Ranní okénko - Zhoršení sentimentu v Německu vyvažuje zlepšení v USA

Dnes vychází z makroekonomických dat pouze meziroční růst peněžního agregátu M3 v eurozóně, kde v letošním roce zatím v každém měsíci dochází ke zrychlování růstu objemu peněz v ekonomice. Ten by měl podle našeho odhadu zrychlit i v červenci a dosáhnout výše 2,8 % (vs 2,2 % v červnu). Jelikož však z pohledu monetární politiky ECB význam peněžního agregátu, coby instrumentu cílování inflace, poklesl ve prospěch kanálu úrokových sazeb, bude dnes trh spíše vstřebávat data ze včerejšího dne.

Investoři na akciových trzích však budou sledovat zejména výsledky společnosti Nvidia, které mohou být předzvěstí vývoje i pro další technologické firmy a investory do umělé inteligence. Očekávání jsou značná, jelikož podle analytických odhadů mohla Nvidia v posledním kvartále zdvojnásobit objem tržeb, ačkoli v meziročním vyjádření by šlo o zpomalení růstu. Na základě pohybů na opčním trhu se dokonce předpokládá, že by po zveřejnění výsledků mohlo dojít k pohybům ve výši 9,8 % tržní kapitalizace Nvidia, což odpovídá hodnotě převyšující 300 mld. dolarů.

Včera byl společně se zpřesněným odhadem růstu německé ekonomiky, který potvrdil mezikvartální pokles o 0,1 %, zveřejněn i průzkum spotřebitelského sentimentu podle společnosti Gfk. Srpnové zlepšení bylo tentokrát vystřídáno výrazným zhoršením, když hodnota sentimentu poklesla až na -22 bodů (vs -18,4 v srpnu). Trh přitom očekával mírné zlepšení. Navzdory růstu reálných příjmů v tomto roce se nyní zhoršila zejména očekávání ohledně příjmů v příštích 12 měsících, když mírně vzrostl počet insolvencí a mnohé firmy plánují omezovat počty zaměstnanců, což vnáší nejistotu i mezi spotřebitele. Tentokrát tak indikátor očekáváných příjmů propadl dokonce o 16,2 bodů, což je největší pokles v rámci jednoho měsíce od září 2022. Zvyšuje se tak ochota k úsporám, zároveň však dochází k poklesu ochoty nakupovat, ačkoli zde je propad méně dramatický. Celkově se zhoršila i očekávání ohledně ekonomického vývoje, kde nárůst o 7,3 bodů v srpnu nyní vystřídal pokles o 7,8 bodů. Naplňují se tak obavy, že německá ekonomika se výrazného oživení nedočká ani ve třetím kvartále, když ke zlepšení zatím nedochází ani na straně firem (zhoršení průzkumu Ifo), ani na straně spotřebitelů.

Včerejší zasedání maďarské centrální banky (NHB) nakonec skončilo ve prospěch tržního konsenzu, když došlo k pozastavení cyklu snižování úrokových sazeb. Základní sazba tak zůstává na úrovni 6,75 %, zatímco depozitní sazba činí 5,75 %. Vzhledem k problematickému ekonomickému vývoji Maďarska, kdy inflace stagnuje okolo úrovně 4 %, zatímco hospodářský růst ve 2. kvartále byl záporný (-0,2 % k/k) při razantním poklesu investic (-7 % k/k), zůstává debata ohledně prostoru k dalšímu snižování sazeb otevřená. Trh aktuálně zaceňuje dvě další snížení do konce roku, my očekáváme v základním scénáři pouze jedno snížení o 25bb v září a následně obnovení cyklu až v příštím roce. Záležet však bude i na rozhodování ostatních centrálních bank jako ECB či Fed, které by mohly poskytnout prostor pro větší pokles sazeb NHB ještě v tomto roce.

Ve Spojených státech byl včera zveřejněn vývoj spotřebitelské důvěry podle Conference Board, která tentokrát opět porostla a výrazně předčila i očekávání analytiků (103,3 v srpnu vs odhad 100,7). Jedná se o nejvyšší hodnotu za posledních 6 měsíců. Zároveň byl směrem výše revidován výsledek za červenec z původních 100,3 na 101,9 bodů. Na horizontu půl roku se lepší očekávaní ohledně podnikatelského prostředí, což dále přispívá k uklidnění spekulací ohledně případné recese. Problémy v oblasti zaměstnanosti jsou přesto evidentní, což reflektuje i zhoršení diferenciálu trhu práce ze 17,1 na 16,4 bodů a mělo by hrát ve prospěch očekávaného snížení úrokových sazeb Fedu.

Zlepšení spotřebitelské nálady v USA reflektovaly i akciové trhy, když index S&P 500 porostl o 0,16 %. Německý DAX si připsal 0,35 %, zatímco pražský index PX uzavřel den téměř beze změny (-0,04 %). Koruna dále posilovala a prolomila dokonce hranici 25 EUR/CZK.

Autor: Vít Mikušek, analytik
Editor: Martin Kron, analytik

Tým ekonomického výzkumu Raiffeisenbank a.s.