Rakousko - Dopravní infrastruktura, příležitosti pro český export. Mapa globálních oborových příležitostí 2025/2026

Rakousko je třetím největším investorem do železniční infrastruktury v Evropě a světově čtvrtým největším exportérem železničních technologií. Sektor dopravy se podílí necelými 5 % na tvorbě rakouského HDP. Za účelem snížení emisí skleníkových plynů je podporován přesun nákladní i osobní dopravy ze silnice na železnici, do jejíhož rozvoje bude v rámci rámcového plánu na léta 2024 - 2029 investováno 21 mld. EUR. Příležitosti se nabízejí i v oblasti infrastruktury dobíjecích stanic. V následujících letech má být také dokončeno přeshraniční dálniční spojení mezi ČR a Rakouskem v jižních Čechách a zahájeny stavby směrem k hraničnímu přechodu v Mikulově.

U rakouských spolkových investic do dopravní infrastruktury připadá 70 % na železniční a 30 % na silniční síť. V roce 2024 rakouské ministerstvo pro mobilitu představilo strategický plán výstavby železniční sítě do roku 2040, jehož aktuální návrh zahrnuje projekty a opatření v hodnotě 26 mld. EUR - např. výstavbu nové trati mezi Horním Rakouskem a Bavorskem nebo úpravu Pyhrnské trati pro rozšíření nákladní dopravy. Cílem je 65% navýšení kapacity železniční sítě na 255 mil. tzv. vlakokilometrů ročně zajišťující odpovídající železniční infrastrukturu do roku 2040, kdy chce Rakousko dosáhnout klimatické neutrality, a zrychlení spojení s evropskými metropolemi. Informace k projektům, které budou financovány v příštích letech, poskytuje rámcový plán Rakouských spolkových drah (ÖBB) 2024 – 2029, na jehož základě bude do modernizace a výstavby železniční sítě investováno rekordních 21 mld. EUR. Další 4,7 mld. EUR jsou vyčleněny na údržbu infrastruktury. Hlavní pilíře plánu tvoří posílení železniční dopravy v městských aglomeracích, zatraktivnění regionálních tratí, rozšíření infrastruktury pro nákladní dopravu, elektrifikace železnice a digitalizace.

Největší podíl investované částky (5,6 mld. EUR) je určen na rekonstrukce železničních stanic a terminálů a výstavbu či rozšíření železničních tras, které jsou v plánu členěny dle spolkových zemí. Vlaková nádraží mají sloužit jako multimodální uzly mobility a nabízet optimální infrastrukturu tak, aby železnice více konkurovala automobilové dopravě. Modernizace budov přinese poskytování dopravních informací v reálném čase a bezbariérový přístup.

Pokračuje výstavba záchytných parkovišť Park & Ride a Bike & Ride v blízkosti nádraží, včetně nabíjecích stanic pro elektromobily nebo výdejních schránek pro zásilky. Prioritu mají také investice do efektivních protihlukových opatření. Největší položkou v této kategorii jsou reinvestice do stávající železniční sítě, celkově se počítá s náklady 5,4 mld. EUR. Na elektrifikaci a zatraktivnění vlakové dopravy je vyčleněno 2,8 mld. EUR. V současné době je železniční síť ÖBB elektrifikována ze 76 %, do roku 2035 se má tento podíl zvýšit na 89 %. Na místech, kde elektrifikace není možná, se do budoucna počítá s alternativními pohony. Zatraktivnění tras i spojů se týká především venkovských oblastí. V souvislosti se zvyšujícím se počtem pasažérů rakouské dráhy rozšiřují svou flotilu a do r. 2030 investují více než 6 mld. eur do nových a modernějších vlaků.

Nadále běžícími dlouhodobými projekty jsou v současném rámcovém plánu s 2,6 mld. EUR kalkulovaná výstavba Brennerského úpatního tunelu s příjezdovými tratěmi a pokračující výstavba nové části Jižní trasy zahrnující Semmerinský úpatní tunel a letos dokončenou Koralmskou dráhu s náklady pro dané období ve výši 2,3 mld. EUR.

Na bezpečnost a provozní systém řízení připadá částka 2,4 mld. EUR. Zvýšit se má bezpečnost na železničních přechodech a vylepšit zařízení automatického varování na staveništích. Rozšířen a modernizován bude jednotný celoevropský zabezpečovací systém ETCS, což umožní i zvýšení výkonu na železnici. Namísto původních 657 stavědel zabezpečovacího zařízení by od roku 2028 měla fungovat pouze tři výpočetní střediska. Řešením požadavku přesunu přepravy zboží ze silnice na železnici bude kromě optimalizace v oblasti technologií také výstavba úseků pro předjíždění pomalých nákladních vlaků.

Modernizována a rozšiřována je i Dráha Františka Josefa (Franz-Josefs-Bahn) spojující Vídeň s Prahou a Plzní. Prostřednictvím zvýšení rychlosti, zdvoukolejnění nebo elektrifikace některých úseků má být postupně zkrácena doba jízdy. Dochází také k rekonstrukcím nádraží na trase. Rozšíření a renovace severní trasy z Vídně do Břeclavi je plánováno v postupných krocích do r. 2030 s navýšením rychlosti na 160, v závěrečném úseku trati až na 200 km/h.

Státní společnost pro správu silnic a dálnic Asfinag dle dlouhodobého plánu investuje do roku 2030 11,8 mil. EUR do dálnic a silnic I. třídy. Z této částky je 60 % určeno na údržbu, opravy a modernizaci stávající silniční sítě, do které bude Asfinag v následujících letech investovat ročně okolo 1,2 mld. EUR. Nad rámec nové výstavby bude investováno také do oblasti udržitelnosti, 656 mil. EUR je do roku 2030 vyčleněno na výstavbu protihlukové ochrany. Zvýší se také podíl investic do bezpečnosti silničního provozu. Asfinag rozvíjí i inovativní projekty jako osazování silniční infrastruktury fotovoltaickými panely nebo odpočívadla s dobíjecí infrastrukturou a nabídkou rozšířeného zázemí a služeb. V oblasti inovací často spolupracuje se start-upy. Společnost se dále zavázala, že vybuduje plošnou infrastrukturu dobíjecích stanic na každých 25 km státních silnic, momentálně je k dispozici na každých 60 km. Pro většinu obyvatel by do roku 2030 měly být rychlodobíjecí stanice dostupné do 3 km. Počet benzínek s rychlonabíjecí stanicí se v r. 2024 meziročně zvýšil o 57 %. Asfinag bude investovat také do nabíjecích zařízení pro nákladní vozy. Výběrová řízení státních společností ÖBB a Asfinag jsou zveřejňována prostřednictvím digitální platformy ProVia.

Prioritou i nadále zůstává dokončení dálničního spojení Prahy s Lincem (D3 s rakouskou S10) a Prahy/Brna s Vídní (D52 s A5). Ke zprovoznění jihočeské části D3 má dojít v r. 2026, přičemž ca 30 km úsek dálnice byl zprovozněn již v závěru roku 2024. Na rakouské rychlostní silnici S10 z Lince na České Budějovice byly zahájeny stavební práce na předposledním úseku S10 Freistadt Nord – Rainbach o délce 7,3 km v r. 2023 (s dokončením v r. 2027). Se stavbou posledního úseku z Rainbach ke státní hranici u Wullowitz/Dolního Dvořiště se počítá v letech 2028–2031. Dokončení dálničního spojení přinese výrazné zatraktivnění příhraničních částí např. z pohledu výstavby logistických center a infrastruktury, které přinesou nové růstové impulsy zahraničnímu obchodu s Rakouskem. Zároveň pomůže i cestovnímu ruchu a to v obou směrech. V případě výstavby dálnice D52 chybí dobudovat cca 23km úsek na hranici s Rakouskem. Aktuální harmonogram počítá se zahájením stavby v závěru r. 2026.

Jako základ přechodu na elektromobilitu pokračuje město Vídeň v rozsáhlé výstavbě nabíjecích stanic, do konce letošního roku jich má přibýt 900, z toho 200 veřejně přístupných. V hlavním městě také pokračuje několikamiliardový projekt výstavby nové plně automatické linky metra U5 a rozšíření linky U2. Po provedení přípravných prací začala v loňském roce s investičním objemem 420 mil. EUR výstavba jižního terminálu (rozšíření terminálu 3) na letišti Vídeň-Schwechat. Uvedení terminálu do provozu je plánováno na r. 2027.

Spolkové země investují do postupné dekarbonizace autobusových flotil. Ve venkovských oblastech a příměstské dopravě je tématem veřejné dopravy řešení úseku první a poslední míle. Podporovány jsou multimodální přestupní uzly mobility. Města rozšiřují síť cyklostezek, ve Vídni jich má v r. 2025 přibýt 24 km. Další možnosti pro české firmy se nabízejí v inovativních řešení logistiky. Vídeň chce do roku 2030 v oblasti obchodu a komerčního provozu docílit do značné míry bezemisní dopravy prostřednictvím logistických konceptů na bázi sdílených doručovacích schránek a bezemisních doručení.

Článek je součástí projektu MZV Mapa globálních oborových příležitostí