Belgie, počet obyvatel, HDP, inflace, nezaměstnanost, export, import a obchodní bilance, dluh - souhrnná teritoriální informace

Belgie připravuje přechod na elektromobilitu a potřebuje k tomu nastavit síť pro dobíjení. Součástí tohoto procesu budou dočasná řešení například typu mobilních dobíjecích stanic pro automobily, na něž se zaměřují start-upy. Další příležitosti budou v oblasti vodíkových technologií, kde se Belgie plánuje stát předním dovozcem čistého vodíku z mimoevropských zemí a potřebuje k tomu technická řešení, jako jsou například vysokotlakové nádoby s velkým objemem. Plánované ukončení provozu jaderných elektráren bude vyžadovat řešení pro ukončení provozu stávající jaderných reaktorů.

V Belgii v současnosti chybí dostatečná síť veřejně dostupných dobíjecích stanic pro soukromé elektromobily. To se týká také Bruselu, který bude navíc muset řešit technické parametry svých rozvodných sítí, které nemají dostatečné kapacity pro využití pro dobíjení paralelně s běžným zásobováním elektrickou energií. Tyto podmínky jsou ve Vlámsku vyhovující, ale region bude také muset řešit nedostatek dobíjecích kapacit i pro nákladní lodní dopravu, protože belgické mořské pobřeží je součástí pouze tohoto regionu. Také firemní vozy, které jsou v Belgii velmi často poskytovány zaměstnancům a celkově nadprůměrně využívány, přecházejí na elektrický pohon. Dočasným řešením mohou být mobilní řešení pro dobíjení soukromých nebo firemních vozů. Takové možnosti již v Belgii zkoumá např. Volvo nebo některé belgické start-upy. Nabízí se možnost zapojení se českých firem jako subdodavatelé do technických řešení nebo poskytovatelé těchto řešení.

Vláda plánuje využít polohy Belgie na v centru rozvodných energetických sítí, s kapacitami na skladování a s významnými přístavy a stát se centrem dovozu a přepravy čistého vodíku ze země do Evropy. K tomu plánuje doplnit dopravu zachyceného oxidu uhličitého a dopravu metanu (biometanu a syntetického metanu).

Přístav v Zeebrugge, který je největším terminálem pro plyn v Evropě, má hrát významnou roli; stejně jako přístav v Antverpách, který propojí svoje kapacity druhého největšího klastru petrochemie na světě.

Projekt dovozu čistého vodíku se konkretizuje mj. podpisem dohody mezi Belgií a Ománem při cestě belgického panovníka s vládní a obchodní delegací do země v lednu 2022 o dovozu vodíku získaného z obnovitelných zdrojů do Belgie. V Ománu půjde o výrobu vodíku elektrolýzou, v níž plánuje nabízet technické kapacity belgická společnost Cockerill. Další dohoda je uzavřena s Namibií; antverpský přístav ji uzavřel s Chile. Belgie rovněž plánuje být distributorem tohoto čistého vodíku po Evropě s využitím sítě stávajících plynovodů. První distribuce vodíku by měla začít už v polovině r. 2026.

K dovozu takto velkých objemů bude potřebovat dořešit způsob dopravy vodíku (zkapalněného nebo převedeného na metan) tankery z mimo evropských zemí. Bude se pro tento účel jednat např. o výrobu specializovaných nádob. Celkově se bude jednat o hledání řešení ve výzkumu, vývoji a produkci nových technologií, kde podle vyjádření ministryně energetiky chce Belgie být v roli inovátora.

Ukončení provozu jaderných elektráren má nastat v r. 2025. Je možné, že dva ze všech nynějších reaktorů budou ponechány v provozu na omezené období. Centrum pro výzkum jaderné energie (SKN-CEN) v Mol má být zapojeno do projektu na vývoj techniky umožňující minimalizovat množství radioaktivního odpadu, které bude vytvořeno během demontáže jaderných elektráren (belgický Národní plán obnovy na tento projekt vyčlenil 25 mil. eur).

Na demontáž již nefunkčních jaderných reaktorů bude třeba expertíza, kterou částečně disponuje provozovatel belgických jaderných elektráren francouzský Engie, který je součástí nadnárodního koncernu. Tyto expertní kapacity a technologie na demontáž bude třeba doplnit.

Belgie je lídrem v aplikovaném výzkumu a vývoji v biotechnologiích. Belgické firmy v oblasti Biotech a Medtech tak získaly přes 100 mil. EUR od Evropské investiční banky pro rok 2021, což bylo třetinou prostředků EIB pro tyto obory v celé EU. Spolupráce firem a výzkumu z ČR by mohla otevřít možnosti pro partnerství start-upů i etablovaných projektů, do kterých Belgie přitahuje vysoké kapitálové investice. Tím se může propojit Česká aplikovaná věda s kapitálově silnými partnery. Další přidanou hodnotou může být zapojení se do konsorcií na čerpání financování z programů EU.

V r. 2020 belgický biotechnologický a farmaceutický sektor exportoval zboží v hodnotě 56 mld. euer a představoval více než 40 000 pracovních míst. V poslední době v souvislosti s pandemií covidu-19 a zaměřením na zdravotní sektor se belgická vláda rozhodla prozkoumat cesty, jak udržet postavení Belgie v biotechnologiích, farmaceutickém průmyslu a v lékařských technologiích (medtech). Celkový záměr vlády je dosáhnout postavení Belgie jako budoucího centra pro tyto obory s vysokou přidanou hodnotou. Za tímto účelem pracuje na zlepšení ekosystému a podporuje vznik center vývoje a produkce. Vláda dále poskytuje daňové pobídky z oblasti výzkumu a vývoje (např. Inovation Income Deduction).

Aplikovaný výzkum a výroba se nacházejí ve Vlámsku i Valonsku. V Belgii existuje ve farmaceutickém průmyslu několik globálních společností s domácími kořeny, jako je UCB zaměřená na imunologii, původně začínající ve Valonsku nebo ve Vlámsku Janssen Pharmaceutica, patřící nyní do koncernu Johnson & Johnson, která propojuje výzkum, vývoj a produkci. Belgie své kapacity využila v době COVID a stala se jedním z lídrů ve vývoji a výrobě vakcín – její továrna v Puurs byla klíčová pro výrobu vakcín firmy Pfizer.

Aplikovaný výzkum a výroba se nacházejí ve Vlámsku i Valonsku. Velmi významný podíl mají nové projekty, které přitahují řádově velmi vysoké investice globálních společností: např. v onkologické imunologii nadnárodní společnost GSK uzavřela smlouvu s belgickým iTeos, který od ní obdrží jako první investici 550 milionů eur na pokračování svého výzkumu. Ve Vlámsku i ve Valonsku tak v sektoru biotechnologií existuje velká řada menších společností i start-upů zaměřených na inovace, které fungují také v rámci technologických parků. V BioPark Gosselier se podle belgických údajů nachází 20 % evropské kapacity firem a projektů se specializací na genové a buněčné terapie.

Spolupráce českých společností s belgickými inovativními firmami by mohla vést k partnerství a uzavírání konsorcií k čerpání prostředků z programů EU.

Belgie má na svém území špičková výzkumná a vývojová pracoviště a byla zařazena Evropskou komisí do kategorie „inovačních lídrů“ v rámci EU, do níž bylo zařazeno pouze několik členských států EU. Belgie má na svém území špičková výzkumná a vývojová pracoviště. Jedním z nich je IMEC, které patří ke globálním lídrům v oblastech nanotechnologií a vývoje polovodičů a čipů a má obdržet z prostředků Chips Act EU 1-1,5 mld. EUR. Partnerství s IMEC a dalšími pracovišti pro převod inovativních řešení do průmyslu může českým menším firmám otevřít cestu ke kapitálově silným projektům a propojení s globálními hráči. Příležitosti jsou mimo jiné v dodávání specializovaných přístrojů v mikroskopii a specializovaných zařízení pro vývoj nových typů polovodičů a čipů.

Belgická federální vláda, která nastoupila v říjnu 2020, si je ve svém programu vědoma významu inovativních sektorů s jejich vysokou přidanou hodnotou pro belgickou ekonomiku. Podle údajů Evropské komise z června 2021 Belgie patří k inovačním lídrům a byla v tomto směru zařazena na 4. místo mezi členskými státy EU. Byl oceněn její systém výzkumné a vědecké spolupráce, použití informačních technologií a propojení mezi menšími a velkými firmami a výzkumem i inovativní přístup v jejích malých a středních podnicích.

Ve strategických sektorech, v nichž je na předním místě vývoj a výroba čipů a polovodičů, plánuje EU posílení svých kapacit. V souvislosti s „Chip Act“ Evropské unie zveřejněném 8. 2. 2022, který uvolní 42 miliard eur na zvýšení produkce EU v čipech na její 20% podíl na světové produkci v r. 2030, bude z prostředků EU poskytnuto na výzkum 12 miliard eur.

Belgie bude zapojena svým vývojovým centrem IMEC se sídlem v Lovani, který svoji činnost z podstatné části zaměřuje na komerční využití svého výzkumu. Předpokládá se, že z prostředků EU získá IMEC jako jeden z globálních lídrů ve vývoji polovodičů a čipech významnou podporu.

IMEC má špičkové kapacity v aplikovaném výzkumu v optice a nanoelektronice, které vedou k inovativním využitím ve zdravotnictví, energetice, logistice a výrobě. Je lídrem v technologii mikročipů, kterou kombinuje se svoji IT expertízou, včetně softwaru. Zaměřuje se na umělou inteligenci, konektivitu, radarové systémy, senzory.

Část finančně podporovaného výzkumu EU se zaměří na čipy FinFET o velikosti 22 nm, v němž je IMEC v Lovani světovým lídrem a které jsou nejvíce požadovány pro průmyslové využití.

Oblasti specializace IMEC jsou propojeny s nano technologiemi, v jejichž výzkumu i průmyslovém využití se ČR specializuje a má v nich unikátní kapacity. Také v dalších specializacích těchto strategických oblastí výzkumu a jeho průmyslového využití se nabízí možnosti spolupráce české vědy, aplikovaného výzkumu, start-upů a průmyslové výroby.

Národní plán obnovy Belgie i plány jeho federovaných regionů počítají s velkou podporou digitalizace ve státní správě a ve školství. Nabízejí se příležitosti ve specifických oblastech kyberbezpečnosti, umělé inteligence a ochrany dat. V Belgii je v této oblasti významně rozvinutá start-upová scéna.

Digitalizace je jednou z hlavních oblastí Národního plánu obnovy Belgie v oblasti digitalizace státní správy a veřejných služeb, kybernetické bezpečnosti a 5G, na něž bylo vyčleněno 757 mil. eur.

Největší objem prostředků má získat oblast digitalizace veřejných služeb včetně justice a zdravotnictví (575 mil. eur).

Jde o přizpůsobení projektů na obranu proti kybernetické kriminalitě, proti organizovanému zločinu, terorismu na technologie 5G. Bude se jednat také o ochranu dat a o jejich správu z jednoho centra. Optická vlákna a 5G by měla propojit celé území Belgie ve všech sektorech včetně škol.

Kybernetická bezpečnost je také jedním z pilířů Národního plánu obnovy a odolnosti. Belgická vláda v květnu 2021 přijala aktualizovanou verzi své Strategie kybernetické bezpečnosti. Cílem doplnění je lepší připravenosti na kybernetické útoky: nově vedle definice kybernetické bezpečnosti, detailní role aktérů (veřejnost, privátní společnosti, vláda a její organizace vitálního zájmu) je v aktualizované verzi uvedeno několik strategických oblastí pro další postup:

1. posílit bezpečnost digitálního prostředí a důvěru v něj;
2. ochrana uživatelů a správců systémů;
3. ochrana vitálních organizací včetně ochrany mezinárodních institucí se sídlem v Belgii (EU, NATO);
4. koordinace reakcí na kriminální kybernetické struktury s dalšími státy;
5. zlepšení spolupráce soukromé, veřejné a akademické sféry;
6. podpora mezinárodní spolupráce v oblasti kybernetické bezpečnosti (EU, ENISA, NATO a další).

Možnosti spolupráce se nabízejí zejména v oblasti kybernetické bezpečnosti, kde bude třeba využívat specializovaná řešení.

Vláda Belgie plánuje v rámci snižování emisí podporovat železniční dopravu osob i zboží. S tímto cílem bude budovat propojení s dalšími železničními sítěmi v EU, aby mohlo být např. přepravováno zboží z letiště v Lutychu, které je uzlem nejen pro leteckou dopravu zboží z Číny. Součástí toho úsilí budou projekty na podporu zelených technologií, jako například využití vodíku v železniční dopravě.

Belgie se zaměří na přechod na zelenou dopravu, kde by 40 % dopravy v r. 2024 mělo mít udržitelný charakter ve Vlámsku a ve Valonsku by 25 % dopravy mělo probíhat veřejnou dopravou v r. 2030. Významná podpora z Národního plánu obnovy proto bude poskytnuta železniční dopravě (675 mil. eur), rozvoj cyklistiky má obdržet 417 mil. eur. V Národním plánu obnovy počítá Belgie s rozšířením provozu meziměstských tras tramvají ve Valonsku (mezi Lutychem a městy Herstal i Seraing) či renovaci a další výstavbě metra v Charleroi nebo v Bruselu. Ve Valonsku se počítá s provozem první linky autobusu na vodík. Ve fázi výzkumu a vývoje jsou možnosti využít vodík pro železniční dopravu. Vláda plánuje zdvojnásobit objem dopravy po železnici do r. 2030. Plánuje se modernizace železniční sítě a jeho adaptace na dopravu zboží, zejména na tratích napojených na přístavy. Vláda plánuje modernizovat železniční nákladní dopravu z již stávajících letišť (Lutych, Brusel-Zaventem) se záměrem dále dopravovat zboží po železnicích v širším regionu.

Federální vláda bude investovat do infrastruktury: zlepšení dostupnosti nádraží pro osoby se sníženou pohyblivostí a digitalizace u vyhledávání informací o železniční dopravě.

Zpřesněný záměr vlády, který byl oznámen na začátku tohoto roku a bude předložen na jaře 2022 ministrem dopravy, počítá s podstatným zvýšením frekvence vlakové osobní dopravy, lepší dostupností nádraží a integrováním možností dopravních prostředků. Počítá se s tím, že v této oblasti bude třeba vyvinout digitální řešení pro nákup jízdenek, pro aktuální informace o dopravě a integrované nabídce možností dopravy (vlak, autobus, tramvajová doprava).

Přečtěte si také