Kanada - Obranný a bezpečnostní sektor, příležitosti pro český export. Mapa globálních oborových příležitostí 2025/2026

Kanadská obrana stojí před zásadní transformací způsobenou geopolitickými tlaky, závazky vůči NATO a domácí bezpečnostní poptávkou. Ministerstvo národní obrany a Kanadské ozbrojené složky se chystají na rozsáhlou reformou a modernizaci, tak aby získaly schopnosti reagovat na nové hrozby, především v oblasti severu, kybernetické bezpečnosti a kontinentální obrany. Nové postupy a technologie jsou potřeba i pro zajištění vnitřní bezpečnosti Kanady.

Obrana je významným sektorem kanadské ekonomiky. V roce 2022 kanadský obranný průmysl přispěl do HDP částkou přibližně 9,6 miliardy CAD a vytvořil 81 000 pracovních míst. Kanadská vláda je největším odběratelem obranných produktů a služeb, přičemž tvoří 72 % domácích příjmů tohoto odvětví. V rámci partnerství Five Eyes (Kanada, Austrálie, Nový Zéland, Velká Británie, USA) představují Spojené státy nejvýznamnější exportní trh pro kanadský obranný průmysl, a to s podílem 49,1 %. Kanadský obranný sektor se zaměřuje na tři hlavní oblasti: námořní, pozemní a vzdušné/vesmírné systémy. Ze čtyř geografických center obranného průmyslu v Kanadě se provincie Ontario zaměřuje na výrobu bojových vozidel, letadel a jejich součástí, leteckých senzorů, systémů řízení palby a prostředků elektronické ochrany; Québec se specializuje na vývoj letadel, jejich součástí a na údržbu, opravy a generální opravy (MRO); západní a severní regiony Kanady se pak soustředí na stavbu a návrh námořních lodí, MRO letadel a námořních plavidel; atlantická Kanada se pak zaměřuje na stavbu a návrh námořních lodí a MRO činností v oblasti letectví.

Kanada podporuje inovace v obranném průmyslu prostřednictvím investic do výzkumu a vývoje. V roce 2022 vynaložil obranný průmysl na výzkum a vývoj 440 milionů CAD, přičemž 77 % bylo financováno firmami a 14 % vládou. Podpora je realizována ve spolupráci s agenturami, jako je Defence Research and Development Canada (DRDC), která spravuje program IDEaS (Innovation for Defence Excellence and Security), jenž má během příštích dvou dekád investovat 1,6 miliardy CAD do inovací v oblasti obrany.Programy jako Industrial and Technological Benefits (ITB) a Defence Capabilities Blueprint (DCB) dále podporují rozvoj klíčových průmyslových schopností, včetně pokročilých technologií v oblasti letectví, kybernetické bezpečnosti a autonomních systémů. V roce 2024 byla v Halifaxu otevřena severoamerická kancelář inovačního akcelerátoru NATO Defence Innovation Accelerator for the North Atlantic (DIANA), která má podpořit testovací centra a akcelerátory DIANA v Severní Americe. Tyto programy společně podporují vývoj obranných a duálně využitelných technologií v různých sektorech tím, že poskytují prostředky pro výzkum i pro rozvoj podnikání.

Sektor obrany nicméně v Kanadě donedávna patřil k hluboce podfinancovaným. Na obranu Kanada ještě v roce 2023 vydala méně než 1,3 % HDP. Dlouhodobě omezené rozpočty přispěly k podstatnému zhoršení stavu kanadské obrany. Letectvo bylo dle vlastních analýz Ministerstva národní obrany z roku 2024 v nejhorším stavu ze všech složek Kanadských ozbrojených sil (CAF), přičemž 55 % letadel bylo považováno za neprovozuschopné. Námořnictvo zaostávalo jen těsně, 54% jeho plavidel nebylo v provozuschopném stavu. Celých 46% vybavení pozemní armády bylo považováno za nepoužitelné. Nedostatky byly i v dostupnosti náhradních dílů a munice. Velkou výzvou byl i podstav personálu – CAF chybělo 15 % zaměstnanců včetně vojáků a technické podpory.

Navzdory těmto výzvám se Kanada zapojila do operace NATO Reassurance v Pobaltí a do podpory Ukrajiny. Od roku 2022 poskytla Ukrajině celkovou pomoc ve výši přes 19,5 miliardy CAD, z toho dosud 4,5 miliardy CAD tvořila vojenská pomoc. Ta zahrnuje bojové tanky, obrněná podpůrná vozidla, protitankové zbraně, ruční palné zbraně, houfnice M777 a související munici. Na realizaci zakázek se podílela i např. COLT Canada vlastněná českou společností COLT CZ GROUP. Kanada se zapojila i do české muniční iniciativy. Došlo i k prohloubení spolupráce kanadských obranných firem s českými, např. přední kanadský výrobce obrněných vozidel Roschel uzavřel dohodu s českou firmou Omnipol o založení společného podniku a zahájení lokalizované výroby obrněnců v ČR.

V roce 2024 Kanada představila novou strategii Our North, Strong and Free: A Renewed Vision for Canada’s Defence , která měla přinést odpovědi na špatný stav ozbrojených složek a hlavně přinést dlouhodobé závazky včetně předurčených finančních prostředků. V materiálu se vláda zavázala k investicím ve výši 73 miliard dolarů na období následujících 20 let. Strategie uznala, že s tím, jak se vody v Arktidě v důsledku dopadů klimatických změn stávají stále více splavnými, bude Kanada na severu vystavena novým zranitelnostem, přičemž tento region zároveň představuje severní a západní křídlo NATO. Materiál proto nastínil řadu oblastí, kde bude Kanada muset masivně investovat k získání potřebných kapacit. Plány zahrnují mimo jiné závazek investice 1,4 miliardy dolarů na pořízení specializovaných námořních senzorů pro sledování oceánů, které budou využívány k monitorování kanadských námořních přístupových cest, včetně Arktidy a severních oblastí. Až 18,4 miliardy dolarů bude určeno na pořízení modernějších, mobilnějších a účinnějších taktických vrtulníků, které poskytnou CAF potřebnou rychlost a kapacitu pro vzdušný transport a reakci na přírodní katastrofy a mimořádné události po celé zemi. Přes dvě stě milionů dolarů bude určeno na podporu operačních center v severních oblastech (Northern Operational Support Hubs) za účelem lepšího zajištění kanadské suverenity prostřednictvím celoroční přítomnosti v Arktidě. Za 307 milionů dolarů budou pořízeny letouny pro včasné varování ze vzduchu. Téměř deset miliard dolarů bude určeno na zajištění udržitelnosti námořních flotil, což bude zahrnovat prodloužení životnosti fregat třídy Halifax a zachování schopnosti doplňování paliva na moři u Královského kanadského námořnictva. Více než 5,5 miliardy dolarů poputuje na získání komplexní celosvětové satelitní komunikační kapacity, které mají umožnit armádě efektivně působit kdekoli na světě, včetně lepší ochrany komunikace před rušením či útoky protivníků při nasazení. Za 2,8 miliardy dolarů má být posílena kanadská kybernetická operační kapacita ve spolupráci s Úřadem pro bezpečnost komunikací (Communications Security Establishment). Téměř tři miliardy dolarů utratí Kanada na pořízení schopností střel s dlouhým doletem. To vše jde nad rámec již dříve oznámených či již probíhajících tendrů na náhradu a rozšíření existující kapacit (mj. náhrada letounů F/A 18 Hornet stroji F-35 včetně zajištění výcviku pilotů, posílení kapacit detekčního systému NORAD pořízením Over the Horizon Radar či náhrada ponorek třídy Victoria plánovaná na polovinu 30. let).

Nový kanadský premiér Carney v červnu 2025 oznámil, že obranný sektor čeká další zrychlení transformace. Kanada oznámila novou ambici dosáhnout cíle NATO ve výši 2% výdajů na obranu do března 2026, tj. o 5 let dříve, než bylo původně plánováno. Pro zemi to bude znamenat dalších vice než 9,3 miliard CAD v nových výdajích. Plán má poskytnout kanadským ozbrojeným silám řadu nových specifických schopnosti, které jsou i výsledkem lessons learned z ruské agrese na Ukrajině, mj. nutnost posílení kapacit v boj proti dronům, zajištění podpůrných plavidel, schopnosti přesného úderu na dlouhou vzdálenost, zvýšení domácí výroby munice, zajištění obrněných vozidel včetně dodatečných logistických užitkových vozidel. Sníženo má být dosavadní téměř výhradní spoléhání na import obranných technologií a prostředků z USA, kam dosud putovalo 75% výdajů na veřejné zakázky v tomto sektoru. Vláda v této souvislosti plánuje zefektivnění procesů zadávání veřejných zakázek založením nové agentury pro zadávání obranných zakázek s ambicí výrazně zkrátit veřejné tendry (z průměrného trvání 5-10 let na 6 měsíců). Usilovat bude i o rozvoj svého obranného průmyslu, aby snížila technologickou závislost na USA a podpořila domácí kanadský průmysl. Tato strategie má zahrnovat i posílení spolupráce s evropskými spojenci na industrializaci obrany a zadávání zakázek prostřednictvím iniciativy ReArm Europe. Vláda se rovněž ještě více zaměří na kybernetickou bezpečnost a urychlí vývoj kvantových výpočtů a nasazení umělé inteligence v obraně, což má zastřešit nový Úřad pro výzkum, inženýrství a pokročilé vedení v oblasti inovací a věd (BOREALIS).

Kanadský obranný a bezpečnostní sektor v nejbližších letech čeká dynamický růst s rychle rostoucími obrannými výdaji v souladu se závazky NATO a tlakem USA. To vše vytváří zajímavé příležitosti pro české firmy v oblasti obranného a bezpečnostní průmyslu, které samy či v partnerství s kanadskými / evropskými firmami nabízejí inovativní či osvědčená řešení, které budou reagovat na specifické kanadské potřeby včetně potřebné funkcionality v arktickém prostředí. Pro české firmy často hovoří i například extenzivní zkušenosti s nasazením českých technologií na Ukrajině, české akvizice do obranného průmyslu v Severní Americe, ale též snaha Kanady snížit svou závislost na dodavatelích z USA.

Transformací neprochází pouze kanadské ozbrojené síly. Rovněž kanadské bezpečnostní složky procházejí modernizací, tak aby byly schopny zajistit bezpečnost v rychle se měnícím prostředí včetně důrazu na cybersecurity a zareagovat na politická zadání v oblasti posílení ochrany hranic a boje proti drogám či podpory resilience a zvládání přírodních katastrof. Nová strategie RCMP z roku 2025 “ A New Policing Vision for Canada: Modernizing the RCMP ” konstatuje, že Kanada čelí hrozbám jako terorismus, zahraniční vměšování, organizovaný zločin a násilný extremismus, které se vzájemně prolínají a k jejich odhalování jsou zapotřebí nové dovednosti a strategie (například v souvislosti s kriminálním zneužitím deepfake technologií).

Proměna bezpečnostního klimatu tak vyžaduje nové technologie a postupy. Situace v Kanadě je komplikovanější o to, že v zemi má policie víceúrovňovou strukturu: federální (RCMP), provinční (pouze Ontario, Québec, New Foundland), městskou (např. Toronto Police Service) a také speciální policejní sbory pro domorodá území. RCMP je zároveň federální i smluvní provinční a místní policie v řadě oblastí. Kromě RCMP mají některé federální agentury pravomoci vymáhání práva v konkrétních oblastech, např. CBSA (Canada Border Services Agency) v oblasti ochrany hranic. Za celkovou koordinaci veřejné bezpečnosti je pak v Kanadě zodpovědné federální ministerstvo Public Safety Canada, které formuluje bezpečnostní politiku a dohlíží nad federálními bezpečnostními agenturami (RCMP, CBSA aj.), spravuje krizové řízení a financuje bezpečnostní programy. Celkové roční výdaje Kanady na policejní a bezpečnostní složky se pohybují v rozmezí přibližně 20 až 25 miliard kanadských dolarů, přičemž největší část představují výdaje na městské policejní sbory. Přibližně 15–20 % kanadských výdajů na policejní složky tvoří kapitálové výdaje na nákup techniky, vybavení, vozidel, IT systémů, zbraní, ochranných pomůcek a výstavbu nových zařízení. Ročně se jedná o částku přibližně 3 až 5 miliard kanadských dolarů, přičemž nákupy probíhají prostřednictvím veřejných zakázek na federální, provinční i městské úrovni. Stále více jsou poptávány moderní IT řešení pro forenzní analýzy, správu digitálních důkazů, bezpečnou komunikaci a kyberbezpečnost, ochranné prostředky pro policii (balistika, helmy, štíty, transportní systémy), speciální vozidla, mobilní velitelská stanoviště, vybavení zásahových týmů, výcvikové systémy, simulátory střelby a krizových situací, detekční a monitorovací systémy (např. pro kritickou infrastrukturu a letiště).

Rostoucím problém s významnou zahraniční dimenzí je obchod s drogami a zejména krize spojená fentanylem a dalšími syntetickými drogami, které si od roku 2016 vyžádaly život nejméně 50 000 Kanaďanů. Pod tlakem administrativy Donalda Trumpa přistoupila Kanada v roce 2025 k posílení ochrany hranic a zesílení boje proti pašování fentanylu a nelegálních přechodu hranic cestou nepřetržitého monitorování hranice. Strategie The Government of Canada’s Border Plan přijatá v prosinci 2024 obsahuje závazek investovat 1,3 miliardy dolarů do posílení bezpečnosti na hranicích a zefektivnění imigračního systému, mimo jiné cestou investic do nových pilotovaných i nepilotovaných (dronových) vzdušných zpravodajských a monitorovacích platforem pro podporu operativního zásahu a sledování událostí a vzorců na hranicích v reálném čase. Tyto systémy mají být doplněny mobilními monitorovacími věžemi, podpůrnými nástroji umělé inteligence a technologiemi proti dronům, které mají zajistit komplexnější dohled v oblastech mezi hraničními přechody.

Kromě výzev v oblasti bezpečnosti zažívá Kanada i prudký nárůst katastrof souvisejících s klimatem, zejména povodní, sucha, vln veder, pobřežních bouří a rekordních lesních požárů. Během sezóny lesních požárů v roce 2024 došlo k 5 686 požárům, které spálily 5,4 milionu hektarů, přičemž desítky tisíc lidí musely být evakuovány a pojištěné škody dosáhly stovek milionů kanadských dolarů. Pojištěné ztráty z klimatických katastrof vzrostly na 2,3 miliardy CAD ročně (2011–2020) oproti 440 milionům CAD ročně (1983–2000). Náklady na zvládání lesních požárů přesáhly 1 miliardu CAD v šesti z posledních deseti let. Rozpočet Public Safety na období 2024–25 zahrnuje 1,6 miliardy CAD na bezpečnost komunit a krizové řízení. V rámci zvládání katastrof jsou poptávány pokročilé systémy detekce a reakce na lesní požáry včetně technologie dronů a satelitního monitoringu (na rok 2029 je připravován domácí satelitní systém WildFireSat), varovné systémy před povodněmi a bouřemi, komponenty chytré infrastruktury: sítě senzorů, systémy odolnosti založené na 5G, monitorovací platformy řízené umělou inteligencí, prostředky pro hašení lesních požárů: mobilní jednotky, komunikační systémy, integrovaná koordinace leteckých a pozemních sil. I tento sektor tak představuje zajímavé příležitosti pro české firmy.

Článek je součástí projektu MZV Mapa globálních oborových příležitostí