Týden centrálních bank: ECB +50bb, Fed +25bb, ČNB beze změny - Týdenní zpráva z finančního trhu

Tento týden bude ve znamení zasedání klíčových centrálních bank z globálního i lokálního pohledu. Ve středu zvedne podle nás FOMC sazby o 25 bb, o den později centrální bankéři z eurozóny zvýší sazby dokonce o 50 bb. Naopak ČNB ponechá opět nastavení úrokových sazeb nezměněné. Bohatý ale bude i ekonomický kalendář. Ten přinese další várku povzbudivých dat z obou stran Atlantického oceánu. Od recese se spíše vzdalujeme, než bychom se k ní přibližovali.

Evropskou ekonomiku recese mine

Ekonomické ukazatele, které tento týden přinese, by měly potvrdit, že recesní obavy se spíše snižují, než že by tomu bylo naopak. Z pohledu sentiment indikátorů předpokládáme další zlepšení v případě dnes zveřejňovaných dat důvěry ze služeb a průmyslu za leden z dílny Evropské komise; v závěru týdne bychom se pak měli dočkat amerického ISM ze služeb s hodnotou přes 50 bodů, tedy v pásmu expanze. První odhady výkonnosti německé ekonomiky i hospodářství eurozóny za Q4 22 by měly zaznamenat mírný mezičtvrtletní růst (na základě prvního předběžného celoročního výsledku jsme přitom za Německo čekali stagnaci, nakonec může být dokonce vykázán neopatrný mezičtvrtletní vzestup). Silné zůstávají trhy práce. To potvrdí německé statistiky za leden, i v samotném závěru týdne americká data. Inflace v eurozóně z meziročního pohledu v lednu zřejmě dále mírně zvolnila, hlavně díky energetickým komoditám, u jádrové inflace se ale obáváme zrychlení.

Máme před sebou týden zasedání klíčových centrálních bank. Námi předpokládané zvýšení sazeb Fedu o 25 bb a sazeb ECB a BoE o 50 bb jsou v tržních instrumentech zakalkulovány.  Spíše než samotné zvýšení sazeb je hlavní nejistotou verbální komunikace činěných rozhodnutí. Očekáváme, že Fed a ECB zůstanou jestřábí, zatímco BoE může být opatrnější. Z hlediska dalšího vývoje předpokládáme, že Fed bude pokračovat ve zpřísňování měnové politiky, dokud sazby nedosáhnou pásma 5,0-5,25 %. Trh takto agresivní není, když zaceňuje terminální sazbu 4,90 %. To ale nepředstavuje nijak zásadní rozdíl. Překvapivější je, že trhy vidí snížení sazeb o 50 bb během H2 23, zatímco představitelé Fedu již delší dobu naznačují stabilitu sazeb, kterou předpokládáme i my. Pokud jde o ECB, zde jsou očekávání ohledně sazeb po polovině roku 2024 téměř stejně nízká jako před prosincovým zasedáním. Prezidentka Lagardeová pravděpodobně zůstane jestřábí a pokusí se opět připravit trhy na další zvyšování sazeb.

I klíčovou tuzemskou událostí týdne je zasedání centrálních bankéřů. Bude se jednat o poslední měnově politické jednání pro končící členy – viceguvernéra M. Moru, patřícího do jestřábího křídla, a O. Dědka, které byl výraznou holubicí. Zveřejněna bude nová prognóza z dílny ČNB, která ale nic nezmění na dosavadním postoji současné většiny v bankovní radě pod vedením guvernéra A. Michla – ani tento čtvrtek se úrokové sazby měnit nebudou. I z pohledu vývoje kurzu koruny ale bude zajímavé, co ukáže prognóza a jak se bankéři postaví k otázce, kdy čekat první snížení úrokových sazeb. My ho čekáme v srpnu, korunu pak v ročním horizontu předpokládáme mírně slabší (viz naše nové prognózy detailně popsané v Ekonomických výhledech zde https://bit.ly/CEOQ123cj). Pomalu, ale jistě se zlepšující náladu mezi podnikateli by měl tento týden ukázat lednový PMI. Výsledek hospodaření státního rozpočtu za leden pak odhalí, jak jsme do nového roku vstoupili. Zejména výběr DPH a spotřebních daní naznačí, jak moc jsou naděje vkládané do zlepšení spotřebitelského sentimentu oprávněné.

Celkově by události nadcházejícího týdne měly na finančních trzích potvrzovat trendy posledních týdnů. Riziková averze bude zřejmě dále ustupovat, což bude nadále poskytovat podporu společné evropské měně. To bude samozřejmě vytvářet příznivé prostředí i pro středoevropské měny včetně české koruny. Tu může povzbudit i podle nás relativně příznivý výsledek HDP za Q4 22. Navíc předpokládáme, že závěrečným čtvrtletím roku 2022 skončila i technická recese. Střednědobě a dlouhodobě ale současné korunové úrovně podle nás udržitelné nejsou. Podrobněji opět v Ekonomických výhledech (https://bit.ly/CEOQ123cj).

Zlepšující se sentiment indikátory podporují tržní náladu

Minulý týden příliš vzruchu na devizový trh nepřinesl. Vůči dolaru se euro drželo na nejsilnější úrovni od dubna loňského roku, kdy se ve druhé polovině týdne několikrát pokoušelo přehoupnout přes hladinu 1,09 USD/ERUR. Společnou evropskou měnu podporovala zejména silná data, která byly v podobě vpředhledících sentiment indikátorů zveřejněna. Potěšily ukazatele spotřebitelské důvěry z Německa i za celou eurozónu. Pozadu nezůstaly ani ukazatele produkční aktivity z průmyslu či ze služeb – kompozitní PMI za eurozónu se v lednu dokonce přehoupl zpět přes 50 bodů do pásma expanze. Ale ani americká data nijak zásadně nezklamala, což platí zejména pro předběžný odhad HDP za poslední čtvrtletí loňského roku. Osobní výdaje Američanů v závěru roku oslabily, poklesly více než se čekalo, a potvrdily určitý útlum tamní spotřebitelské poptávky. Předpokládáme, že se bude jednat pouze o dočasnou záležitost. Osobní příjmy rostly, a hlavně trh práce zůstává robustní.

Pokud jde o českou korunu, ta prakticky po celý minulý týden držela relativně silné úrovně; v celotýdenním hodnocení si zhruba o 0,4 % polepšila. Ve druhé polovině týdne se kurz několikrát dostal dokonce pod hladinu 23,80 CZK/EUR a atakovat nejsilnější hodnoty od roku 2008. Koruna nadále profituje zejména z pozitivního globálního sentimentu, zklidnění na komoditních trzích a zlepšování indikátorů důvěry. To platí i pro tuzemský konjunkturální průzkum. Ten za leden přinesl celkem znatelné zlepšení podnikatelské i spotřebitelské důvěry.