Březnový růst průmyslu je méně slibný, než se zdá. Stavebnictví se o "slibnost" nesnaží vůbec

Průmyslová výroba v březnu meziročně po očištění o kalendář, sezónnost a změny cen vzrostla o 1,9 %.


To se zdá být jakžtakž slušné číslo. Jak ale uvedl už včera kolega Jirka Polanský v Bleskovce, data vypadají příznivě jen na první pohled, protože jsou do kladných hodnot tažena masivním mzr. růstem autoprůmyslu (42 %), daným velkým meziročním zlepšením situace v dodavatelských řetězcích. Ve většině ostatních průmyslových odvětví produkce meziročně naopak klesla.

Poklesy se vcelku logicky soustředily do těch odvětví, která měla loni mimořádně vysokou základnu (energetika v důsledku zvýšené produkce uhelných elektráren) nebo která teď trpí vysokými cenami energií ve vstupních nákladech (výroba ostatních nekovových minerálních výrobků, chemický průmysl, hutnictví a slévárenství) nebo v poptávce po výstupu (těžba a dobývání).

Jirka také upozornil na to, že už po šest měsíců v řadě dochází k meziměsíčnímu poklesu nových zakázek.

Trochu podobný základní obrázek jako průmyslová výroba vykreslila v březnu i obchodní bilance: skončila v přebytku 15,9 mld. Kč (odhad trhu 14,0 mld. Kč), k čemuž přispěl zejména meziroční nárůst vývozu motorových vozidel a jejich dílů (o 37 %), ale i meziročně nižší hodnota dovozu ropy a zemního plynu (o více než 44 %).

Stavebnictví se o slibnost nesnaží vůbec Stavební výroba v březnu meziročně klesla o 6,0 %, přičemž v únoru to bylo -4,3 %.

Mizérie v tomto oboru je čím dál víc zřetelná mj. ve statistikách o výstavbě bytů: nynější počet dokončovaných bytů „odmítá“ nastoupit fázi prudkého růstu, kterou jsme pozorovali loni u počtu bytů zahájených. Rozdíl mezi počtem bytů před rokem zahájených a těch nyní dokončených se ve výsledku rozevřel na nejvyšší hodnoty od roku 2005.



Platí to na úrovní celé ČR i pro samotnou Prahu. Jde o signál, že firmy s dokončováním rozestavěných bytů stále víc otálejí, nejspíš z důvodů jak chabé poptávky, tak vysokých cen vstupů. 



Vzhledem k popsanému neveselému vývoji může trochu nelogicky působit informace, že průměrná mzda (ve vybraném vzorku velkých stavebních firem) vzrostla v březnu meziročně o fešáckých 12,1 %. Nelze ale vyloučit, že jde o starý známý strukturální efekt: prudký růst průměrné mzdy nastane mj. i v případě propouštění nízkomzdových zaměstnanců.

Tomu by odpovídala další informace ČSÚ: že průměrný evidenční počet zaměstnanců ve stavebnictví se v březnu meziročně snížil o 1,5 % (pro srovnání: od roku 2015 do konce roku 2022 je průměrné tempo změny zaměstnanosti v tomto odvětví rovná nula).

Michal Skořepa