Investiční pozice ČR vůči zahraničí a zahraniční zadluženost k 31. 12. 2022 – komentář

Společně s údaji investiční pozice a zadluženosti České republiky vůči zahraničí k 31. 12. 2022 jsou zveřejněny aktualizované údaje za předchozí čtvrtletí let 2021 a 2022. Revidované údaje zohledňují především výsledky ročního šetření ČNB o přímých zahraničních investicích za rok 2021 a aktualizovaná data ČNB z výkazů finančních a nefinančních subjektů.

xxxx

Ve čtvrtém čtvrtletí 2022 se schodek investiční pozice České republiky vůči zahraničí (saldo finančních aktiv a pasiv rezidentů ČR ve vztahu k nerezidentům) prohloubil o 7 mld. Kč na 1340,2 mld. Kč ke konci roku. V meziročním srovnání je schodek vyšší o 457,2 mld. Kč a ve vztahu k HDP představuje v běžných cenách 19,8 %. Stav zahraničního dluhu České republiky činil na konci čtvrtého čtvrtletí 4453,6 mld. Kč (tj. 65,7 % HDP). Oproti stejnému období předchozího roku je stav zahraničního dluhu o 65 mld. Kč nižší.

Graf 1 – Vývoj salda investiční pozice vůči nerezidentům
(v mld. Kč, stav ke konci období)

Ve čtvrtém čtvrtletí se stav zahraničních aktiv snížil o 1347,9 mld. Kč na 8290,7 mld. Kč, meziročně jsou aktiva o 445,3 mld. Kč nižší.

Graf 2 – Vývoj struktury aktiv investiční pozice
(v mld. Kč, stav ke konci období)

Z celkových aktiv investiční pozice připadá na zahraniční aktiva bankovního sektoru (vč. ČNB, bez portfoliových investic a derivátů) 45,5 %. Stav rezervních a ostatních aktiv ČNB poklesl ve čtvrtém čtvrtletí o 172,6 mld. Kč a tvoří 38,3 %.

Stav zahraničních aktiv ostatních sektorů (mimo sektoru vládních institucí a bankovního sektoru a bez portfoliových investic a derivátů) se ve čtvrtém čtvrtletí snížil především v důsledku poklesu půjček poskytnutých zahraničním firmám v rámci přímých investic. Zahraniční aktiva ostatních sektorů se podílejí na celkových aktivech investiční pozice 31,9 %.

Držba zahraničních cenných papírů tuzemskými investory se zvýšila v důsledku nákupů zahraničních akcií a dluhopisů a tvoří 10,8 % celkových aktiv investiční pozice.

Kladná reálná hodnota derivátů poklesla ve čtvrtém čtvrtletí o 1164,7 mld. Kč a zaujímá 11,1 % aktiv investiční pozice.

Stav zahraničních aktiv sektoru vládních institucí se ve čtvrtém čtvrtletí téměř nezměnil a jejich podíl na celkových aktivech tvoří 0,7 %.

Stav zahraničních pasiv investiční pozice se snížil ve čtvrtém čtvrtletí o 1340,8 mld. Kč na 9630,8 mld. Kč ke konci roku. V meziročním srovnání jsou pasiva o 11,9 mld. Kč vyšší.

Graf 3 – Vývoj struktury pasiv investiční pozice
(v mld. Kč, stav ke konci období)

Stav závazků z přímých investic se ve čtvrtém čtvrtletí zvýšil a jejich podíl na celkových zahraničních pasivech zaujímá 54 %. Hlavním faktorem bylo navyšování základního kapitálu v tuzemských firmách formou reinvestování zisku zahraničními vlastníky a čerpání úvěrů od přidružených podniků.

Nárůst stavu závazků z portfoliových investic vůči zahraničí ve čtvrtém čtvrtletí ovlivnilo především zvýšení držby dluhopisů zahraničními investory. Na celkových pasivech zaujímají portfoliové investice 12,4 %.

Stav záporné reálné hodnoty derivátů ve čtvrtém čtvrtletí poklesl o 1428,8 mld. Kč a činí 9,8 % celkových pasiv.

Zahraniční dluh České republiky (suma závazků se stanovenou lhůtou splatnosti) se zvýšil ve čtvrtém čtvrtletí o 47,9 mld. Kč a činí 4453,6 mld. Kč ke konci roku. V meziročním srovnání je jeho stav o 65 mld. Kč nižší. V časové struktuře zahraničního dluhu zaujímají závazky s původní splatností delší než jeden rok 40,9 % z celkových dluhových pasiv.

Graf 4 – Vývoj struktury zahraničního dluhu podle dlužníků
(v mld. Kč, stav ke konci období)

Ve struktuře zahraničního dluhu podle jednotlivých sektorů byl ve čtvrtém čtvrtletí patrný nárůst stavu zadluženosti sektoru vládních institucí a podnikového sektoru.

Zahraniční dluh sektoru vládních institucí se zvýšil v souvislosti s čerpáním dlouhodobých půjček ze zahraničí. Podíl sektoru vládních institucí na celkovém zahraničním dluhu činí 14,6 %.

Zahraniční dluh ostatních sektorů (mimo sektoru vládních institucí a bankovního sektoru) se rovněž zvýšil na 45,8 % celkového zahraničního dluhu v důsledku čerpání úvěrů podniky v rámci přímých investic a nákupů podnikových dluhopisů zahraničními investory.

U bankovního sektoru (vč. ČNB) došlo ke snížení stavu přijatých krátkodobých půjček a vkladů. Podíl bankovního sektoru na celkové zadluženosti činí 39,6 %.

Ve struktuře zahraničního dluhu podle instrumentů jsou nejvíce rozšířené formy dluhového financování vklady a půjčky od přidružených podniků (v souhrnu 48,3 % zahraničního dluhu).

Graf 5 – Struktura zahraničního dluhu podle instrumentů
(v mld. Kč, stav ke konci období)

Na zahraniční dluh soukromého sektoru připadá z celkové zahraniční zadluženosti 75,7 %. Zbývající část (24,3 %) tvoří závazky veřejného sektoru, do nichž se zahrnují závazky sektoru vládních institucí, závazky soukromých subjektů garantované vládou a závazky subjektů s majoritní účastí státu.

Graf 6 – Zahraniční dluh veřejného a soukromého sektoru
(v mld. Kč, stav ke konci období)

Úhrady jistiny a úroků z dluhové služby ze zahraničních dlouhodobých závazků podle stavu k 31. 12. 2022 činí na letošní rok 291,7 mld. Kč (z toho jistina 259,8 mld. Kč a úroky 31,9 mld. Kč).

Graf 7 – Vývoj dluhové služby ze střednědobých a dlouhodobých závazků
(v mld. Kč)