Filipíny, počet obyvatel, HDP, inflace, nezaměstnanost, export, import a obchodní bilance, dluh - souhrnná teritoriální informace
Filipíny měly v uplynulé dekádě pověst jedné z nejrychleji rostoucích rozvojových ekonomik, průměrné roční tempo růstu HDP v letech 2010-2019 dosahovalo 6,4 %, díky čemu se Filipíny staly 12. největší ekonomikou v Asii. Hospodářství bylo ale tvrdě zasaženo pandemií covid-19 a velmi přísnými opatřeními. V roce 2020 proto HDP klesl o 9,4 % a recese, která trvala pět po sobě jdoucích čtvrtletí, skončila až ve druhém kvartálu roku 2021. Za tahouny růstu lze v roce 2021 pokládat stavebnictví, velkoobchod a maloobchod i zpracovatelský průmysl. Hospodářské obnově pomohl taky růst remitencí ze zahraničí, které představují jeden z tradičních motorů filipínské ekonomiky. Naopak propad pokračoval v zemědělství, lesnictví a rybolovu. Navzdory tomu, že se některé ekonomické ukazatele země zlepšily a rok 2021 byl nakonec završen 5,4 % meziročním růstem HDP, tyto náznaky hospodářské obnovy lze z velké části přičíst růstu z nízkého základu předchozího roku. Ekonomiku nadále sužuje rostoucí zadlužení, vyšší míra nezaměstnanosti či prohlubující se saldo obchodní bilance. Teprve ekonomická výkonnost země v roce 2022 ukáže, zda Filipíny směřují k udržitelné obnově. Před novou administrativou stojí nelehký úkol zajistit hospodářský rozvoj země v situaci vysokého zadlužení, inflace i nezaměstnanosti.
Filipíny - Hospodářské ukazatele
EIU, OECD, IMFFilipíny | 2020 | 2021 | 2022 | 2023 | 2024 |
Růst HDP (%) | -9,4 | 5,4 | 6,0 | 5,5 | 5,4 |
Průmyslová produkce (% změna) | -40,5 | 50,3 | 12,7 | 7,6 | 4,0 |
Veřejný dluh (% HDP) | 54,6 | 60,6 | 64,5 | 65,9 | 67,0 |
Míra inflace (%) | 2,6 | 4,4 | 4,1 | 3,2 | 3,3 |
Populace (mil.) | 109,6 | 111,0 | 112,5 | 114,0 | 115,4 |
Nezaměstnanost (%) | 10,4 | 7,9 | 6,0 | 5,3 | 5,6 |
HDP/obyv. (USD, PPP) | 8 383,5 | 8 998,8 | 9 810,0 | 10 480,0 | 11 180,0 |
Bilance běžného účtu (mld. USD) | 11,1 | -7,3 | -6,8 | -5,8 | -5,8 |
Saldo obchodní bilance (mld. USD) | -33,8 | -49,4 | -56,6 | -62,1 | -64,5 |
Exportní riziko OECD | 3/7 | 3/7 | 3/7 | ||
Konkurenceschopnost | 45/63 | 52/64 |
Vývoj HDP
Podíl sektorů
zemědělství | 14,2 |
průmysl | 44,2 |
služby | 41,6 |
Filipíny - Import dle zemí
Čína | 28,4 |
Japonsko | 9,7 |
Spojené státy americké | 7,6 |
Korejská republika | 7,6 |
Indonésie | 6,4 |
Filipíny - Import dle zboží
Celkem | 95,1 |
Elektronky, rentgenky, diody, tranzistory ap., díly | 15,4 |
Oleje ropné, oleje z nerostů živičných (ne surové), přípravky z nich j. n.; odpadní oleje | 4,6 |
Díly ap. ke strojům kancel. a automat. zpracování dat | 3,8 |
Zařízení telekomunikační, příslušenství přístojů pro záznam, reprodukci zvuku, obrazu | 2,4 |
Vozidla motorová k dopravě zboží a pro účely speciální | 2,2 |
Filipíny - Příležitosti pro český export
Obranný průmysl
Od roku 2018 provádí filipínská administrativa tzv. druhý horizont programu modernizace ozbrojených sil Filipín s celkovým rozpočtem více než 124 miliard Kč. Doposud bylo z tohoto rozpočtu vyčerpáno už 40 miliard Kč a pro letošek bylo schváleno čerpání 12 miliard Kč.
Největší část letošního rozpočtu je vyhrazena pro akvizici šesti pobřežních hlídkových plavidel a dvou korvet pro filipínské námořnictvo, aby se zvýšila obranyschopnost země v Západofilipínském/Jihočínském moři. Národní vláda také přidělila finanční prostředky na pořízení víceúčelových letadel pro filipínské letectvo.
DND rovněž požádalo o dodatečný rozpočet na pořízení transportérů, nákladních vozů na přepravu vody a paliva, pistolí a odstřelovacích pušek s dlouhým dosahem. V plánu je rovněž i pořízení velkého počtu prostředků osobní balistické ochrany (zejména přileb).
Již delší dobu je připravován projekt akvizice lehkých taktických vozidel, nicméně původně ohlášená technická specifikace se změnila, resp. její nové parametry nebyly doposud oznámeny.
DND rovněž plánuje investice do protivzdušné obrany, radarové techniky, pobřežních monitorovacích stanic a heliportu na Spratlyových ostrovech v Západofilipínském/Jihočínském moři.
Civilní letecký průmysl
Rozvoj letecké dopravy je součástí filipínského modernizačního plánu „Build, Build, Build“. Ve vládou schváleném seznamu infrastrukturních projektů se nacházejí dva probíhající projekty výstavby mezinárodních letišť. Největším z projektů je výstavba nového mezinárodního letiště v Bulacanu pro metropolitní oblast Manily. Cílem nového letiště s plánovanou roční kapacitou 200 milionů cestujících je odlehčit dosavadní hlavní mezinárodní letiště Ninoy Aquino International Airport. Projekt s rozpočtem přesahujícím 300 miliard Kč zahrnuje výstavbu budov terminálu, čtyř ranvejí, silnic a související infrastruktury. Projekt se aktuálně nachází v přípravné fázi, probíhá výběr zhotovitele konstrukční dokumentace, získání potřebných povolení a certifikací.
M’lang Central Mindanao Airport v Cotabato je druhým probíhajícím projektem výstavby letiště v rámci současných vlajkových projektů filipínské vlády. Jedná se o vnitrozemské letiště na jižním ostrově Mindanao, které bude určené pro komerční lety a leteckou nákladní dopravu. V současné době má letiště již vybudovanou 1,8 km dlouhou přistávací dráhu a budovu terminálu, ale stále postrádá další letištní zařízení. Provinční vláda Cotabato má rozpočet ve výši 1 miliardy Kč na dokončení rozvoje letiště.
Dalších sedm projektů modernizace letišť formou PPP je ve fázi schvalování vládním socioekonomickým plánovacím úřadem National Economic and Development Authority, mezi tyto projekty patří například letiště Laguindingan, Iloilo, Bacolod-Silay nebo Kalibo.
Aviation Infrastructure Program ministerstva dopravy s rozpočtem 1,6 miliardy Kč pro rok 2022 počítá s menšími opravami a modernizací 20 projektů letecké infrastruktury, včetně letišť Catbalogan, Candon, Bukidnon, Marinduque a Ormoc.
Filipínská vláda pobízí zahraniční investory k investicím na místním leteckém trhu s cílem, aby se Filipíny staly centrem letecké výroby a údržby v Asii a Tichomoří. Od roku 2017 vláda míří na dodavatele leteckých dílů s certifikací AS9100, aby zakládaly výrobní kapacity v zemi. Cílem filipínské vlády je posílit schopnosti země ve výrobě leteckých dílů i v oblasti údržby, generálních oprav a revizí (MRO).
Zemědělský a potravinářský průmysl
Modernizace zemědělského sektoru je jednou z klíčových priorit národní vlády pro zvýšení produktivity a posílení potravinové bezpečnosti.
Ministerstvo zemědělství má v roce 2022 rozpočet ve výši 28 miliard Kč na implementaci různých programů ke zlepšení místního zemědělského sektoru. V letošním roce je jednou z priorit ministerstva obstarat zemědělské stroje, vybavení a podpůrné služby pro místní farmáře. Mezi tyto stroje a zařízení patří tažná vozidla, kombajny, ruční traktory, traktory s pohonem všech kol a solární systémy hnojení, které jsou důležité pro pěstitele rýže a dalších plodin v centrálním Luzonu a dalších regionech jako například Western Visayas, Cagayan Valley nebo Ilocos. Přidružené agentury a regionální kanceláře ministerstva také obstarávají stroje a zařízení pro chov hospodářských zvířat a výrobu produktů ekologického zemědělství.
Kromě mechanizace ministerstvo investuje do výstavby skladovacích zařízení a zemědělské infrastruktury pro usnadnění cesty produktů z farem ke spotřebitelům. Příkladem je výstavba agroprůmyslových obchodních koridorů (ABC), které budou kombinovat technologický park, akvakulturní park, skladovací zařízení a další. Kromě toho mohou tyto ABC pomoci propojit výrobce se spotřebiteli, protože se plánuje v rámci nich vybudovat i obchodní/tržní komplexy. Výstavba ABC v provincii Pampanga již probíhá a další ABC by se měly vybudovat ve 12 ekonomických zónách po celé zemi.
I přes sliby vlády o dosažení zemědělské soběstačnosti země stále dováží mnoho produktů ze zahraničí. V roce 2021 země dovezla zemědělské produkty v hodnotě téměř 2 miliard Kč. Mezi nejvíce dovážené položky patřila živá zvířata, obiloviny a obilné přípravky, mléčné výrobky a kukuřice. K této praxi přispívá mnoho důvodů, jako jsou např. omezené možnosti zemědělských sektorů, propuknutí zvířecích onemocnění či škody způsobené přírodními katastrofami.
Filipíny v loňském roce stále dovážely většinu mléčných výrobků, aby uspokojily rostoucí místní poptávku. V minulých letech bylo hlavním dováženým výrobkem v mlékárenském sektoru sušené odstředěné mléko, následované tekutým mlékem, sušenou syrovátkou, podmáslím nebo sušeným podmáslím. Nedostatečnou produkci mléka má pomoci odstranit vládní program Herd Build-Up, který se snaží podpořit růst stád dovozem dojnic a plemenného materiálu, zaváděním šlechtitelských programů a zvýšenou starostlivostí o zvířata.
Zdravotnický a farmaceutický průmysl
V souvislosti s probíhající celosvětovou pandemií plánuje národní vláda dále posílit zdravotnický sektor v zemi. Podle plánu rozvoje zdravotnických zařízení potřebuje země do roku 2040 dalších 6862 zařízení primární zdravotní péče, aby uspokojila rostoucí poptávku obyvatelstva. Rovněž je potřeba v příštích letech navýšit počet nemocničních lůžek a vybavení. DOH odhaduje, že pokrytí nemocničními lůžky by se mělo zvýšit a dosáhnout poměr 2,7 na 1000 obyvatel, což znamená, že do roku 2040 je potřeba vytvořit více než 500 000 nemocničních lůžek.
Mezi aktuální projekty ve zdravotnictví patří výstavba Centra pro léčbu rakoviny s kapacitou 200–300 lůžek v kampusu University of the Philippines a její Philippine General Hospital. Projekt s rozpočtem více než 10 miliard Kč zahrnuje výstavbu vícepodlažního terciárního zdravotnického zařízení, výzkumného centra a budovy lékařské fakulty. Realizován má být formou PPP. Kromě výstavby zařízení musí vítěz tendru poskytovat veškeré hlavní lékařské vybavení, servisní služby a správu zařízení po dobu třiceti let. Očekává se, že výběrové řízení bude zahájeno letos.
Formou PPP budou letos vypracovány i další projekty s rozpočtem 330 milionů Kč na vybudování dvou hemodialyzačních center v Cagayan Valley Medical Center a Baguio General Hospital. Uchazeči budou vyzváni, aby předložili nabídky na vybudování zdravotnických zařízení, vybavení hemodialyzačními přístroji a správu zařízení. Další PPP projekty jsou zvažovány v městech Pasay, Iloilo a provincii Maguindanao.
Filipíny jsou závislé na dovozu zdravotnického zařízení. Mezi chybějící přístroje patří rentgeny, CT, MRI a LINAC zařízení. Podle DOH musí vláda do roku 2024 distribuovat stovky až tisíce zmíněných zdravotnických přístrojů v různých regionech, aby zaplnila mezeru v poptávce. Kromě toho země stále dováží osobní ochranné prostředky (PPE) pro boj s pandemií a poptávka po nich je stále vysoká. Vláda také vyzývá zahraniční společnosti, aby investovaly do místního sektoru výroby elektronických lékařských přístrojů a do oblasti zdravotnického IT (e-health). Jsou připravovány návrhy zákonů, které otevřou příležitosti pro systémy elektronických lékařských záznamů, IT aplikací pro pacienty a telemedicínu.
Energetický průmysl
Ministerstvo energetiky usiluje o dosažení úplné elektrifikace zbývajících přibližně 5–6 % neobsluhovaných a nedostatečně obsluhovaných oblastí na Filipínách. Na realizaci Národního programu elektrifikace venkova byla v letošním roce vyčleněna téměř 1 miliarda Kč. Příležitosti zahrnují výstavbu dálkových rozvodů, elektroinstalace v domácnostech či solární elektrifikaci škol a vládních budov ve venkovských oblastech.
Filipínská vláda si klade za cíl zvýšit objem elektřiny vyrobené z obnovitelných zdrojů na 15,304 GW do roku 2030 v rámci národního programu obnovitelné energie. V souladu s tím ministerstvo zveřejnilo Philippine Renewable Energy Atlas, který obsahuje potenciální lokality pro využití obnovitelných zdrojů zahrnujících biomasu, větrnou, solární, geotermální a vodní energii. Filipínská vláda spojila své síly se Světovou bankou a zkoumá i možnosti využití potenciálu 170 GW větrné energie na moři (offshore větrné elektrárny).
Na poli obnovitelné energie jsou aktivní i soukromé subjekty, které nabízejí účast na projektech výstavby vodních, větrných i geotermálních elektráren formou výměny aktiv za akcie.
Ani tradiční zdroje energie nejsou zcela opomíjeny, sedimentární pánve v Agusanu, Cotabatu a Suluském moři mají několik nevyužitých nalezišť zemního plynu, které čekají na prozkoumání. Ministerstvo energetiky plánuje v příštích dvaceti letech investovat více než 200 miliard Kč do vytěžení až 4,0 bilionů kubických stop plynu. Připravuje se také terminál na zkapalněný zemní plyn (LNG) v jižní části Luzonu, který usnadní dovoz a opětovné zplynování LNG.
Philippine Conventional Energy Contracting Program (PCECP) chce přilákat investory k prozkoumání a rozvoji těžby uhlí, ropy a zemního plynu. Investoři se mohou přihlásit prostřednictvím otevřeného výběrového řízení na získání koncese pro určité oblasti. V současné době má ministerstvo v rámci PCECP vytipováno 14 oblastí pro možný průzkum a těžbu ropy.
Vodohospodářský a odpadní průmysl
Budování MRF k posílení místního systému nakládání s pevným odpadem a řešení krize v oblasti odpadu v zemi patří mezi priority Ministerstva životního prostředí a přírodních zdrojů (DENR). Odpovědnost za správu MRF, konkrétně třídění, segregaci, kompostování a recyklaci pevných odpadů, náleží barangayům. Vzhledem k jejich vysokému počtu potřebují Filipíny pro realizaci tohoto plánu získat četná zařízení, jako jsou pyrolýzní stroje apod.
Využitím odpadu pro výrobu energie se zabývají probíhající projekty WTE ve městech Tagum a Dagupan, které jsou již v předkonstrukční fázi. Quezon City plánuje v rámci projektu PPP s rozpočtem 5,3 miliard Kč vybudovat integrované zařízení pro nakládání s pevným odpadem schopné zpracovat až 3000 tun odpadu denně. Mezi další subjekty, které mají zájem o rozvoj svých WTE zařízení, patří provinční vlády Zamboanga, Sibugay a městská vláda Cebu.
Vícero lokálních subjektů rozvíjí projekty nakládání s odpadními vodami v rámci projektů PPP. Patří mezi ně výstavba kanalizací, čističek odpadních vod nebo jiných sanitačních zařízení na ostrově Palawan a ve městech San Pablo, Bislig, Ormoc a Tugegarao.
Aby se předešlo nepříznivým účinkům tajfunů, podporuje DENR také vodohospodářské projekty v oblastech ohrožených záplavami a povodněmi. Zaměřují se na drenážní práce, posílení průtoků řek, výstavbu regulačních hrází, stabilizaci břehů a svahů proti sesuvy půdy apod.
Poslední zprávy z rubriky Makroekonomika:
Přečtěte si také:
Prezentace
02.05.2024 SCHLIEGER loni zaznamenal čtyřnásobný nárůst...
30.04.2024 Tesla po špatných výsledcích roste, Meta po...
Okénko investora
Miroslav Novák, AKCENTA
Michal Brothánek, AVANT IS
Petr Lajsek, Purple Trading
Mgr. Timur Barotov, BHS
Olívia Lacenová, Wonderinterest Trading Ltd.
Ali Daylami, BITmarkets
Jiří Cimpel, Cimpel & Partneři
Jakub Petruška, Zlaťáky.cz