Česko má problém s rovností pohlaví. Má málo žen v technických oborech, v politice i v čele firem

Rovnost mužů a žen je v Česku jednou z nejhorších v Evropské unii. Nejhůře jsou na tom u nás zástupkyně něžného pohlaví v přístupu k moci. Jejich zastoupení v politice je chabé a na vysokých pozicích v největších firmách bychom je hledali jenom stěží.

V žebříčku 28 států Evropské unie Česko skončilo na 21. místě, tedy osmém nejhorším. Za posledních 14 let jsme nejenže neudělali žádný pokrok, podle indexu Evropského institutu pro genderovou rovnost jsme se dokonce zhoršili a propadli se o čtyři příčky. 

Ne ve všech oblastech jsou české ženy znevýhodněné. V kategorii zdraví si například vedou velmi dobře - v přístupu ke zdravotní péči nejsou oproti mužům diskriminovány. V pracovním životě jsou ale výsledky různorodé. Co se zaměstnanosti týče, jsou si ženy a muži víceméně rovni. Ovšem v typech odvětví, kde pracují, jsou rozdíly v pohlaví dost silně znát. 

České ženy jsou například daleko častěji učitelkami, zdravotnicemi a sociálními pracovnicemi, ovšem v technických oborech je mnohem vyšší podíl mužů. Tento rozdíl je dokonce nejvyšší v celé Evropské unii.

Na vlivných postech je nerovnost mezi českými muži a ženami nejcitelnější. V přístupu žen k moci má Česko ze všech oblastí nejmizernější skóre a z celé Evropské unie je třetí nejhorší. Podíl žen ve vládě, v parlamentu i v městských zastupitelstvech je o dost nižší než podíl mužů.

V politice jich je ale stále víc než na vysokých pozicích v největších firmách. Jejich podíl v představenstvech činí pouze 15 %. Ani ve výzkumných organizacích a veřejnoprávních médiích jich na nejvyšších postech není mnoho.

V rovnosti pohlaví nepohořela jenom Česká republika, ale celá střední Evropa. Stát, ve kterém by si muži a ženy byli úplně rovni, by v indexu dostal hodnotu 100. Průměr EU činí 67,4. Všechny středoevropské státy včetně Česka jsou pod tímto průměrem. Lehce podprůměrné jsou tedy překvapivě i Německo a Rakousko. 

Naši další sousedi - Polsko a Slovensko - si vedli daleko hůře. Polský výsledek je pátý nejhorší a slovenský dokonce třetí. Na druhém místě od konce se pak umístilo Maďarsko a úplně nejhorší hodnotu v indexu získalo Řecko.

Na opačném konci žebříčku se objevily tradičně skandinávské země v čele se Švédskem a Dánskem. Velmi dobře si vedly také Francie, Velká Británie, Irsko a státy Beneluxu.