zeleného vodíku s výkonem 140 MV plánuje postavit OMV v obci Bruck an der Leitha v Dolním Rakousku do r. 2027. Dosud je v Rakousku 10 zařízení na výrobu vodíku prostřednictvím elektrolýzy, dalších 9 je v plánu. Celková výrobní kapacita je zatím velmi nízká (18 MW). K rozvoji má dojít také v oblasti využívání bioplynu. Plánovaným zákonem o obnovitelných plynech má být v Rakousku legislativně upevněno rozšíření domácí produkce bioplynu do roku 2030 na 6,5 TWh ročně.

V současnosti je však Rakousko stále do velké míry závislé na dovozu plynu. Zvýšit importní kapacity z Německa má výstavba paralelní části potrubí WAG z Oberkappel do Bad Leonfeldenu v Horním Rakousku. Výstavba 40 km úseku potrubí bude stát přibližně 200 mil. EUR. má být hotová do r. 2027. V budoucnu by pak měla sloužit k paralelnímu transportu vodíku a zemního plynu v potrubí.

V roce 2025 budou prováděny výměny plynových a olejových topných systémů za nízkoemisní podporované prostřednictvím dotací, které vypršely na konci r. 2024. Očekává se, že místní řemeslníci nebudou disponovat dostatečnými kapacitami na výměny topení v objemu domácnostmi rezervovaných dotačních prostředků, což vytváří příležitosti pro zahraniční firmy. Zároveň je od r. 2024 zakázána instalace topných systémů na bázi fosilních zdrojů v novostavbách. V důsledku nezbytných adaptací na změnu klimatu budou stoupat potřeba energie na chlazení a zvyšovat se standardy energetické náročnosti budov.

Ve Vídni je stále přibližně 600 tis. domácností vytápěno plynem. Od r. 2026 má výrazně zrychlit výměna plynového topení za ekologické varianty. Město dotuje až 35 % způsobilých nákladů. V rámci dekarbonizační strategie plánuje společnost Wien Energie do roku 2040 vytápět 56 % vídeňských domácností z klimaticky neutrálních zdrojů, klíčové budou v tomto ohledu dálkové vytápění prostřednictvím velkých tepelných čerpadel, geotermie, využití zbytkového tepla zejména z průmyslu a vodík nebo zelený plyn. V oblastech, kde není připojení k dálkovému vytápění možné, má být topení zajištěno prostřednictvím tepelných čerpadel. Malých pro rodinné domy a větších centrálních čerpadel, lokálně v kombinaci s geotermií, pro hustší zástavbu.

Dosud největší geotermický projekt zahájila Vídeň ve spolupráci s energetickým koncernem OMV. První geotermická elektrárna se bude nacházet v městské části Aspern a od r. 2028 by měla zásobovat teplem až 20 000 domácností. Investice je vyčíslena na 80 mil. EUR. V nadcházejících letech by obě firmy chtěly vybudovat až sedm elektráren v oblastech Donaustadt a Simmering s hromadným výkonem 200 MW pro 200 000 domácností. Ve čtvrti Simmering je od r. 2024 v provozu jedno z největších tepelných čerpadel v Evropě, které využívá zbytkové teplo vody z čističky odpadních vod a elektřinu z blízké vodní elektrárny. Od r. 2027 má zařízení teplem zásobovat 112 tis. domácností. Od r. 2025 funguje další čerpadlo u vídeňské spalovny odpadu ve Spittelau. V návaznosti na energetickou transformaci dochází také k úpravám sítí. Do r. 2040 má být ve Vídni odstraněno 4000 km plynového potrubí a naopak vystavěno 400 km potrubí pro dálkové vytápění. Elektrická síť bude rozšířena o 4000 km a 8 nových rozvoden.

Nezbytné budou při přechodu na OZE investice do přenosové a distribuční soustavy po celém Rakousku. Na jaře 2024 byl zveřejněn plán energetické infrastruktury (ÖNIP), který shrnuje celý energetický systém od výroby přes spotřebu a ukládání včetně budoucích plánů rozvoje. Dle něj budou pro energetickou transformaci třeba investice do infrastruktury ve výši 11 mld. EUR, z toho přibližně 9 mld. EUR do elektrické sítě a 2 mld. EUR do plynové infrastruktury pro úpravy na bioplyn a vodík. Náklady na posílení distribuční sítě, jejíž přetížení brzdí další rozvoj fotovoltaiky, zde nejsou kalkulovány a odhadují se na dodatečných 14 mld. EUR nad rámec obvyklé údržby do r. 2030. Na vytvoření efektivního systému uchovávání energií stojí všechny do budoucna vytyčené klimatické cíle. Zatím se počítá s využíváním zásobníků u plynových elektráren a s výstavbou a posílením elektrických stanic pro přenos elektřiny vyrobené z obnovitelných zdrojů na východě země k uložení prostřednictvím přečerpávacích elektráren na západě. V neposlední řadě je třeba zajistit zmíněné posílení distribuční soustavy i její efektivní využití pro decentralizovanou výrobu elektřiny.

Článek je součástí projektu MZV Mapa globálních oborových příležitostí