Nelze věřit hybridům?

V dlouhé řadě zemí Evropy jsou plug-in hybridy nejprodávanějšími ekologicky šetrnými automobily. Vzhledem k cenám a dalším omezením elektromobilů je to také jeden z nástrojů, který má dopomoci tomu, aby se Evropa stala do roku 2050 uhlíkově neutrální, tedy kontinentem s nejnižšími emisemi CO2. Smělý plán. Je ale otázkou, zda se k němu nechce Evropa dostat „podvodem“.

Byť koronavir zásadně zasáhl svět automobilů, zatím nikdo neřekl, že plány na snižování emisí CO2 neplatí. Takže je třeba vycházet stále z toho, že platí – letos by průměrné emise nových osobních automobilů měly dosáhnout 95 g CO2 na 1 km. Což v reálu představuje průměrnou spotřebu okolo 3 l/100 km. Jak takové spotřeby dosáhnout u spalovacích motorů? Jedině v kombinaci s elektromotorem. Plug-in hybridy jsou tedy snem automobilek a záchranou znečištění ovzduší především ve městech? Jsou ale reálně plug-in hybridy tak šetrné?

Evropa jejich spotřebu stanovuje podle normy WLTP, což kromě jiného znamená, že se měří výhradně na prvních 100 km jízdy. Jestliže tedy ujede konkrétní plug-in hybrid na elektřinu 100 km, má nulovou spotřebu. Jak odborníci ÚAMK upozorňují, daná metodika „lže“. Konkrétní příklad?

Bentley Bentayga Hybrid má podle evropské normy WLTP spotřebu pouhých 3,5 litru na 100 km, tedy emise CO2 asi 79 g/km. Je to realistické v případě vozu, který má výkon 330 kW a točivý moment 700 Nm? Zapochybujete? Pochybovat je sice dobré, ale fakta jsou fakta. Tak tady jsou – podle americké normy EPA má totéž auto, tedy Bentley Bentayga Hybrid průměrnou spotřebu 12,4 l/100 km. Tedy bezmála 4x vyšší. Která z daných norem je blíže realitě, na to se není třeba vůbec ptát.

Dobře – obří super SUV! Tak vezměme méně křiklavý příklad – BMW 330e s výkonem 185 kW. Tento přeplňovaný čtyřválec s elektromotorem má podle evropské metodiky průměrnou spotřebu 1,9 l/100 km. Jak to? Protože prvních 65 km z měřených 100 km ujede na elektřinu. Tudíž bezmála nic „nežere“. Co na to metodika EPA ve Spojených státech? Naměřený průměr činí 8,4 l/100 km. Reálné? Jistě.

A je tu ještě jedno „ale“. Hybridy jsou zásadně těžší, v některých případech až o 300 kg. Tak tedy těžší BMW 330e podle amerických měření v reálném provozu má dokonce o 0,6 litru na sto kilometrů vyšší spotřebu než benzinový šestiválec BMW 330i. Takže experti ÚAMK se ptají – „nelžeme“ sami sobě přijetím normy WLTP? Nepřijde opět čas, kdy budeme hovořit o obdobě dieselgate, tedy o hybridgate? Nezjistíme „najednou“, že plug-in hybridy ve skutečnosti nejsou ekologičtější než běžné spalovací vozy? Bude se pak opakovat situace jako s diesely, kdy budou nejrůznější organizace a nakonec i města omezovat vjezdy do center plug-in hybridům, protože nejsou ekologické? Dnes je ale přitom kupujícím automobilky vydávají za ekologicky šetrné. A to díky státy a celou Evropou přijaté normě.

Lze se tedy ptát: Nejde jen o to, aby evropská norma WLTP umožnila automobilkám splnit požadovaný, v danou chvíli těžko splnitelný úkol pro letošní rok, tedy aby průměrné emise nových osobních vozů činily 95 g CO2 na 1 km? Aby vůbec dostaly šanci, byť zcela formálně, splnit i další vytýčený vzdálenější cíl – dosáhnout v roce 2030 ještě o 37,5 % nižší emise než v roce 2021? Je vůbec něco takového reálného? Odpověď zní – ano, ale jen s metodikou WLTP.