Ceny v průmyslové výrobě v ČR rostou nejrychleji od vzniku samostatné republiky v roce 1993. ČNB bude muset opět výrazně utáhnout šrouby

Ceny v tuzemské průmyslové výrobě rostou historicky rekordním tempem. Průmyslová výroba zdražila v listopadu meziročně o 13,5 procenta, tedy nejvýrazněji od ledna 1992.

Důvodem je v prvé řadě dramatický růst cen ropy na světových trzích. Korunová cena barelu ropy Brent se mezi listopadem 2020 a listopadem 2021 zvýšila ze zhruba 1000 korun na 1800 korun, tedy o přibližně 80 procent. Tento růst se promítá do značného cenového nárůstu v položce koksu a rafinovaných ropných produktů. Ropné produkty jako významný vstup figurují v dalších průmyslových odvětvích, zvláště výrazně například v chemickém průmyslu. Tam ceny meziročně narůstají o takřka 55 procent.

S růstem cen ropy souvisí obecnější růst cen energií, který se projevuje také výrazným vzestupem cen zemědělských producentů a stavebních prací. Zemědělští producenti navyšují meziročně své ceny ještě výrazněji než ti průmysloví, a to o 14,6 procenta. Dramaticky zdražuje zejména produkce obilovin a olejnin, v obou případech meziročně o zhruba 30 procent. Tento cenový nárůst se propíše v příštím roce do dalšího zdražování pečiva, které tak podraží o zhruba patnáct procent.

Stavební práce v listopadu zdražovaly o výrazných takřka osm procent. Stavební materiály samotné přitom přidaly více než sedmnáct procent a společně s růstem cen energií a nedostatkem vhodné pracovní síly představuje růst jejich cen klíčový inflační činitel ve stavebnictví. Růst cen ve stavebnictví je přitom zásadním zdrojem růstu cen bydlení, které se již projevují ve spotřebitelské inflaci.

Aktuálně výrazně rostoucí výrobní ceny se budou ve spotřebitelské inflaci promítat v příštím roce jejím razantním nárůstem, pravděpodobně až sedmiprocentním v celoročním pohledu. V lednu spotřebitelská inflace vystřelí až k úrovni deseti procent. Česká národní banka kvůli historicky rekordnímu růstu ve výrobě, které se přenášejí do cen spotřebitelských, proto na svém měnověpolitickém zasedání příští týden opět razantně zvýší základní úrokovou sazbu, nejspíše o 0,75 procentního bodu na 3,5 procenta.

Lukáš Kovanda, Ph.D.
Národní ekonomická rada vlády (NERV)
Hlavní ekonom, Trinity Bank