Rozpočet skončil lépe, než se čekalo. Pomohly jednorázové příjmy
Ministerstvo
financí zveřejnilo výsledek hospodaření státu za rok 2023. Ten činil deficit
288,5 mld. Kč. To je méně, než stát plánoval. Deficit měl původně činit 295 mld.
Kč. Výsledek je pro většinu ekonomů překvapivý, protože na jaře byl deficit tak
hluboký, že se hodně blížil celoročnímu plánovanému deficitu. Výkon je i to, že
v roce 2022 činil deficit neuvěřitelný 360,4 mld. Kč. I tehdy se přitom
podařilo skončit rok s nižším než plánovaným deficitem.
Nutno
přiznat, že rozpočtu pomohla EU. Po očištění o příjmy a výdaje na projekty z
Evropské unie a finančních mechanismů činil rozpočtový schodek 299,4 mld. Kč. I
to je stále dobré proti tomu, jak vypadal rozpočet na jaře.
Z čistě
technického pohledu státu pomohlo to, že příjmy rozpočtu rostly o 17,8 % a
výdaje o 11,0 %.
Inkaso z
daní
Příjmům
rozpočtu pomohla především vysoká inflace. S tím, jak zboží výrazně podražilo,
zvýšil se i základ mnoha daní. DPH je přitom objemově největších ze všech, když
její výnos činil 365,1 mld. Kč. Tady přišlo zklamání. Počítalo se s větším
růstem než jen 5,8 %. Tady se projevil dramatický pokles reálných mezd. Lidé
prostě neutráceli tolik. To je ostatně problém celé ekonomiky. Proto máme
recesi.
Daleko větší
růst zaznamenala druhá nejvýznamnější daň, a to daň z příjmů právnických osob.
Ta rostla o 33,1 % s celkovým inkasem 202 mld. Kč. Jak je možné, že v
recesi máme tak velký růst daně právnických osob. Podle teorie by to mělo být
obráceně. Jenže tady se projevily obří zisky energetického sektoru a vysoká
inflace. Normální je totiž, že při recesi je inflace velmi nízká.
Třetí
největší daní je daň z příjmů fyzických osob. Tady máme růst o 20,4 %. To je
zajímavé vzhledem k tomu, že mzdy rostly většině lidí o méně než 10 %.
Čtvrtou
největší daní je spotřební daň. Tady inkaso překvapivě pokleslo o 3,4 %. To je
pro stát nepříjemné. Za poklesem daně stojí to, že tak dlouho tlačil na kuřáky,
že mnozí z nich opustili kouření tabáku a používají elektronické cigarety.
Navíc když si vezmu, kolik stojí tabák, ze kterého si lidé balí cigaretu, je i
v drahém Německu levnější než u nás. Mnoho inkasa nám tedy utíká. Myslím, že si
stát pod sebou podřezává větev. Ještě horší to bude, až bude mít většina lidí
elektroauto nabíjené z vlastních solárů.
Zajímavou
daní je Wind Fall Tax. Ta v roce 2022 ještě neplatila, takže nejde mluvit o
růstu. Nicméně tato daň přinesla do rozpočtu jen 39,1 mld. Kč, což je podle mě
fiasko, protože se počítalo s 85 mld. Kč. Takže nejsme ani na polovině. Tady se
ukázalo, jak je trh vždy o krok před úředníky, když vymyslel, jak se efektivně
dani vyhnout.
Kapitálové
příjmy
Mimo daně má
pak stát ještě pěkné inkaso z kapitálových příjmů. Tady zaznamenal rozpočet
nárůst příjmů o 45,9 %, což je neuvěřitelně vysoké číslo. Díky tomu činily tyto
příjmy 287 mld. Kč. Tady se projevily zejména obří dividendy ČEZ, které činily
54 mld. Kč.
U výdajů
vidíme největší růst u položky investiční transfery podnikatelům, což je krásný
název, který skrývá slovo dotace. Tyto výdaje rostly o 63,8 % na 105 mld. Kč.
Druhým
nejrychleji rostoucím výdajem rozpočtu jsou investiční transfery rozpočtům
územní úrovně. Ty celkem činí 30,7 mld. Kč, takže jsou jen malou položkou a
ačkoli rostly rychle na výsledku rozpočtu se podílejí zanedbatelně.
Třetí
nejvyšší růst je u neinvestičních transferů podnikatelům, což je opět krásný
název pro dotace. Tady stát vynaložil 137,8 mld. Takže když sečteme všechny
dotace pro podnikatele, dostaneme se na částku 243 mld. Kč. To je položka, kde
se podle mě dalo hodně ušetřit. Nicméně představa, že je šlo škrtnout všechny,
je lichá. Ve výdajích jsou totiž kompenzace za dodávku elektřiny a plynu
zákazníkům a na ztráty z důvodu zastropování jejich cen, což činí 52,8 mld. Kč.
Čtvrtou
nejrychleji rostoucí položkou jsou výdaje na obsluhu státního dluhu. Ty rostly
o 37,4 % a celkově činí 68,3 mld. Kč. To je děsivé číslo. Přitom s tím, jak
vláda počítá, že v příštích třech letech bude deficit stále nad 200 mld. Kč,
lze očekávat, že brzo budou náklady na dluh nad 100 mld. Kč. To jsou ovšem
vyhozené peníze. Za ně by šlo postavit třeba 200 velkých škol pro devět ročníků
s bohatým sportovním zázemím, a to každý rok. Tady je alarm, proč šetřit. Dluh
by nás jednoho dne požral.
Všechny tyto
výdaje jsou ale svou velikostí zanedbatelné, když je porovnáme se sociálními
dávkami. Ty činí 868 mld. Kč a rostou o 13 %. To znamená, že rostou rychleji
než všechny výdaje dohromady. Tady je další problém veřejných financí. Sociální
dávky činí 39 % všech výdajů státu. Tady je nutné držet výdaje na uzdě. Nemáme
na ně.
Sečteno a
podtrženo
Rozpočet
dopadl mnohem lépe, než se obecně očekávalo. Vděčíme za to rychlejšímu růstu
příjmů než výdajů. Na straně příjmů nám ovšem nejvíce pomohly jednorázové
příjmy z ČEZ a WFT plus příjmy z EU. Negativně zde ovšem překvapil pomalejší
výběr DPH, kde se projevil pokles reálných mezd, což se snad už nebude
opakovat. Na straně výdajů vidíme velké výdaje u sociálního systému a dotací.
Tady je ohromný prostor pro úspory.
Vladimír Pikora, hlavní ekonom skupiny Comfort Finance Group
Makroekonom, analytik finančních trhů a publicista
Vystudoval VŠE, kde získal doktorát. Nejprve působil jako hlavní ekonom Volksbank CZ, a.s. Následně spoluzaložil analytický dům Next Finance, aby později založil Pikora Invest. Aktuálně působí na pozici hlavního ekonoma Comfort Finance Group. Je autorem řady knih s ekonomickou tématikou a více než tisíce článků do médií. Řadu let pravidelně přispívá komentáři na webu časopisu Reflex.
Dluhopisomat
Dluhopisomat je tržiště prověřených českých dluhopisů. Propojujeme investory s českými firmami, kterým pomáháme růst.
Více na www.dluhopisomat.cz/.
Poslední zprávy z rubriky Okénko BIG EXPERT:
Přečtěte si také:
Prezentace
29.04.2024 Daňové přiznání lidem provětralo peněženky....
26.04.2024 Historie a vývoj vodovodních baterií: Od...
25.04.2024 Pobřeží Egejského moře - ideální tip na všechny...
Okénko investora
Olívia Lacenová, Wonderinterest Trading Ltd.
Štěpán Křeček, BHS
Petr Lajsek, Purple Trading
Ali Daylami, BITmarkets
Michal Brothánek, AVANT IS
Miroslav Novák, AKCENTA
Spotřebitelská inflace v eurozóně odeznívá, pro služby to však úplně neplatí
Jiří Cimpel, Cimpel & Partneři
Jakub Petruška, Zlaťáky.cz