Sklizeň zemědělských plodin v Moravskoslezském kraji v roce 2022 - sklidilo se 383 tisíc tun obilovin celkem, což bylo o 2,5 tisíce tun více v porovnání s předchozím rokem

V roce 2022 se v Moravskoslezském kraji sklidilo 383,0 tisíce tun obilovin celkem, což bylo o 2,5 tisíce tun více v porovnání s předchozím rokem. Na tomto nárůstu se jednoznačně podílelo meziroční rozšíření sklizňových ploch o 1,3 % na 65,9 tisíce hektarů, neboť hektarový výnos poklesl o 0,03 tuny. S výjimkou pšenice ozimé a kukuřice na zrno, dosáhl hektarový výnos obilnin lepších výsledků než v roce 2021. K meziročnímu poklesu produkce došlo v případě luskovin (o 8,5 %) a pícnin (o 10,6 %).

Obiloviny byly v Moravskoslezském kraji v roce 2022 sklizeny z plochy 65,9 tisíce hektarů. Tato výměra byla mezi kraji pátá nejmenší, prvenství si podobně jako v předchozích letech udržel Středočeský kraj s více než 270 tisíci hektary. V Česku se loni sklidilo přes 8,2 milionu tun zrna, v roce 2021 to bylo o 8,7 tisíce tun více. Na tomto mírném poklesu se podílely čtyři kraje, přičemž největší meziroční pokles 12,2 % uváděl Jihomoravský kraj. Naopak nejvyšší nárůst zaznamenali v Karlovarském kraji (o 17,4 %) a Jihočeském kraji (o 7,4 %). Celkový objem sklizně obilovin v Moravskoslezském kraji dosáhl 383,0 tisíce tun, což znamenalo meziroční nárůst 0,7 %. V pěti krajích dosáhly průměrné hektarové výnosy obilovin v porovnání s rokem 2021 vyšších hodnot, v jednotlivých krajích se pohybovaly od 5,65 tuny v Karlovarském kraji do 6,26 tuny v Praze. V Moravskoslezském kraji činil výnos obilovin 5,81 tuny na hektar, což bylo o 0,03 tuny méně než v roce 2021. Největšího meziročního nárůstu hektarového výnosu o 0,24 tuny dosáhli zemědělci na Vysočině, naopak v Jihomoravském kraji se hektarový výnos snížil o 0,93 tuny.

Ve struktuře sklizňových ploch s obilovinami připadl v Moravskoslezském kraji největší díl (60,4 %) výměry na pšenici ozimou. Jednalo se o 39,8 tisíce hektarů (o 10,0 % více než v roce 2021), což byla po Praze, Libereckém, Karlovarském a Zlínském kraji pátá nejmenší výměra. Předním producentem této plodiny byl Středočeský kraj s více než pětinovým podílem na republikové sklizňové ploše. V Moravskoslezském kraji se při hektarovém výnosu 6,09 tuny, který byl meziročně o 0,25 tuny nižší, sklidilo v roce 2022 přes 242 tisíce tun pšenice ozimé, což bylo o 5,7 % více než v roce předchozím. Moravskoslezští zemědělci v roce 2022 zmenšili sklizňovou plochu s pšenicí jarní o 38,4 % na 2 299 hektarů, ze které bylo sklizeno 10,7 tisíce tun zrna, tedy téměř o dvě pětiny méně než v roce 2021. Takto výrazného meziročního poklesu produkce bylo dosaženo právě snížením sklizňových ploch, jelikož průměrný hektarový výnos meziročně vzrostl o 0,10 tuny (o 2,1 %) na 4,67 tuny.

Ječmene jarního i ozimého bylo v Moravskoslezském kraji sklizeno o 2,2 % více než v roce 2021. Za nárůstem stál vyšší hektarový výnos 5,45 tuny (nárůst o 0,31 tuny), protože sklizňové plochy se meziročně opětovně snížily o 3,5 % na 16 tisíc hektarů. S více než 87 tisíci tun sklizeného zrna se kraj podílel 4,6 % na republikové produkci ječmene.

Ze 128,2 tisíce tun žita sklizeného v Česku v roce 2022 se v Moravskoslezském kraji sklidilo 5,3 tisíce tun (podíl 4,1 %), největší část 18,0 % byla vypěstována na Vysočině. Průměrný republikový výnos dosáhl 5,31 t/ha, v Moravskoslezském kraji to bylo o něco méně 5,28 t/ha. Sklizňová plocha v kraji se meziročně zvětšila o cca 55 % na 998 hektarů.

O něco větší význam v Moravskoslezském kraji zaujímal oves. V roce 2022 bylo na ploše 2,3 tisíce hektarů (meziroční pokles o 26,2 %) sklizeno 8,4 tisíce tun zrna. Na republikové produkci se kraj podílel 5,0 %, přičemž nejvíce ovsa 37,7 tisíce tun (podíl 22,5 %) bylo sklizeno v Jihočeském kraji. V Moravskoslezském kraji v roce 2022 dosáhl výnos ovsa 3,68 t/ha a ve srovnání s republikovým průměrem tak byl o 0,04 t/ha nižší.

Tritikale (česky žitovec, kříženec pšenice a žita využívaný hlavně ke krmení, výjimečně v potravinářství) patří v Moravskoslezském kraji k méně pěstovaným plodinám. Loni se z 1,0 tisíce hektarů sklidilo 5,3 tisíce tun s výnosem 5,04 t/ha. Na republikové sklizni se kraj podílel 2,5 %. Nejvyšší výnos zaznamenal Ústecký kraj (5,37 t/ha), nejvíce tritikale se sklidilo v Jihočeském kraji 41,7 tisíce tun, tj. pětina celorepublikové produkce.

Podnební podmínky v Moravskoslezském kraji nejsou příliš ideální pro pěstování kukuřice na zrno, sklizňové plochy se v případě této plodiny zmenšily o 12,0 % na 2,8 tisíce hektarů. Loňská sklizeň se snížila o 21,9 % na přibližně 23,0 tisíce tun (3,6 % sklizně v Česku). Jednoznačně největšími pěstiteli kukuřice na zrno zůstali zemědělci v Jihomoravském kraji, neboť jí sklidili 270,7 tisíce tun, což tvořilo 42,3 % republikové sklizně. Výnos z hektaru v Moravskoslezském kraji činil 8,28 tuny a meziročně se snížil o více než jednu tunu.

V Moravskoslezském kraji se v roce 2022 sklízely luskoviny celkem z plochy 903 hektarů, což bylo o 18,2 % méně než v roce 2021. Při průměrném výnosu 2,40 t/ha, jenž byl druhý nejnižší v Česku, se sklidilo necelých 2,2 tisíce tun luskovin (meziroční pokles o 8,5 %). Nejvíce luskovin se sklidilo v krajích Středočeském a Jihomoravském (27,8 tisíce tun, resp. 23,4 tisíce tun).

Ani v produkci brambor celkem Moravskoslezský kraj nevynikal. Na celkové republikové sklizni přesahující 655 tisíc tun se kraj podílel 3,1 %, což odpovídalo 20,1 tisíce tun. Průměrný výnos 30,19 tuny z hektaru se nacházel těsně pod celorepublikovou hodnotou 30,22 t/ha. Bramborářským krajem zůstala Vysočina, kde se sklidila více než třetina (221,9 tisíce tun) všech brambor vypěstovaných v Česku.

Moravskoslezští zemědělci sklidili 424,7 tisíce tun cukrovky technické, což bylo o 2,1 % více než v roce 2021. Mezi kraji se jednalo o čtvrtou největší sklizeň s desetinovým podílem na republikové produkci cukrovky. Největším pěstitelem této plodiny pak byl Středočeský kraj s 1 157,1 tisíce tunami (28,5 % z republikového celku). Sklizňová plocha se v Moravskoslezském kraji meziročně zmenšila o 2,8 % na 6,0 tisíce hektarů, výnos 70,65 tuny z hektaru se proti roku 2021 zvýšil o 3,38 tuny.

Při souběžném meziročním nárůstu sklizňové plochy řepky o více než 9 % (na 18,8 tisíce hektarů) a výnosu této plodiny z hektaru o 0,36 tuny (na 3,35 tuny) se v roce 2022 zvýšila její sklizeň o téměř 11,5 tisíce tun (nárůst o 22,3 %). Ani v této plodině Moravskoslezský kraj nevynikal. Sklidilo se jí 63,2 tisíce tun, což odpovídalo 5,4 % republikové úrody. Premiantem se stal Středočeský kraj, ve kterém se loni sklidilo 259 tisíc tun. V dalších třech krajích (na Vysočině, v Jihočeském a Jihomoravském kraji) přesáhla váha úrody 100 tisíc tun.

Sklizňová plocha plodiny kukuřice na zeleno a siláž se v kraji meziročně zmenšila (o 1,6 %), současně meziročně poklesl i její hektarový výnos o 7,5 %. Celková sklizeň se tak ve výsledku snížila o 9,0 % na 343,7 tisíce tun a Moravskoslezský kraj byl v produkci této plodiny až na devátém místě mezi kraji v Česku. Přes milion tun se sklidilo ve Středočeském kraji a především na Vysočině.

Obdobná situace nastala i v případě trvalých travních porostů. V Moravskoslezském kraji došlo meziročně ke zmenšení sklizňových ploch o 1,8 % na 86,3 tisíce hektarů, na nichž se sklidilo téměř 266 tisíce tun píce v seně, což odpovídalo poklesu o 52,4 tisíce tun ve srovnání s předchozím rokem. Průměrný hektarový výnos v Moravskoslezském kraji dosáhl 3,08 tuny. Mezi kraji se jednalo o čtvrtou nejvyšší sklizeň, které odpovídal podíl na celorepublikové sklizni 8,7 %.

Víceméně symbolický byl podíl kraje na sklizni vinné révy, když se v kraji sklidily 4,3 tuny, přičemž celková sklizeň v Česku dosáhla necelých 92 tisíc tun.

Podobná situace byla i ve sklizni jablek, kterých se v kraji vypěstovalo 3,2 tisíce tun, což představovalo podíl 2,4 % na celorepublikové sklizni. Nejvíce jablek bylo sklizeno v krajích Středočeském (podíl 24,1 %) a Královéhradeckém (podíl 15,4 %).