Kanada - Zdravotnictví a farmacie, příležitosti pro český export. Mapa globálních oborových příležitostí 2025/2026

V Kanadě jsou nemocnice financovány federální a provinční vládou, přičemž většina nemocnic je vlastněna a provozována regionálními veřejnými zdravotnickými a neziskovými organizacemi. Zadávání veřejných zakázek je upraveno odlišně v jednotlivých provinciích. Výdaje na zdravotnictví v Kanadě přesahují 12 % HDP země. Celkově náklady překračují 372 miliard CAD (2024), tj. přes 9054 CAD na hlavu. Tempo jejich růstu přesahuje 5 % ročně. Navzdory tomu je výkon a efektivita kanadského zdravotnictví hodnocena jako omezená, a to i v rámci srovnávací studie zemí OECD. Kanada měla ve srovnání s ostatními vyspělými zeměmi OECD s univerzálním zdravotním pojištěním jeden z nejnižších počtů lékařů (28. místo z 30 zemí), nemocničních lůžek (23. místo z 29), dostupnosti diagnostických technologií, jako jsou MRI přístroje (25. místo z 29), a CT skenery (26. místo z 30). Prvenství měla Kanada pouze v množství celkově vynaložených prostředků na zdravotnictví, což poukazuje na nízkou efektivitu. To se promítá i do hodnocení Kanaďanů zdravotnictví obecně. Spokojena s dnešním stavem je méně než polovina občanů. Spokojenost se tak ve srovnání s devadesátými lety propadla téměř o polovinu.

Systém čelí řadě tlaků. Kanadská populace díky silné imigraci v poslední dekádě narostla o téměř 15 %, což se nicméně plně nepromítlo do nárůstu kapacit zdravotnického systému. V dnešní době nemá téměř 22 % Kanaďanů svého rodinného lékaře (ekvivalent obvodního lékaře v ČR), což jim stěžuje přístup k zdravotní péči, především preventivní. Až 40 % kanadských pacientů trápí příliš dlouhé čekací doby na specializované vyšetření - podle studie Fraser Institute se průměrná čekací doba od roku 1993 zvýšila o 220 %. Světovým trendem je stoupající důraz na preventivní a proaktivní medicínu, která zajišťuje holistický přístup k péči. Kanadský systém je nicméně nadále především reaktivní a téměř 80 % prostředků vynakládá na náklady spojené až s léčbou nemocí. Jedna třetina nákladů je vynaložena na chronické nemoci (kardiovaskulární choroby, diabetes, obezita) a na péči o duševní zdraví. Do roku 2030 se navíc očekává, že Kanadě bude chybět až 78 000 lékařů a až 117 000 zdravotních sestřiček. Téměř 80% kanadské veřejnosti se domnívá, že systém se stal s poslední dekádě příliš byrokratický. Významných faktorem začíná být i nárůst stárnoucí populace, která zvyšuje poptávku po geriatrické péči. V roce 2018 byl podíl Kanaďanů starších 65 let necelých 16 %, v roce 2030 překročí 22 %, do roku 2040 pak dosáhne téměř čtvrtinového podílu.

Zlepšení zdravotní péče je proto tématem, který federální i provinční vlády vnímají jako jednu ze svých priorit. Premiér Mark Carney přislíbil dodatečné investice ve výši 4 miliard dolarů do výstavby a rekonstrukce zdravotnické infrastruktury v komunitách, včetně zařízení dlouhodobé péče a komunitních klinik. Nová vláda se hodlá zaměřit na zlepšení dostupnosti péče, služeb duševního zdraví a nákladných zdravotnických technologií jako jsou přístroje MRI. Zároveň se bude snažit zefektivnit a sjednotit zdravotnické formuláře a rozšířit využití digitálních nástrojů, ab došlo k snížení administrativní zátěže lékařů, a to například cestou zavedení elektronických receptů a žádanek na vyšetření u specialistů. Vláda plánuje i předložení legislativy, která zajistí, aby měli Kanaďané bezpečný přístup ke svým (digitalizovaným) zdravotním údajům. Od června 2025 došlo i k podstatnému rozšíření i pojištění pokrývající zubní péči (tzv. Canadian Dental Care Plan), čímž vláda tuto péči zpřístupnila i téměř 9 milionů Kanaďanů, kteří si privátní zdravotní pojištění nemohli dovolit. Ale i rozjezd stomatologické péče není snadný, sektor čelí personální krizi, který se promítá do vážného nedostatku zubních specialistů, včetně zubařů, dentálních hygienistek, zubních asistentek a recepčních. V kanadské stomatologii dnes chybí téměř 5 000 pracovníků.

Stav kanadského zdravotnictví a snaha federální i provinčních vlád o jeho zlepšení v této dekádě vytváří zajímavé příležitosti i pro české firmy v oblasti zdravotnických prostředků a řešení. S rostoucím počtem starších občanů stoupá poptávka po službách a produktech, jako jsou medicínská zařízení pro chronická onemocnění, asistenční technologie a řešení dlouhodobé péče. Kritický nedostatek pracovníků ve zdravotnictví vytváří příležitosti pro firmy nabízející technologie, které usnadňují a optimalizují pracovní postupy. To jde ruku v ruce s nástupem digitálního zdravotnictví a telemedicíny, kdy jsou poptávány inovativní digitální řešení včetně telemedicínských platforem, elektronických zdravotních záznamů a diagnostiky poháněné umělou inteligencí.

Aktivity provinčních vlád se promítají do konkrétních projektů. V řadě míst tak od covidové doby probíhá nebo se plánuje výstavba velkých nemocnic. Například ve Vancouveru (Britská Kolumbie) se za 2 miliardy CAD staví komplex St. Paul’s, který má být plně vybavenou nemocnicí akutní péče a integrovaným zdravotnickým kampusem, který bude domovem několika špičkových provinčních programů a specializovaných referenčních center, včetně péče o srdce a plíce, léčby ledvin, poruch příjmu potravy, specializovaných operací a transplantací. V Surrey (Britská Kolumbie) probíhá za téměř 3 miliardy CAD výstavba nové nemocnice a onkologického centra, které by měly být zprovozněny v roce 2030. Nemocnice v Burnaby (Britská Kolumbie) bude budovat novou lůžkovou věž a integrované onkologické centrum v hodnotě 1,7 miliardy dolarů. Provincie Ontario v rozpočtu na rok 2025 zahrnula 50 nemocničních projektů a nákup 3 tisíc nových nemocničních lůžek. V Missisauze (město v rámci Greater Toronto Area) se připravuje projekt nemocnice Peter Gilgan, který představuje úplnou náhradu stávající nemocnice. Nová budova téměř ztrojnásobí velikost současné nemocnice a nabídne více než 950 lůžek, 23 operačních sálů a nové urgentní oddělení. Součástí nové nemocnice budou také moderní zařízení pro diagnostické zobrazování, nová lékárna a klinická laboratoř. Po dokončení se stane největší nemocnicí v celé Kanadě. V Ottawě (Ontario) probíhá výstavba The Ottawa Hospital’s (TOH) New Campus Development za téměř 2 miliardy CAD s výhledem otevření v roce 2028. Provincie Quebec oznámila plány na pokračování modernizace nemocnice Maisonneuve-Rosemont. Projekt by měl trvat osm až deset let a mohl by stát až 4 miliardy dolarů. Zahrnuje renovaci a rozšíření několika částí budovy z 50. let a navýšení počtu lůžek na 720.

Všechny tyto velké nemocnice (a zároveň s tím desítky menších klinik, které se připravují k výstavbě či renovaci) budou potřebovat příslušné vybavení. Kanada v současnosti dováží téměř 70% zdravotnické techniky ze zahraničí, především z USA (40 %) a Číny (10 %). Nemocnice a další poskytovatelé zdravotní péče v Kanadě mohou pořizovat vybavení, materiál a služby samostatně nebo prostřednictvím skupinového nákupu (GPO) či organizací sdílených služeb (SSO). Největší podíl na zdravotnickém sektoru mají provincie Ontario a Québec: 29,3 % nemocnic v zemi se nachází v Ontariu a 17,7 % v Québecu. Významnými odběrateli jsou také zdravotničtí odborníci, jako zubaři, specialisté na oční péči a další profesionálové v domovech pro seniory a zařízeních s rezidenční péčí. Roste také poptávka po zdravotnickém vybavení v soukromých klinikách a ambulantních zařízeních – zejména po přístrojích, nástrojích a spotřebním materiálu.

Čeští dovozci musí vést v patrnosti, že zdravotnické prostředky jsou v Kanadě regulovány Úřadem pro zdravotnické prostředky (Medical Device Bureau) spadajícím pod Ředitelství pro terapeutické produkty (Therapeutic Products Directorate) a podléhají Zákonu o potravinách a léčivech (Food and Drugs Act) a Nařízení o zdravotnických prostředcích (Medical Device Regulations). Podle těchto předpisů jsou všechny zdravotnické prostředky rozděleny do čtyř tříd a výrobci prostředků tříd II, III a IV musí mít kanadskou licenci pro zdravotnické prostředky (Medical Device License – MDL) a být certifikováni prostřednictvím Jednotného auditu zdravotnických prostředků (Medical Device Single Audit Program – MDSAP), aby si mohli licenci udržet.

Článek je součástí projektu MZV Mapa globálních oborových příležitostí