Silný propad průmyslu v březnu potvrzen (Komentář k makroekonomickým indikátorům)

Silný propad průmyslové výroby v březnu nepřekvapil. Obchodní bilance se prudce zhoršila. Stavebnictví kleslo relativně málo. Ekonomika ve druhém čtvrtletí pravděpodobně nalézá dno hluboko pod svým potenciálem a ČNB sníží úrokové sazby.

Průmyslová výroba v březnu oproti únoru klesla o 8,7 % (po sezónním očištění). Meziroční propad o  10,8 % byl v souladu s naším očekáváním ale necelé tři procentní body nad očekáváním trhu. Nicméně tak, jak je nyní typické, byl rozptyl odhadů analytiků nesmírně široký v pásmu poklesu o 10 % - 22 %.

Téměř za polovinou poklesu průmyslu stála výroba motorových vozidel s meziročním propadem o téměř 26 %. K poklesu silně přispěl i segment výroby strojů se meziročním snížením o 18 %. O výrazných 16 % klesla výroba počítačů a sektor těžební propadl o více než 15 %. Pokles se týkal většiny segmentů výroby. Na prstech jedné ruky lze spočítat sektory, ve kterých zůstala produkce v kladných hodnotách (v meziročním srovnání). Na téměř 7% růst zrychlila výroba potravin. Růst pokračoval ve zpracování dřeva a v papírenství. Tyto sektory mají ale v českém průmyslu malou váhu.

Očekáváme, že průmyslová výroba dosáhla dna v dubnu, a poté začala opět růst. Automobilky obnovily výrobu a aktivita by tak měla růst i u jejich dodavatelů. Nicméně ani automobilky nejedou na plný provoz a je otázkou, kdy a jak udržitelně dosáhnou plného provozu v rámci epidemické nejistoty. Připomeňme, že sektor výroby aut se potýkal s problémy už před pandemií.

Meziroční mírný pokles zakázek se v březnu silně prohloubil přičemž zahraniční zakázky klesly o 13,1 % a tuzemské o 21,0 %. To koresponduje s rychlejším uzavřením domácí ekonomiky oproti reakci sousedních zemí. Na údajích o zaměstnanosti zatím výraznější dopad vidět nebyl, když meziroční snížení zaměstnanosti v průmyslu činilo 2,6 % tedy podobně jako v únoru. Meziroční růst mezd v průmyslu se snížil na 3,2 % z únorových 6,8 %, což s reakcí na pandemii může ale nemusí souviset. Za celý letošní rok čekáme pokles průmyslové výroby o 16  % a v příštím roce její růst o 13 %.

S uzavřením ekonomiky a propadem průmyslu koresponduje i vývoj zahraničního obchodu. Export i import silně propadly. Propad na straně exportu (12,1 % m/m) byl nicméně výrazně silnější než u importu (8,6 % m/m), takže přebytek zahraničního obchodu klesl na 3,1 mld. CZK. To bylo pod všemi odhady a znamená meziroční zhoršení o 12,6 mld. CZK.

Stavební výroba tradičně reaguje s jistým zpožděním za ostatními sektory. Nicméně i zde dochází k problémům v případě dodávek a omezením z důvodu chybějící pracovní síly. Stavební výroba v březnu tak klesla relativně mírně o 2,3 % r/r.

Výsledek průmyslové výroby byl mírně lepší, než trh očekával, což  je dobrá zpráva ale zahraniční obchod naopak zklamal.  Vliv na kurz koruny byl minimální. Ekonomika operuje výrazně pod svým potenciálem a návrat na původní úrovně je velkým otazníkem. I dnešní údaj o vývoji průmyslové výroby je tak spíše argumentem ve prospěch dalšího snížení úrokových sazeb ČNB.