V Královéhradeckém kraji se v roce 2022 sklidilo o 5,1 % více obilovin - Sklizeň zemědělských plodin v kraji v roce 2022

V Královéhradeckém kraji se v uplynulém roce sklidilo o 5,1 % více obilovin než v roce 2021. Vyšší sklizeň měly pšenice ozimá a ječmen ozimý, žito a tritikale, vyšší výnos ječmen ozimý i jarní, žito, oves a tritikale. Meziroční nárůst výnosu i sklizně byl dále zaznamenán u luskovin a řepky, výnosy vzrostly u brambor a cukrovky. Kraj se umístil na druhém místě mezi kraji ČR ve sklizni cukrovky technické. Pokles výnosů i sklizně nastal u pšenice jarní, kukuřice na zrno a také u kukuřice na zeleno a siláž.

V roce 2022 bylo v Královéhradeckém kraji na ploše téměř 87,0 tis. ha sklizeno 524,7 tis. tun obilovin a průměrný výnos činil 6,03 tun na hektar. Sklizeňbyla meziročně vyšší o 12,5 tis. tun (tj. o 2,4 %) a hektarový výnos naopak nižší o 2,5 %. Mezi kraji zaujímal Královéhradecký kraj osmou příčku a na celkové sklizni obilovin v ČR se podílel 6,4 %. U deseti krajů došlo k meziročnímu nárůstu sklizně, u čtyř krajů k poklesu. Sklizňová plocha obilovin (včetně kukuřice na zrno a ostatních obilovin) se v Královéhradeckém kraji proti roku 2021 zvětšila o 4,2 tis. hektarů,tj. o 5,1 %. K nárůstu sklizňové plochy obilovin došlo u všech krajů kromě Ústeckého, mezi nimi nejvíce v Karlovarském kraji (o 15,4 %). K největšímu nárůstu sklizně obilovin došlo v krajích Karlovarském a Jihočeském (o 17,4 %, resp. o 7,4 %), k největšímu poklesu v krajích Jihomoravském a Zlínském (o 12,2 %, resp. o 5,1 %).

V České republice se sklizňová plocha obilovin meziročně zvýšila o 40,2 tis. ha (tj. o 3,0 %), celková sklizeň byla nižší o 8,7 tis. tun (tj. o 0,1 %) a hektarový výnos klesl o 3,0 %.

Sklizňová plocha připadající v kraji na pšenici ozimou představuje 64,5 % a pšenice ozimá se na celkové sklizni obilovin podílela dvěma třetinami. V roce 2022 se sklidilo 350,8 tis. tun zrna, tj. proti předchozímu roku nárůst o 12,6 %. Pokles sklizně zaznamenala druhá nejrozšířenější obilovina, ječmen jarní. Toho se sklidilo 41,4 tis. tun, což je o 5,0 % méně než v roce 2021. U pšenice ozimé byl meziročně nižší hektarový výnos, u ječmene jarního naopak vyšší. Nadúrovní roku 2021 byla sklizňová plocha, hektarový výnos i celková sklizeň u ječmene ozimého a žita. Sklizeň ječmene ozimého vzrostla o pětinu a sklizeň žita téměř o pětinu. Méně se sklidilo a také se meziročně snížila sklizňová plocha pšenice jarní, a to o dvě pětiny. K nižší sklizni přispěl i nižší hektarový výnos, který se meziročně snížil o 3,7 %. Meziroční snížení sklizně i sklizňové plochy zaznamenal oves a kukuřice na zrno. Produkční plocha ovsa byla o pětinu nižší, plocha kukuřice na zrnotéměř o třetinu nižší. Ovsa se sklidilo o desetinu méně a kukuřice na zrno o 38,7 % méně než v roce 2021.

Královéhradecký kraj zaujímal v roce 2022 sedmé místo v pěstování luskovin, kdy na ploše 3 170 ha bylo sklizeno 9,0 tis. tun, tj. o 16,0 % více než v předcházejícím roce. Tato plocha se oproti roku 2021 zvětšila o 8,9 %. Dosažený hektarový výnos 2,85 tun byl meziročně vyšší o 6,5 %.

Celková sklizeň brambor (mimo raných a sadbových) představuje proti roku 2021 snížení o 3,3 tis. tun, tj. o 16,2 %. Hektarový výnos ve výši 30,11 tun byl vyšší o 1,00 tunu. V rámci České republiky je Královéhradecký kraj jedním z největších pěstitelů cukrovky technické (spolu s krajem Středočeským a Olomouckým) a na celorepublikové produkci se podílel 18,9 %. Při výnosu 69,98 tun z jednoho hektaru jí bylo sklizeno 766,7 tis. tun bulev, tzn. meziroční pokles o 0,4 %.

Produkce řepky z plochy 21,8 tis. hektarů dosáhla 74,1 tis. tun a proti roku 2021 se zvýšila o desetinu, tj. o 6,6 tis. tun. Pícnin pěstovaných na 33,7 tis. hektarech orné půdy se sklidilo 339,6 tis. tun, tj. o desetinu méně. Z plochy 65,8 tis. hektarů trvalých travních porostů se sklidilo 205,0 tis. tun píce v seně.

V hospodářském roce 2021/2022 (tzn. od 1. 7. 2021 do 30. 6. 2022) se v Královéhradeckém kraji spotřebovalo 24,3 tis. tun minerálních hnojiv v čistých živinách, tj. meziročně o 12,9 % méně. Na celkové spotřebě se třemi čtvrtinami podílela dusíkatá hnojiva s meziročním poklesem o desetinu. Využití statkových hnojiv celkem, při spotřebě 963,3 tis. tun, vzrostlo proti předchozímu období o 3,3 %. Vápenatých hnojiv bylo spotřebováno o 4,3 tis. tun méně, (tj. o 11,2 %) a organických hnojiv pak o 9,0 tis. tun více, (tj. o 2,2 %).