Spotřebitelský barometr: VÝVOJ NA VNITŘNÍM TRHU - říjen 2002

V říjnu se propad indikátoru Consumer Confidence Index (CCI) zastavil na hodnotě 47,3 a doznal oproti zářijovému indexu mírné zlepšení. Přitom zářijový index spotřebitelské důvěry (CCI) s hodnotou 46,9 byl proti červenci a srpnu výrazně nižší a odrážel spotřebitelské hodnocení z období zátop. (Byl na nejnižší hodnotě nejen za předchozí měsíce roku 2002, ale až od června 2001, kdy činil - 46,4). Za období posledních čtyř měsíců lze v kontextu s dalšími jevy v ekonomice a ve spotřebitelském chování vývoj hodnocení podle indikátoru CCI identifikovat takto:

Červenec – index CCI dosáhl druhé maximální hodnoty ve své historii, i když v ekonomice byly již
v I. pololetí pociťovány symptomy ekonomického ochabnutí pramenící i z mezinárodního ekonomického prostředí (potvrzoval to i vývoj HDP, zahraničního obchodu ad.).

Srpen (ještě před povodněmi) – projevil se pokles nadále ovlivněný předchozími sociálně ekonomickými faktory.

Září (první polovina měsíce) – byl vykázán velmi silný odraz vlivu zátop v indikátoru CCI celostátně i regionálně; regionálně se projevilo horší než průměrné hodnocení (46,9) především v regionech postižených záplavami, a to ve středních Čechách (45,3), v západních Čechách (46,1), v severních Čechách (44,2), částečně i ve východních Čechách (46,5); zhoršení se projevilo i v jižních Čechách, avšak nikoliv tak pronikavě, patrně z důvodů rychlejšího průběhu událostí

Říjen (první dekáda měsíce) – další pokles indikátoru CCI se zastavil, vykázal velmi mírné zvýšení o 0,4; v základní struktuře komponent se projevil další pokles v hodnocení bezprostřední hospodářské a finanční situace, jakož i očekávané finanční situace, naopak se zlepšil index  očekávané hospodářské situace (+ 4,4) a velmi znatelně předpoklady budoucích velkých nákupů (+6,4), a to až nad hodnotu dosaženou v červenci, což zřejmě souvisí s nutnou obnovou po zátopách, ale i s blížícím se závěrem roku; z regionálního hlediska lze konstatovat, že indexy jednotlivých regionů se v říjnu převážně sblížily na celostátním průměru (47,3), větší výjimky tvoří nižší index ve východních Čechách (45,9) a na jižní Moravě (46,6) a znatelně nadprůměrný index severní Moravy (48,7).

Předchozí charakteristiky se opírají o tato číselná vyjádření indexu spotřebitelské důvěry a jeho komponent:

Maloobchodní tržby na vnitřním trhu

Podle „rychlé informace“ ČSÚ z 16. října t. r. došlo v srpnu pod vlivem důsledků zátop k očekávanému výkyvu maloobchodních tržeb oproti roku 2001, když index tržeb maloobchodu vč. prodeje a oprav motorových vozidel a PHM (za OKEČ 50 a 52) dosáhl ve stálých cenách hodnoty pouze 94,5, v samotném maloobchodě (OKEČ 52) pak 97,3. Při zohlednění počtu pracovních dní byl dosažený index o 2 b. příznivější. Jakkoli jde o výrazný výkyv oproti průměrnému trendu od počátku roku, který se podle předpokladů projevil především v prodeji nepotravinářského zboží (index 93,8)  a v tržbách z prodeje motorových vozidel (83,3), neočekává se, že by se jednalo o zásadní zlom v celoročním trendu, nicméně lze nyní předpokládat, že roční přírůstek tržeb v maloobchodě se  bude pohybovat spíše v první polovině intervalu původní predikce 3 – 5 %, t. zn. v rozmezí 3 - 4 %. I za okolností celkového poklesu tržeb si v srpnu udržely nárůst tržby v maloobchodě se smíšeným zbožím, tzn. především ve velkokapacitních hypermarketech, supermarketech, diskontech ad. (102,9).

Dopad povodní do objemu a dynamiky srpnových tržeb lze blíže identifikovat tak, že v mnoha lokalitách došlo k náhlému omezení prodejních (zatopených) kapacit, obdobně se snížila nákupní nálada a orientace zákazníků, poptávka se spíše zaměřila podle okamžitých potřeb na zboží denní potřeby a zúžila se zejména v postižených oblastech na produkty sloužící k překonávání škod, zajištění hygieny, úklidu, nezbytných životních podmínek apod. Své nákupy v maloobchodě dočasně omezil i povodněmi postižený podnikatelský popř. veřejný sektor. I v maloobchodě se projevil celkový pokles cestovního ruchu, resp. výrazný úbytek nakupujících cizinců na českém maloobchodním trhu.

(Příjezdy zahraničních návštěvníků ČR podle hraniční statistiky meziročně poklesly v srpnu o 15,2 % - tím za osm měsíců o 3,5 %. Tržby v pohostinství poklesly ve stálých cenách v srpnu podle předběžných údajů o více než 10 %, za osm měsíců zůstaly přibližně na loňské úrovni. Tržby za ubytování klesly v srpnu o 15 - 17 %, což je nutno též spojovat s poškozením mnoha velkých ubytovacích zařízení, především v hlavním městě; za osm měsíců se odhaduje propad tržeb za ubytování, vč. jejich poklesu v předchozích měsících, zatím na 10 - 12 %. Povodně poznamenaly i cestovní ruch občanů ČR, když jejich výjezdy do zahraničí poklesly meziročně v srpnu o více než 9 % - za osm měsíců o 5,6 %; úbytek návštěvnosti ubytovacích zařízení svědčí i o poklesu domácího cestovního ruchu).

Pro vývoj byl i v srpnu stejně jako v předchozích měsících příznačný vliv celkově velmi nízké inflace, hlavně v maloobchodním prodeji potravin.

Pod vlivem srpnových výsledků se přírůstek tržeb v maloobchodě (OKEČ 50 a 52) od počátku roku (za osm měsíců) snížil na 2,5 % v maloobchodě definovaném OKEČ 50 + 52 a na 3,5 % v maloobchodě OKEČ 52.

Zpracoval: Ing. Ladislav Šípek, Svaz obchodu ČR