Investiční pozice ČR vůči zahraničí a zahraniční zadluženost – komentář k 30. 9. 2023

 

Společně s údaji investiční pozice a zadluženosti České republiky vůči zahraničí k 30. 9. 2023 jsou zveřejněny aktualizované údaje ke konci druhého čtvrtletí 2023. Revidované údaje zohledňují aktualizovaná data ČNB z výkazů finančních a nefinančních subjektů.

xxxx

Ve třetím čtvrtletí 2023 se schodek investiční pozice České republiky vůči zahraničí (saldo finančních aktiv a pasiv rezidentů ČR ve vztahu k nerezidentům) snížil o 102,4 mld. Kč na 1096,9 mld. Kč ke konci září. V meziročním srovnání je schodek nižší o 236,3 mld. Kč a ve vztahu k HDP představuje v běžných cenách 15,2 %. Stav zahraničního dluhu České republiky činil na konci třetího čtvrtletí 4546,1 mld. Kč (tj. 62,9 % HDP). Oproti stejnému období předchozího roku je stav zahraničního dluhu vyšší o 140,4 mld. Kč.

Graf 1 – Vývoj salda investiční pozice vůči nerezidentům
(v mld. Kč, stav ke konci období)

Ve třetím čtvrtletí se stav zahraničních aktiv zvýšil o 244,9 mld. Kč na 8152,8 mld. Kč, meziročně jsou aktiva o 1485,7 mld. Kč nižší.

Graf 2 – Vývoj struktury aktiv investiční pozice
(v mld. Kč, stav ke konci období)

Zahraniční aktiva bankovního sektoru (vč. ČNB, bez portfoliových investic a derivátů) se ve třetím čtvrtletí zvýšila v důsledku nárůstu stavu krátkodobých vkladů a půjček v zahraničí a jejich podíl na celkových aktivech investiční pozice zaujímá ke konci září 47,6 %. Stav rezervních a ostatních aktiv ČNB se zvýšil o 89,5 mld. Kč a tvoří 39,1 %.

Stav zahraničních aktiv sektoru vládních institucí (bez portfoliových investic a derivátů) se ve třetím čtvrtletí téměř nezměnil a jejich podíl na celkových aktivech tvoří 0,7 %.

Stav zahraničních aktiv ostatních sektorů (mimo vládní a bankovní sektor a bez portfoliových investic a derivátů) se ve třetím čtvrtletí zvýšil především v důsledku uskutečněných investic do základního kapitálu zahraničních dceřiných společností a nárůstu stavů půjček poskytnutých zahraničním spřízněným firmám. Zahraniční aktiva ostatních sektorů se podílejí na celkových aktivech investiční pozice 35,2 %.

Držba zahraničních cenných papírů tuzemskými investory (portfoliové investice) se zvýšila v důsledku nákupů zahraničních akcií a dluhopisů a tvoří 12,7 % celkových aktiv investiční pozice.

Kladná reálná hodnota derivátů poklesla ve třetím čtvrtletí o 37,9 mld. Kč a zaujímá 3,8 % aktiv investiční pozice.

Stav zahraničních pasiv investiční pozice se zvýšil ve třetím čtvrtletí o 142,5 mld. Kč na 9249,7 mld. Kč ke konci září. V meziročním srovnání jsou pasiva o 1722 mld. Kč nižší.

Graf 3 – Vývoj struktury pasiv investiční pozice
(v mld. Kč, stav ke konci období)

Stav závazků z přímých investic se ve třetím čtvrtletí zvýšil a jejich podíl na celkových zahraničních pasivech zaujímá 59,1 %. Došlo k navýšení základního kapitálu v tuzemských firmách formou reinvestování zisku zahraničními vlastníky.

Vývoj stavu závazků z portfoliových investic vůči zahraničí ve třetím čtvrtletí ovlivnilo především zvýšení držby tuzemských dluhopisů v rukou zahraničních investorů. Na celkových pasivech zaujímají portfoliové investice 14,3 %.

Stav záporné reálné hodnoty derivátů poklesl ve třetím čtvrtletí o 40,1 mld. Kč a činí 2,9 % celkových pasiv.

Zahraniční dluh České republiky (suma závazků se stanovenou lhůtou splatnosti) se zvýšil ve třetím čtvrtletí o 126,3 mld. Kč a činí 4546,1 mld. Kč ke konci září. V meziročním srovnání je jeho stav o 140,4 mld. Kč vyšší. V časové struktuře zahraničního dluhu zaujímají závazky s původní splatností delší než jeden rok 45,1 % z celkových dluhových pasiv.

Graf 4 – Vývoj struktury zahraničního dluhu podle dlužníků
(v mld. Kč, stav ke konci období)

Ve struktuře zahraničního dluhu podle jednotlivých sektorů byl ve třetím čtvrtletí určující nárůst stavu zadluženosti bankovního sektoru a ostatních sektorů mimo vládní a bankovní sektor.

U bankovního sektoru vč. ČNB došlo k nárůstu vkladů a půjček přijatých ze zahraničí a ke zvýšení stavu bankovních dluhopisů v držbě zahraničních věřitelů. Podíl bankovního sektoru na celkové zadluženosti činí 39,6 %.

Zvýšení stavu zahraničního dluhu sektoru vládních institucí bylo důsledkem nákupů vládních dluhopisů zahraničními investory. Podíl sektoru vládních institucí na celkovém zahraničním dluhu činí 14,9 %.

Zahraniční dluh ostatních sektorů (mimo vládní a bankovní sektor) se zvýšil na 45,5 % celkového zahraničního dluhu. Stav zahraničních závazků se zvýšil především v důsledku čerpání obchodních a finančních úvěrů podniky od přidružených zahraničních firem.

Ve struktuře zahraničního dluhu podle instrumentů jsou nejvíce rozšířené formy dluhového financování vklady a půjčky od přidružených podniků (v souhrnu 51,8 % zahraničního dluhu).

Graf 5 – Struktura zahraničního dluhu podle instrumentů
(v mld. Kč, stav ke konci období)

Na zahraniční dluh soukromého sektoru připadá z celkové zahraniční zadluženosti 77,3 %. Zbývající část (22,7 %) tvoří závazky veřejného sektoru, do nichž se zahrnují závazky sektoru vládních institucí, závazky soukromých subjektů garantované vládou a závazky subjektů s majoritní účastí státu.

Graf 6 – Zahraniční dluh veřejného a soukromého sektoru
(v mld. Kč, stav ke konci období)