Dubnová inflace zrychlila, hlavně kvůli pohonným hmotám

ČSÚ ve svých definitivních datech potvrdil předběžný odhad, že spotřebitelské ceny v Česku v dubnu meziročně vzrostly o 2,5 % (v březnu 1,9 %).

Hlavním důvodem zrychlení inflace bylo další zdražení pohonných hmot. Podle detailních údajů ČSÚ vzrostly ceny pohonných hmot v dubnu meziročně o 24,5 % (v březnu o zhruba 13 %).

I tak ale inflace v Česku zůstává v rámci zemí EU (za které už jsou dubnová data k dispozici) relativně nízko. V dnešní době zvýšených cen pohonných hmot pochopitelně hraje velkou roli způsob, jakým se jednotlivé země stavějí k regulaci trhu s nimi: cenové stropy jako v Česku versus jen lehčí regulace třeba v podobě povinnosti prodejců měnit ceny jen jednou denně jako v Německu. Pro jistotu připomeňme, že vysoká inflace v Rumunsku je inflací „daňovou“: tamní vláda se snaží postavit rumunské veřejné finance na nohy mj. cestou zřetelného zvýšení nepřímých daní, což má dopad do maloobchodních cen.

ČNB v reakci na zveřejněná data uvedla, že zatímco ze strany paliv vidíme proinflační tlak, opačným směrem působí „nadále utlumený vývoj cen potravin a nealkoholických nápojů, které v dubnu prohloubily svůj pokles na -1,3 % r/r. Ceny potravin tak snižují celkovou inflaci podobně jako v létě 2024.“ Dobrou zprávou pro ČNB jistě je, že jádrová inflace v dubnu „zůstala beze změny na úrovni 2,9 % r/r“ (ceny zboží 0,6 %, ceny služeb 4,5 %), nicméně samotná úroveň jádrové inflace „a nárůst inflačního výhledu kvůli globálním nákladovým tlakům a riziku jejich přenosu do dalších okruhů představují důvody pro zvýšenou obezřetnost“.

Michal Skořepa, analytik České spořitelny