Inflační spirála zvyšuje obrátky, takže Češi letos chudnou nejvýrazněji od vzniku České republiky roku 1993. To nejhorší přitom teprve přijde

Dnešní čísla k inflaci dokládají, že se růst hladiny spotřebitelských cen stále nedaří ani přibrzdit. Již tak rychle roztočená inflační spirála ještě nabírá na obrátkách. Z rapidního zdražování už je problém nejen ekonomický, ale také sociální a politický. Přitom se závažnost tohoto problému ve všech daných aspektech stupňuje a to nejhorší je nadále před námi. Podzimní inflační náraz může být značně bolestivý z důvodu nevyzpytatelné situace na energetickém trhu EU a z důvodu případných dalších sankcí Západu vůči Rusku a jeho možné odvety.

Češi letos z důvodu inflačního znehodnocování svých úspor a příjmů chudnou nejrychlejším tempem od roku 1993, tedy od prvního roku existence ČR. Tehdy však banky nabízely citelně vyšší úroky z vkladů než dnes. Pokud bychom zohlednili právě úročení vkladů, Češi letos reálně chudnou nejrychleji v historii ČR.

Letošní celoroční inflace překročí úroveň sedmnácti procent. Bude tak nejvyšší právě od roku 1993, kdy inflace celoročně činila necelých 21 procent. Vzhledem k jejímu zrychlení ve druhé polovině letošního roku lze předpokládat, že držitelé spořících dluhopisů, Dluhopisů Republiky, v protiinflační variantě si letos připíšou meziroční zhodnocení svých prostředků kolem úrovně dvaceti procent.

V červnu citelně zdražovaly potraviny, což odráží jak růst cen energií, tak i zemědělských surovin. Rovněž právě růst cen zemědělských surovin má do značné míry na svědomí válka na Ukrajině a související sankce a odvetná opatření. Nadále pokračoval růst samotných energií, v čele s plynem a elektřinou. Lidé se vrací k tuhým palivům, jako je dřevo nebo uhlí, neboť v nich vidí levnější alternativu k elektřinu či plynu. Takže výsledku markantně zdražují také právě tuhá paliva. Z důvodu růstu světových cen ropy v červnu citelně zdražily pohonné hmoty. Opatření vlády v podobě snížení spotřební daně z pohonných hmot sice inflaci zmírnilo, ale jen nepatrně a méně, než sama vláda předpokládala. Důvodem je jak zmíněný citelný růst cen ropy na světových trzích, tak také poměrně slabá úroveň koruny k dolaru, ale i fakt, že čerpací stanice nezlevnily v celém rozsahu snížení daně – navýšily si marže.

S ohledem na červnová čísla je třeba říci, že červencová míra inflace pravděpodobně překročí psychologickou úroveň dvaceti procent. V červenci totiž dojde k dalšímu razantnímu nárůstu cen energií. Přitom některé významné podniky v čele s ČEZ už ohlásily zdražovány také na srpen.

Pokud by v létě došlo k citelnému omezení, nebo dokonce úplnému omezení dodávek plynu z Ruska do EU, inflace v ČR ve druhé polovině roku se bude pohybovat výrazněji v pásmu od 20 do 30 procent.

Z uvedeného je zřejmé, že Česká národní banka bude muset nakonec i v novém složení bankovní rady přikročit k razantnímu navýšení své základní úrokové sazby, která tak letos vystoupá z nynější úrovně sedmi procent minimálně k úrovni osmi procent. Je však možné, že bankovní rada si na svém prvním zasedání v novém složení dá se zvyšováním sazeb „pauzu“, jak naznačoval nový guvernér Michl. Razance inflace však centrální banku nakonec donutí kapitulovat a sazby dále zvyšovat. Související zdražování hypoték se pak projeví stagnací, nebo dokonce poklesem cen nemovitostí, což bude jeden z projevů protiinflační politiky ČNB.

Lukáš Kovanda, Ph.D.