Senegal, počet obyvatel, HDP, inflace, nezaměstnanost, export, import a obchodní bilance, dluh - souhrnná teritoriální informace

Vláda podporuje rozvoj větších farem i rodinného zemědělství s cílem dosáhnout soběstačnosti v produkci základních potravin, zejména arašídů, rýže, ovoce a zeleniny, mléka a ryb. Neméně důležité je zajistit jejich zpracování a uskladnění. Výzvu a potenciál pro české firmy představuje například vybudování chladírenského řetězce. Objem investic v oblasti zemědělství na základě postcovidového vládního programu je odhadován na 2,1 mld. USD.

Primární sektor hraje důležitou roli v senegalském hospodářství: zaměstnává 50-70 % aktivní populace a tvoří 17 % HDP (2020). Senegal disponuje vhodnými klimatickými podmínkami a dostatkem vodních zdrojů a orné půdy (cca 4 mil. ha, 19 % rozlohy země). Existuje potenciál pro rozvoj zemědělského odvětví: aktuálně jsou využity pouze dvě třetiny z celkové orné půdy, drtivá většina aktivit závisí na přírodních srážkách a jen 13 % zemědělské produkce je transformováno na výrobky s vyšší přidanou hodnotu.

Zemědělský sektor zaznamenává růst díky ideálním dešťovým podmínkám a státní podpoře kvalitních zemědělských vstupů (zejm. semen a hnojiv) a mechanické výbavy. Senegal přesto mnoho potravin dováží. Tato situace je dána především nedostatečně rozvinutým potravinářským průmyslem a neadekvátními podmínkami pro skladování zboží, které se rychle kazí. Ztráty po sklizni představují hojně diskutovaný problém: odhaduje se, že asi 60 % ovoce a zeleniny a 30 % obilovin po sklizni hnije. Obecně je v Senegalu uskladnění a zpracování surovin velmi základní a nedostatečně inovativní: zahrnuje sušení a uzení ryb, lisování oleje, zmýdelnění, rafinaci, sušení nebo konfitování určitého ovoce a zeleniny a skladování bez zvláštních podmínek.

Zemědělský a potravinářský průmysl představují perspektivní obory pro české exportéry a investory v Senegalu. Potenciál uplatnění se na trhu mají především řešení s cílem zvýšit přidanou hodnotu zemědělské produkce a modernizace infrastruktur a technologií. Jedná se zejm. o zavlažovací techniku a systémy, potravinářské linky na zpracování surovin, konzervárenské a balící stroje, chladírenské technologie vč. logistiky a obecně zemědělské stroje a nářadí. Chybí nabídka menších a dostupných zemědělských strojů a vybavení, údržba mechanických zařízení je rovněž nedostatečná. V Senegalu se také mohou uplatnit dodavatelé krmiv, hnojiv, semen a firmy působící v chovatelství, vč. akvakultury (cíl produkovat 5 tis. tun ryb ročně).

Hlavními cíli vládních rozvojových programů PSE/PRACAS jsou zajištění soběstačnosti v základních potravinách pro rostoucí populaci, snížení závislosti země na dovozu zemědělských produktů a potravin ze zahraničí, modernizace a rozvoj agro-potravinářského průmyslu a navýšení pracovních míst v primárním sektoru, mj. zapojením větší části žen a mladé populace. S podporou zahraničních dárců je mj. kladen důraz na vzdělávání drobných zemědělců, mechanizaci a modernizaci jejich hospodaření a stabilizaci v dodávkách závlahy a energií. Cílem vládní podpory zemědělství je také omezit vylidňování venkova.

Země se potýká s vážnými problémy zpracování odpadu a odpadních vod, třídění a recyklace prakticky neexistuje. Vláda oznámila rozsáhlý pětiletý projekt na podporu integrovaného managementu a ekonomiky komunálního odpadu ve výši 295 mil. USD, financovaný mezinárodními donory. V plánu je vybudování kompletní infrastruktury pro zpracování odpadu, zejména technických skládek, standardizovaných sběrných míst a středisek pro třídění a přepravu odpadu.

Za uplynulých 25 let se přístup k vodě v Senegalu značně zlepšil. Větší města jsou kompletně zásobována vodovody z několika sladkovodních rezerv. V hlavním městě Dakaru má 98 % obyvatel přístup ke kohoutkové vodě. Existují však velké rozdíly s rurálními a především odlehlými lokalitami, kde je odhadem 15 % nezásobovaných domácností a kde se nadále využívají ruční pumpy (často i vzdálené od bydliště). Ve venkovských oblastech panují obecně problémy s kvalitou vody kvůli nadměrnému obsahu fluoridu a solí přesahující standardy WHO a pouze 5 % čerpadel disponuje dávkováním chlóru. Nedostatečná řešení úpravy vody, špatný monitoring a ochrana kvality vody patří mezi největší nedostatky senegalského vodohospodářství, kde by se mohlo uplatnit české know-how a technologie.

Příbuzný problém s vodou představují v Senegalu každoroční záplavy. Na rozlehlém a hustě obydleném předměstí Dakaru (cca 25 % obyvatel se soustředí na 0,3 % teritoria) dochází každoročně k záplavám v období dešťů. Na vině je kombinace více faktorů, zejm. nekontrolovaná a nekoordinovaná urbanizace, způsobující zahušťování měst, zábor bývalých mokřad, konec čerpání podzemní vody kvůli jejímu znečištění a také z dlouhodobého hlediska konec epizody „velkého sahelského sucha“ 70. let a návrat srážek do normálu. Pro prevenci záplav vyhledává senegalský stát partnery v oblasti technických studií, vybudování efektivních sítí kanalizací, dodavatele dlažby, zadržovacích nádrží a vybudování zelených ploch. Také se mohou uplatnit firmy z podpůrných oborů jako topografie nebo kartografie.

Nejvíce příležitostí pro české podnikatele však představuje odpadní průmysl, který je v Senegalu téměř na bodě nuly. Odpady se netřídí a nezpracovávají, používají se klasické otevřené skládky. Prezident Macky Sall v červnu 2021 zahájil ambiciózní pětiletý projekt na podporu integrovaného managementu a ekonomiky komunálního odpadu (PROMOGED) s cílem podpořit recyklaci komunálního odpadu v sedmi velkých regionech země (Dakar, Thies, Saint-Louis, Matam, Ziguinchor, Sédhiou a Kolda). V celkem 138 obcích má být instalováno 150 infrastruktur pro zpracování odpadu (technické skládky, standardizovaná sběrná místa a střediska pro třídění a přepravu odpadu), aby bylo zlepšeno životní prostředí více než 6 milionů lidí a vytvořeno 3 000 pracovních míst, zejména pro mládež a ženy. Projekt rovněž přispěje k uzavření některých kritických skládek (zejména skládka Mbeubeuss na severu Dakaru existující od roku 1968, kde se na volném prostranství hromadí odpad asi 3 milionů obyvatel aglomerace hlavního města, tvořící 80 % celkového odpadu vyprodukovaného v celém Senegalu). PROMOGED má rozpočet cca 295 mil. USD (cca 6,4 mld. CZK) zajištěný od Světové banky (WB), Francouzské rozvojové agentury (AFD), Španělské agentury pro mezinárodní rozvojovou spolupráci (AECID) a Evropské investiční banky (EIB).

V posledních letech zažívá Senegal stavební boom (stavebnictví tvoří až 11 % HDP), zejména rezidenčních a kancelářských budov. Stát plánuje rozsáhlé projekty v oblasti sociálních bytů (odhadem jich chybí na 300 tisíc) a také velkých infrastrukturních investic, zejména silnic. České firmy se mohou zapojit zejména dodáním stavebních technologií či vybavení interiérů, od nábytku, po koupelnová zařízení či lampy a doplňky.

Stavebnictví hraje ústřední roli v ekonomice rychle se rozvíjející země jako je Senegal. Nemovitosti jako celek vykazují jasnou dynamiku, která se projevuje budováním velkých státních projektů a zároveň rostoucím počtem soukromých novostaveb. Senegalské stavebnictví zažívá stabilní růst: od počátku roku 2000 zaznamenává sektor průměrnou expanzi kolem 20 % a stal se tak jedním z největších poskytovatelů pracovních míst a lákadlem pro investory. Podle studie Knight Frank Africa Report 2020-2021 se výnosy z nemovitostí v Senegalu pohybují kolem 6 % u rezidenčních nemovitostí a 13 % u průmyslových nemovitostí. Podle téže studie se během posledních 10 let v Senegalu silně rozvinula kancelářská zástavba.

V rozvojovém vládním programu PAP 2A dosahují výdaje na infrastrukturu a dopravu cca 1 069 mld. XOF (cca. 39,7 mld. CZK). Mezinárodní letiště Blaise Diagne, multifunkční sportovně-kulturní aréna Dakar Arena, mezinárodní konferenční centrum Abdou Diouf, fotbalový stadion Abdoulaye Wade, budoucí největší přístav západní Afriky v Ndayane, administrativní a business centrum Diamniadio, největší hotel západní Afriky RIU Baobab v Pointe Sarene, výstavba 18 mostů a nadjezdů, regionální expresní vlak (TER), velké divadlo pro 3 000 hostů, muzeum černých civilizací, zpoplatněná dálnice a další tisíce kilometrů silnic, projekt obnovy železnice Dakar-Bamako, rekonstrukce regionálních letišť (jehož první fáze zahrnující 5 letišť byla svěřena české společnosti) a mnoho dalších příkladů ilustruje angažovanost státu za posledních deset let ve spolupráci se zahraničními partnery a dynamiku stavebního sektoru.

V následujících letech se očekává nadále převyšující poptávka nad nabídkou na senegalském realitním trhu. Ministerstvo městského plánování, bydlení a veřejné hygieny eviduje deficit více než 300 000 bytových jednotek, který by se měl každým rokem prohlubovat o 10 %. Propast mezi nabídkou a poptávkou po nemovitostech se stále více zvětšuje, a proto stát zavedl několik programů s cílem diverzifikovat a usnadnit Senegalcům přístup k bydlení. Stavební materiály, jako je železo, ocel, ale také nábytek a vybavení interiérů, barvy, solární energie, to vše jsou produkty, jejichž poptávka roste současně s poptávkou ve stavebnictví a stavebním sektoru, soukromém i veřejném. V příštích letech je v plánu výstavba 100 tis. sociálních bytů (cca 10–15 tis. bytů za rok).

Rozvojová strategie obsahuje dva velké projekty: integrovaný plán na oživení energetiky a plán na celostátní pokrytí energií do roku 2025, zejména rurálních oblastí. Rozsáhlé investice a zároveň příležitosti pro české firmy se nacházejí v posílení výrobních kapacit, připojení k elektrické síti, obnově a rozšíření přenosových a distribučních sítí a elektrifikaci venkova. Výzvou je také zvýšení podílu obnovitelných zdrojů (dnes asi 20 % z celkového energetického mixu pochází z fotovoltaiky a větru), kam směřují finance od mezinárodních institucí a partnerů.

V rozvojové strategii senegalské vlády (Plan Sénégal émergent, PSE) je zlepšení energetické situace identifikováno jako jeden z předpokladů rozvoje země. Realizace PSE v energetickém sektoru probíhá prostřednictvím Plánu prioritních činností PAP 2A na období 2019-2023 (upraveno v rámci covidové pandemie) s rozpočtem 1 699 mld. XOF (cca 63,2 mld. CZK). Jeho součástí jsou dva velké projekty, a to integrovaný plán na oživení energetiky a plán na celostátní pokrytí energií. Tyto dva projekty zastřešují menší projekty posilující výrobní kapacity, připojení k elektrické síti, dále obnovu a rozšíření přenosových a distribučních sítí, elektrifikaci venkova (300 vesnic) a instalaci 50 000 solárních lamp pouličního osvětlení. Cílem je zajistit celostátní pokrytí elektrickou energií do roku 2025 (v současné době se elektrifikace venkova v jednotlivých regionech pohybuje v rozmezí 3–73 %).

Zásobování elektřinou v Senegalu se vyznačuje nedostatečnou výrobní a skladovací kapacitou, vysokými výrobními náklady, velkou závislostí na dovážených ropných palivech a zastaralou výrobní, přenosovou a distribuční infrastrukturou. Podle Mezinárodní energetické agentury musí investice do energetiky v zemi do roku 2040 činit 30 miliard dolarů, aby Senegal odblokoval svůj plynový potenciál, rozšířily se elektrické sítě a zvýšil přístup k elektřině.

V současné době je výrobní kapacita 1 529 MW, přičemž přibližně 23 % pochází z obnovitelných zdrojů energie (do roku 2030 je plán dosáhnout 30 %). V roce 2018 pocházelo 83 % instalované energetické kapacity Senegalu z tepelné energie, přičemž solární energie poskytovala 11 % a vodní energie 6 %. Senegal má přitom významný potenciál obnovitelných zdrojů energie, zejména kvůli přibližně 3 000 hodinám slunečního svitu ročně v zemi. Senegal má několik solárních projektů, ať už ve výstavbě nebo dokončených, a veřejná elektrárenská společnost Senelec zahájila výzvu pro dodavatele, kteří by zřídili dalších 100 MW nových solárních projektů. Jeden takový projekt zahrnuje 15 MW solární zařízení připojené k síti ve městě Thies. V roce 2020 Senegal zahájil slavnostně svůj první projekt větrné energie v užitkovém měřítku, větrnou farmu Taiba N’Diaye o výkonu 158 MW.

K dosažení všeobecného přístupu k elektřině do roku 2030 musí Senegal podle OSN zdvojnásobit rychlost elektrifikace. Podle IEA Africa Energy Outlook 2019 je míra elektrifikace Senegalu 69 %, s mírou 92 % v městských oblastech a pouze 42 % ve venkovských oblastech. Dosažení všeobecného přístupu k elektřině si vyžádá větší investice do diverzifikovaných zdrojů výroby a způsobů dodávky, které zahrnují jak připojení k síti, tak nezávislé mikrosítě. Senegalská agentura pro elektrifikaci venkova navrhla portfolio projektů elektrifikace venkova pro rozšíření sítě vysokého napětí, minisítě a solární domácí systémy. V Senegalu je zájem o projekty posilující výrobní kapacity (tradiční zdroje i OZE, záložní zdroje) a rozšiřující přenosné a distribuční sítě.

S nedávným objevem offshore ložisek ropy (cca 530 mil. barelů) a především zemního plynu (cca 560 mld. m3) se otevírají možnosti investic i do tohoto sektoru. Začátek produkce byl kvůli pandemii odložen na prosinec 2022.

Dlouhodobý hospodářský rozvoj země závisí na rozvoji zpracovatelského sektoru napříč všemi
průmyslovými obory. Senegal dováží drtivou většinu zboží s přidanou hodnotou, existují zde tedy široké možnosti uplatnění v oblastech potravinářství (pouze 13 % místní produkce se zpracovává), strojírenství, těžby a obecně v technologické modernizaci výrobních linek. Pro české firmy je důležité najít si spolehlivého místního partnera.

Zpracovatelský průmysl má v Senegalu velký potenciál rozvoje. Obecně zde převažuje nedostatek průmyslových aktivit, což se promítá do dlouhodobě deficitní obchodní bilance země. V roce 2020 tvořil sekundární sektor 23 % senegalského HDP, ale 97 % firem jsou malé a střední podniky (v roce 2018 čítal tehdy 15 milionový Senegal cca 2 tis. firem a pouhých 53 velkých průmyslových společností). Dalším jevem je nerovnoměrné územní pokrytí, průmysl je koncentrovaný v hlavním městě Dakaru (91 %) a zbylých 8 % v dalších velkých městech Thies, Saint-Louis a Ziguinchoru. Oborové zaměření průmyslu je následovné: zemědělství (48 %), mechanika a hutnictví (12 %), chemikálie a plasty (8,5 %), energetika (6 %), těžební průmysl (6 %), textil, oděvy, kůže (3,5 %) a ostatní odvětví (4,8 %).

Vládní rozvojový plán PAP 2A počítá s investicemi dosahujícími 1 067 mld. XOF (cca. 39,7 mld. CZK) na vybudování agropolů, infrastruktury spojené se speciálními ekonomickými zónami, spuštění průmyslových zón a systému financování malých a středních podniků. Stát se prostřednictvím partnerství veřejného a soukromého sektoru (Partenariat Public Privé – PPP) a zmírněných předpisů pro zakládání a zdanění společností snaží dát nový impuls průmyslovému sektoru, který je dosud velmi dominovaný dovozem. Mezi lety 2012 a 2019 došlo k nárůstu pracovní síly v průmyslových oborech o 61 % a stát ve spolupráci s mezinárodními partnery klade čím dál větší důraz na budování kapacit technického vyučování a kvalifikace pracovníků, zejm. mládeže a žen.

Stát se snaží přilákat podnikatele a investory do třech nových ekonomických zón (Diass 718 ha, Diamniadio 53 ha, Sandiara 100 ha), zaměřených na agrobusiness, průmysl, ICT, turismus, služby a zdravotnické služby, pro které je připravena celá škála fiskálních výhod na 25 let (obnovitelné období): osvobození od cel a daní (s určitými výjimkami), osvobození od daně z příjmu, snížená sazba daně pro korporace ve výši 15 %, možnost uzavírat smlouvy na dobu určitou po dobu 5 let, osvobození od paušálního příspěvku placeného zaměstnavatelem nebo jakékoli jiné daně založené na mzdách vyplácených společnostmi a osvobození od paušální minimální daně z příjmu právnických osob.