ČNB letos zvýšila základní úrokovou sazbu suverénně nejvíce ve vyspělém světě i nejvíce ve své historii od roku 1993

Česká národní banka letos zvýšila základní úrokovou sazbu suverénně nejvýrazněji mezi všemi centrálními bankami ekonomicky vyspělého světa. ČNB zvýšila základní sazbu o 3,5 procentního bodu. Na druhém místě se s citelným odstupem umisťuje islandská centrální banka, která základní úrok zvedla o 1,25 procentního bodu. O třetí místo se v rámci ekonomicky vyspělého světa dělí centrální banky novozélandská, jihokorejská a norská, které od ledna do prosince zvýšily svůj základní úrok shodně o 0,5 procentního bodu.

Ekonomicky vyspělé země definuje v rámci své kategorizace Mezinárodní měnový fond. Pokud vezmeme v potaz všechny země světa, nejen ty ekonomicky vyspělé, dělí se Česká národní banka o pátou příčku, a to s chilskou centrální bankou. Výrazněji totiž základní úrok letos zvýšily centrální banka brazilská, o 7,25 procentního bodu, dále pak angolská a paraguayská, shodně o 4,5 procentního bodu, a také ruská – o 4,25 procentního bodu.

Česká národní banka také v končícím kalendářním roce zvedla základní sazbu nejvýrazněji ze všech kalendářních let své existence v rámci samostatné České republiky. Dosud „prim“ v tomto ohledu držel rok 1995, kdy ČNB základní sazbu zvýšila o 2,8 procentního bodu. V roce 1997 ji zvýšila až do letoška druhým nejvýraznějším způsobem, o 2,35 procentního bodu.

Od ledna 1993 do prosince 1995 ČNB jako základní sazbu užívala depozitní sazbu, od prosince 1995 až dosud pak dvoutýdenní reposazbu.

Lukáš Kovanda, Ph.D.

Národní ekonomická rada vlády (NERV)
Hlavní ekonom, Triniuty Bank