Největší poptávka je v posledních letech po operátorech výroby

Podle dat z Českého statistického úřadu se pracovní trh v Česku od listopadu 1989 proměnil od základu. Mění se vzdělanost obyvatelstva, poměr mezi jednotlivými sektory i kvalifikace zaměstnanců.

Primární sektor (zemědělství) poklesl za poslední čtvrt století ze 7,4 % na 2,8 %. Lidé se od první půlky 90. let minulého století přesunuli ze zemědělství a výroby do sektoru služeb. Právě terciální sektor, který zároveň ukazuje míru vyspělosti země, vzrostl od revoluce o 10 % a tvoří takřka 60 %. V porovnání s celkovým průměrem v EU (73 %) je to však stále nízké číslo. Vzhledem k dlouholeté tradici a dobrému zázemí je Česká republika i nadále silná v průmyslu. Sekundární sektor u nás představuje více než třetinu trhu (37,5 %), což dalece přesahuje nejen průměr EU (25 %), ale i celosvětový průměr (30,9 %).

Jsme vzdělanější, umíme to využít?
Počet lidí se základním vzděláním za posledních 30 let klesl asi o polovinu, nárůst zaznamenalo především dosažení středoškolského vzdělání s maturitou a zejména vysokoškolské vzdělání. Přesto však vzdělávací systém v ČR nedostatečně reflektuje změny na trhu práce a vysokoškolští absolventi mají dost často jen malou nebo žádnou zkušenost s praxí. Ještě komplikovanější situace je v oblasti celoživotního vzdělávání. „Na pracovištích je spolu několik generací, každá potřebuje v celoživotním učení něco jiného a taky něco, co by je spojovalo. Máme tady generace 40+, kterou čeká ještě 20 let aktivního pracovního života a u ní to není o rekvalifikaci, ale o kontinuálním vzdělávání pro pracovní kariéru v době digitalizace a robotizace. Jsou to loajální lidé, kteří jsou zvyklí pracovat, bývají to nejlepší pracovníci, ale potřebují se dovzdělat v měkkých dovednostech, ve zpětné vazbě a práci s moderními technologiemi,“ popisuje Peter Dosedla, generální ředitel Manuvie. Trh práce se dnes podle něj už konstantně mění. Stejně jako se dramaticky zkracují cykly změn v technologiích a průmyslu, tak i pracovní pozice rychle vznikají a zanikají. Zatímco ještě v 90. letech definovaly trh práce v podstatě tři základní okruhy – zemědělství, průmysl a služby s přidanou hodnotou, dnes bychom mohli pracovní pozice s trochou nadsázky rozdělit na zanikající, existující a nově vznikající.

Jak vyřešit nepoměr mezi poptávkou a nabídkou?
Mění se také to, jak se některé pozice nazývají a jak jsou pro uchazeče atraktivní. Například takový manažer byl ještě v roce 2004 v žebříčku nejprestižnějších povolání na 9. místě, dnes už je na 17. místě. Stejně tak se propadl programátor z 5. místa na 10. Zato například truhlář se ze 16. místa posunul na 12. místo, výrazně se zlepšila prestiž vojáků z povolání, kteří se z 22. místa posunuli na 11. příčku. „Prestiž povolání sledujeme i v kontextu generací. Například tam, kde je generace Y ochotna akceptovat pozici prodavačka nebo asistentka, generace Z slyší na asistentka nebo módní poradkyně. A zatímco v 90. letech pokrývalo označení dělník širokou škálu pracovních pozic napříč celým spektrem hospodářství, dnes je to archaismus, protože škála průmyslových pozic se už šplhá k desítkám, ne-li stovkám,“ popisuje své zkušenosti Peter Dosedla.

Od revoluce mezi zaměstnanci výrazně přibylo specialistů, zato se nedostává řemeslníků, případně také pomocné nekvalifikované síly. Český pracovní trh je možné zasytit zaměstnáváním zahraničních pracovníků, kteří mají potřebné dovednosti a zejména chuť pracovat. „Pracovní trh byl vždy v pohybu, jen se nehýbal tak rychle jako poslední desetiletí. Podívejme se na střední Evropu, která prošla za relativně krátkou dobu dvaceti let vývojem, který v západní Evropě trval dvojnásobně – 40 let. Pohyb usnadňuje v 21. století i otevřený trh EU,“ komentuje Peter Dosedla. Zatímco na konci 90. let zahraniční pracovníci pomáhali naplnit stavy především ve stavebnictví nebo výrobě, v posledních letech o ně roste zájem i v sektoru pohostinství, ale i zdravotnictví nebo IT.

Koho trh aktuálně nejvíc potřebuje?
Manuvia jako největší poskytovatel personálního leasingu u nás eviduje každý měsíc poptávku stovek pracovních míst. Největší zájem je o operátory výroby, obsluhu CNC, obsluhu VZV či kontrolory kvality.  Pozice, jejichž názvy u veřejnosti vzbuzují nejisté představy. „Podle Světového ekonomického fóra do roku 2025 zanikne 80 milionů pracovních míst, ale dalších 130 milionů vznikne, přičemž pro 6 z 10 nových profesí ještě ani není definovaných, natož pojmenovaných. Je dobře, že firmy investují do automatizace, robotizace a digitalizace. Zároveň je potřeba přemýšlet nad tím, jak zaměstnance připravit na to, že se jejich práce od základu změní a vytvářet už nyní podmínky pro jejich flexibilitu a adaptaci,“ vysvětluje Peter Dosedla.

……………………………………………………………………………………………………………………

 TOP poptávané profese (u Manuvia)

- Operátor výroby (97 %)
- Skladník (9,5 %)
- Svářeč (1 %)
- Slévač (0,5 %)
- Obsluha CNC (0,3 %)