Sklizeň zemědělských plodin na Vysočině v roce 2023 – meziročně méně obilovin i brambor, více řepky
V roce 2023 se v Kraji Vysočina sklidilo 744 tisíc tun obilovin, bezmála desetina sklizně v ČR (9,3 %). Meziročně se sklizeň obilovin v kraji snížila o 60 tisíc tun (-7,4 %). Více než polovinu ze sklizně obilovin tvořila pšenice ozimá (458 tisíc tun), druhou nejrozšířenější obilovinou byl ječmen jarní (112 tisíc tun). Brambor se rovněž sklidilo méně - o 23 tisíc tun (-13 %) než v předchozím roce, celkem zhruba 156 tisíc tun. Meziroční růst přes 14 tisíc tun (+11,1 %) byl vykázán ve sklizni řepky, které se sklidilo necelých 142 tisíc tun.
Český statistický úřad již tradičně v tomto období zveřejňuje údaje o definitivní sklizni zemědělských plodin v předchozím roce. Kraj Vysočina jako typický venkovský region s vysokým podílem zemědělské půdy zaujímá v těchto přehledech významné místo.
Celková sklizeň obilovin na Vysočině v roce 2023 ve výši 744 tisíc tun byla třetí nejvyšší v rámci České republiky za Středočeským a Jihomoravským krajem. Podíl kraje na celkové sklizni obilovin v republice činil 9,3 %. Oproti předchozímu roku se sklizeň obilovin v kraji snížila o 60 tisíc tun (-7,4 %). Meziroční pokles celkové sklizně obilovin na Vysočině byl způsoben jednak o 4,5 tis. hektarů (-3,2 %) menší osevní plochou, tak i o 250 kg (-4,3 %) nižším hektarovým výnosem. Sklizených 5,5 tuny obilovin z jednoho hektaru znamená druhý nejmenší výnos ze všech krajů před krajem Karlovarským (5,45 t/ha). Nejvyšší výnos (6,51, respektive 6,48 t/ha) byl vykázán v Hlavním městě Praha a v kraji Ústeckém. Republikový průměr činil 6,07 t/ha.
V Kraji Vysočina je nejrozšířenější obilovinou pšenice ozimá, která zaujímá více než polovinu výměry osevní plochy obilovin. Sklizeň této obiloviny v roce 2023 ve výši 458 tisíc tun zrna zůstala v podstatě na úrovni předchozí sklizně (+0,8 %). Druhou nejrozšířenější obilovinou s takřka patnáctiprocentním podílem na sklizni obilovin v kraji je ječmen jarní. Toho bylo však v roce 2023 sklizeno o 42 tis. tun (-27,2 %) méně než předloni, tzn. 112 tisíc tun.
Zcela konkurenceschopnými jsou na podstatně menší výměře Vysočiny pěstované obiloviny žito, oves a triticale. Sklizeň žita na Vysočině ve výši téměř 21 tisíc tun je mezi kraji druhá nejvyšší za středočeskou sklizní a představuje 16,6 % republikové sklizně žita. Čtvrté místo po Jihočeském, Středočeském a Plzeňském kraji obsadila Vysočina ve sklizni ovsa a hybridní obiloviny triticale. 15 tisíc tun ovsa představovalo 12,6 % ze sklizně ovsa v ČR a přes 25 tisíc tun triticale znamenalo 12,1 % z celorepublikové sklizně této plodiny. Sklizňová plocha, na Vysočině spíše okrajově pěstované, kukuřice na zrno se v roce 2023 opakovaně významně snížila a netvořila již ani 1 % celkové výměry obilovin v kraji. To společně s 10% poklesem výnosu z 1 hektaru způsobilo meziroční propad sklizně kukuřice na zrno o necelých 5 tisíc tun na poloviční úroveň sklizně předchozího roku.
Ve sklizni luskovin se přes větší osevní plochu projevil třetinový propad hektarového výnosu. Kraj Vysočina se s produkcí necelých 9 tis. tun propadl na páté místo za krajem Středočeským, Jihomoravským, Ústeckým a Plzeňským. Sklizeň luskovin oproti roku 2022 na Vysočině klesla o 20,5 % a přerušila tak svůj růst posledních let.
Vysočina je tradičně dominantním krajem v pěstování brambor. Také v roce 2023 se kraj podílel na celkové produkci brambor v ČR téměř jednou třetinou. Ostatních brambor (konzumní, krmné a průmyslové) bylo na Vysočině sklizeno přes 156 tisíc tun, meziročně o 23 tisíc tun méně (-13 %). Osevní plocha brambor byla sice přibližně stejná, ale hektarový výnos se meziročně propadl o 4,27 tuny (-12,7 %).
Sklizeň řepky byla oproti roku 2022 o 11,1 % vyšší. Meziročně byly navýšeny osevní plochy řepky, a to o 3 645 hektarů, tj. o 9,7 %, a nepatrně vyšší byl i hektarový výnos (+1,2 %). Sklidilo se téměř 142 tisíc tun. Větší objem řepky byl sklizen pouze ve Středočeském kraji (293 tisíc tun). Sklizeň máku, druhé nejčastější olejniny na Vysočině, se meziročně sice propadla skoro o čtvrtinu, přesto sklizených 4 tis. tun máku znamená nejvyšší sklizeň mezi kraji a více než pětinu sklizně máku v republice.
Z ostatních zemědělských plodin zaujímá Vysočina první místo ve sklizni pícnin na orné půdě (v seně) a kukuřice na zeleno a siláž (v obou případech okolo 15 % z produkce ČR), což koresponduje s vysokými stavy skotu a také s vyšším stupněm zornění v méně příznivých oblastech. Na čtvrtém místě za Jihočeským, Plzeňským a Moravskoslezským krajem je sklizeň píce v seně z trvalých travních porostů (8,3 % produkce ČR).
V hospodářském roce 2022/2023 spotřebovali zemědělci na Vysočině necelých 102 kg minerálních hnojiv v čistých živinách na 1 ha zemědělské půdy (asi o 7 kg méně než v celé ČR), z toho více než tři čtvrtiny (78,3 %) tvořila hnojiva dusíkatá. Spotřeba statkových hnojiv představovala celkem 7,4 tis. kg/ha, z čehož více než polovina (60 %) připadá na hnůj. Vápenných hnojiv bylo spotřebováno asi 235 kg/ha, tj. výrazně více než činí průměr ČR.
Kontakt:
Ing. Štěpánka Vampolová
Oddělení informačních služeb, Krajská správa ČSÚ v Jihlavě
Tel.: 567 109 080
E-mail: stepanka.vampolova@czso.cz
Přílohy
-
⇩ Sklizeň zemědělských plodin na Vysočině v roce 2023 – meziročně méně obilovin i brambor, více řepky (pdf)
- Podrobné informace najdete v publikaci:
-
Definitivní údaje o sklizni zemědělských plodin - 2023 Odkaz [nové okno]
Poslední zprávy z rubriky Z regionů:
Přečtěte si také:
Prezentace
02.05.2024 SCHLIEGER loni zaznamenal čtyřnásobný nárůst...
30.04.2024 Tesla po špatných výsledcích roste, Meta po...
Okénko investora
Michal Brothánek, AVANT IS
Miroslav Novák, AKCENTA
Petr Lajsek, Purple Trading
Mgr. Timur Barotov, BHS
Olívia Lacenová, Wonderinterest Trading Ltd.
Ali Daylami, BITmarkets
Jiří Cimpel, Cimpel & Partneři
Jakub Petruška, Zlaťáky.cz