Dubnová inflace v eurozóně byla potvrzena na 7 % y/y (Komentář)

Konečný odhad dubnové inflace v eurozóně pouze potvrdil její nepatrný nárůst na 7,0 % y/y po březnových 6,9 %. Za tím stál především odeznívající vliv meziročně nižších cen pohonných hmot. V případě jádrové inflace naopak došlo k mírnému zpomalení z březnového rekordu 5,7 % na 5,6 % y/y, na čemž se podílel pomalejší růst cen zboží. Zmírnění cenové dynamiky se týkalo hlavně produktů jejichž výroba byla v uplynulých měsících zasažena problémy v dodavatelských řetězcích, jako jsou například automobily. Růst cen služeb se naproti tomu zvýšil (v meziročním vyjádření v dubnu dosáhl nového rekordu ve výši 5,2 % y/y) a byl příčinou toho, proč jádrová inflace v meziměsíčním sezonně očištěném vyjádření podle dat ECB zrychlila z 0,36 % na 0,58 %, v anualizovaném vyjádření tedy k 7 %. Nelze tak vyloučit, že v květnu či červnu meziroční jádrová inflace opět zrychlí na nová maxima. My očekáváme, že se jádrová inflace nad 5 % y/y udrží do září, a ještě na konci letošního roku se bude pohybovat poblíž 4 %. Důvodem jen pomalého odeznívání jádrové inflace je zrychlující růst mezd, který odráží nedostatek pracovních sil na evropském trhu práce. Rychlý růst mezd podle nás zároveň představuje riziko pro ještě pomalejší odeznívání jádrové inflace, než se kterým počítáme. Celkově jádrová inflace zůstávající na zvýšených úrovních podle nás odráží převis poptávky nad nabídkou v evropské ekonomice. Pozitivní zprávou pro vývoj celkové inflace je naopak obrat v trendu cen potravin, jejichž meziroční růst se v dubnu začal poprvé po roce a půl snižovat.

Americký dolar dnes bez významnějších makroekonomických zpráv oproti společné evropské měně mírně posílil. Během dne přidal zhruba 0,4 % a jeho kurz se tak posunul k 1,082 USD/EUR. Oslabení eura pravděpodobně bylo hlavní příčinou ztráty hodnoty polského zlotého (-0,5 % oproti euru) a maďarského forintu (-0,6 % oproti euru). Koruna sice zprvu také oslabovala, nakonec však skočila zhruba beze změny poblíž 23,66 CZK/EUR.