Investiční pozice ČR vůči zahraničí a zahraniční zadluženost – komentář k 31. 3. 2023

k 31. 3. 2023

V prvním čtvrtletí 2023 se schodek investiční pozice České republiky vůči zahraničí (saldo finančních aktiv a pasiv rezidentů ČR ve vztahu k nerezidentům) snížil o 59,9 mld. Kč na 1280,3 mld. Kč ke konci března. V meziročním srovnání je schodek vyšší o 329,4 mld. Kč a ve vztahu k HDP představuje v běžných cenách 18,3 %. Stav zahraničního dluhu České republiky činil na konci prvního čtvrtletí 4387,9 mld. Kč (tj. 62,9 % HDP). Oproti stejnému období předchozího roku je stav zahraničního dluhu nižší o 296,9 mld. Kč.

Graf 1 – Vývoj salda investiční pozice vůči nerezidentům
(v mld. Kč, stav ke konci období)

V prvním čtvrtletí se stav zahraničních aktiv snížil o 114,1 mld. Kč na 8176,5 mld. Kč, meziročně jsou aktiva o 1193,1 mld. Kč nižší.

Graf 2 – Vývoj struktury aktiv investiční pozice
(v mld. Kč, stav ke konci období)

Z celkových aktiv investiční pozice připadá na zahraniční aktiva bankovního sektoru (vč. ČNB, bez portfoliových investic a derivátů) 44,8 %. Stav rezervních a ostatních aktiv ČNB poklesl v prvním čtvrtletí o 118,8 mld. Kč a tvoří 37,4 %.

Stav zahraničních aktiv ostatních sektorů (mimo vládní a bankovní sektor a bez portfoliových investic a derivátů) se v prvním čtvrtletí zvýšil především v důsledku navýšení stavu půjček pro zahraniční spřízněné firmy a poskytnutých obchodních úvěrů. Zahraniční aktiva ostatních sektorů se podílejí na celkových aktivech investiční pozice 34,1 %.

Držba zahraničních cenných papírů tuzemskými investory se zvýšila v důsledku nákupů zahraničních akcií a dluhopisů a tvoří 11,3 % celkových aktiv investiční pozice.

Kladná reálná hodnota derivátů poklesla v prvním čtvrtletí o 174,2 mld. Kč a zaujímá 9,1 % aktiv investiční pozice.

Stav zahraničních aktiv vládního sektoru se v prvním čtvrtletí téměř nezměnil a jejich podíl na celkových aktivech tvoří 0,7 %.

Stav zahraničních pasiv investiční pozice se snížil v prvním čtvrtletí o 174 mld. Kč na 9456,8 mld. Kč ke konci března. V meziročním srovnání jsou pasiva o 863,8 mld. Kč nižší.

Graf 3 – Vývoj struktury pasiv investiční pozice
(v mld. Kč, stav ke konci období)

Stav závazků z přímých investic se v prvním čtvrtletí zvýšil a jejich podíl na celkových zahraničních pasivech zaujímá 56,6 %. Hlavním faktorem bylo navyšování základního kapitálu v tuzemských firmách formou reinvestování zisku zahraničními vlastníky a nárůst stavu úvěrů od přidružených podniků.

Vývoj stavu závazků z portfoliových investic vůči zahraničí v prvním čtvrtletí ovlivnilo především zvýšení držby dluhopisů vládního sektoru v rukou zahraničních investorů. Na celkových pasivech zaujímají portfoliové investice 13 %.

Stav záporné reálné hodnoty derivátů poklesl v prvním čtvrtletí o 235,6 mld. Kč a činí 7,5 % celkových pasiv.

Zahraniční dluh České republiky (suma závazků se stanovenou lhůtou splatnosti) se snížil v prvním čtvrtletí o 65,8 mld. Kč a činí 4387,9 mld. Kč ke konci března. V meziročním srovnání je jeho stav o 296,9 mld. Kč nižší. V časové struktuře zahraničního dluhu zaujímají závazky s původní splatností delší než jeden rok 42,8 % z celkových dluhových pasiv.

Graf 4 – Vývoj struktury zahraničního dluhu podle dlužníků
(v mld. Kč, stav ke konci období)

Ve struktuře zahraničního dluhu podle jednotlivých sektorů byl v prvním čtvrtletí určující pokles stavu zadluženosti bankovního a vládního sektoru.

U bankovního sektoru vč. ČNB došlo ke snížení stavu přijatých krátkodobých půjček a k vyplacení části bankovních dluhopisů v držbě zahraničních věřitelů. Podíl bankovního sektoru na celkové zadluženosti činí 38,7 %.

Snížení stavu zahraničního dluhu vládního sektoru bylo důsledkem splacení krátkodobých půjček přijatých ze zahraničí. Podíl vládního sektoru na celkovém zahraničním dluhu činí 14,3 %.

Zahraniční dluh ostatních sektorů (mimo vládní a bankovní sektor) se zvýšil na 47 % celkového zahraničního dluhu v důsledku nárůstu stavu závazků podniků s přímou zahraniční účastí vůči zahraničním přidruženým firmám.

Ve struktuře zahraničního dluhu podle instrumentů jsou nejvíce rozšířené formy dluhového financování vklady a půjčky od přidružených podniků (v souhrnu 50,9 % zahraničního dluhu).

Graf 5 – Struktura zahraničního dluhu podle instrumentů
(v mld. Kč, stav ke konci období)

Na zahraniční dluh soukromého sektoru připadá z celkové zahraniční zadluženosti 77,4 %. Zbývající část (22,6 %) tvoří závazky veřejného sektoru, do nichž se zahrnují závazky vládního sektoru, závazky soukromých subjektů garantované vládou a závazky subjektů s majoritní účastí státu.

Graf 6 – Zahraniční dluh veřejného a soukromého sektoru
(v mld. Kč, stav ke konci období)