Čína - Výzkum, vývoj, inovace a vzdělávání, příležitosti pro český export. Mapa globálních oborových příležitostí 2023/2024
Věda a vývoj je jednou z priorit čínské vlády, což se odráží i na investicích do projektů a vědecké infrastruktury. Čína se zejména s ohledem na současnou složitou geopolitickou situaci snaží o čím dál tím větší soběstačnost, což lze pozorovat nejen na již zmíněných investicích, ale také na snaze přilákat zahraniční firmy s unikátními produkty a renomované vědce. To má Číně pomoci v sektorech, kde zatím za západními zeměmi zaostávají.
Čínské vedení ve svých plánech konkretizovalo zaměření na zejména těchto 10 inovativních technologických odvětví:
- Pokročilé informační technologie;
- Automatizované obráběcí stroje a robotika;
- Kosmické a letecké vybavení;
- Oceánské inženýrské vybavení a lodní doprava;
- Moderní železniční dopravní zařízení;
- Energeticky úsporná a nová energetická vozidla;
- Energetická zařízení;
- Nové materiály;
- Léky a lékařské přístroje;
- Zemědělská technika.
V některých z nich je již Čína světovým gigantem. Jedná se například o bod číslo 6, tedy Energeticky úsporná a a nová energetická vozidla. V roce 2022 bylo 60 % všech elektromobilů na světě vyrobeno právě v Číně. Totožné se týká elektrobaterií, v jejichž výrobě hraje země dominantní roli. Hojně diskutovaná je pak role vodíku v automobilovém průmyslu. V polovině roku 2022 bylo v Číně registrováno celkem přes 10 tisíc vozů poháněných vodíkem, většina z nich autobusy či kamiony. Ke konci roku bylo v zemi v provozu 200 stanic na čerpání vodíku, v následujících letech mají vyrůst stovky až tisíce dalších.
V řadě odvětví se však otevírají šance i pro české firmy. Jedná se například o automatizované obráběcí stroje, elektronové mikroskopy, lasery, nanotechnologie a další. Pro firmy vlastnící unikátní produkt tak může být obří čínský trh značně lukrativní.
V sektorech, v nichž Čína zatím nedosáhla dominance, nabízí finanční pobídky pro zahraniční firmy, zejména pokud se rozhodnou přesunout svůj vývoj a výzkum do této země. To stejné platí pro vědce, kteří jsou špičkami ve svých oborech. Vždy je však třeba mít pevně stanovené podmínky spolupráce a snažit se předejít možným komplikacím, jako je například transfer technologií.
Momentálně se řada západních zemí snaží stanovit “mantinely” pro vědeckou spolupráci s Čínou, nutná je však spolupráce minimálně v oblasti zelené budoucnosti. V ní si dala Čína za cíl dosáhnout vrcholu emisí CO2 do roku 2030 a stát se uhlíkově neutrální do roku 2060. Společně dosáhnout těchto cílů je pak v zájmu celé planety.
Článek je součástí projektu MZV Mapa globálních oborových příležitostí
Poslední zprávy z rubriky Makroekonomika:
Přečtěte si také:
Prezentace
06.05.2024 Distributoři EG.D a Bayernwerk spustili projekt...
02.05.2024 SCHLIEGER loni zaznamenal čtyřnásobný nárůst...
Okénko investora
Jakub Petruška, Zlaťáky.cz
Olívia Lacenová, Wonderinterest Trading Ltd.
Udržitelné elektromobily? Ani náhodou. Mechaniků je nedostatek a vozidla končí na vrakovištích
Mgr. Timur Barotov, BHS
Nejdůležitejší body z letošního sjezdu akcionářů Berkshire Hathaway
Miroslav Novák, AKCENTA
Michal Brothánek, AVANT IS
Petr Lajsek, Purple Trading
Ali Daylami, BITmarkets
Jiří Cimpel, Cimpel & Partneři