(Kurzy.cz)
ČNB si s dalším zvýšením sazeb počká na březen
ČNB loni v pěti krocích zvýšila základní úrokovou sazbu a zařadila se tak na třetí místo v žebříčku nejagresivnějších centrálních bank světa. Naposledy ČNB zvýšila sazbu v listopadu loňského roku a to na 1,75 %. Od té doby si vyžádala pauzu. Nicméně na prosincovém zasedání ještě dva členové bankovní rady hlasovali pro další zvýšení sazeb. I záznam z tohoto jednání hovořil o vůli bankovní rady dále utahovat měnové podmínky v ekonomice. Opět zazněl i argument slabší koruny, která otevírá prostor pro další „normalizaci“ měnové politiky po letech nulových úrokových sazeb. Ještě o měsíc dříve si dokonce několik členů rady dokázalo představit růst sazeb o padesát bazických bodů.
Od té doby však uplynulo několik týdnů a nálada v bankovní radě se dramaticky otočila. Ještě v polovině ledna sám guvernér J. Rusnok hovořil o zvyšování úrokových sazeb nad dvě procenta (tedy minimálně dvě zvýšení sazeb v tomto roce) a v obdobném tónu hovořila i většina bankovní rady. Následně se však do diskuze připojil nejnovější člen rady a bývalý dlouholetý hlavní ekonom ČNB T. Holub, který zmínil možnost delší pauzy ve zvyšování sazeb a jeho odložení až do druhé poloviny roku. Jako hlavní důvody uvedl zpomalení tuzemské inflace, zpomalení eurozóny a geopolitické faktory: nevyřešený brexit a obchodní války. Holubovo prohlášení přišlo v době, kdy bankovní rada už měla k dispozici první verzi nové makroekonomické prognózy ČNB. V dalších dnech následovala změna rétoriky i jeho kolegů včetně guvernéra Rusnoka.
Nová prognóza centrální banky tak bude pravděpodobně obsahovat zhoršení výhledu pro tuzemskou ekonomiku a zřejmě i snížení odhadu růstu inflace, která v posledních měsících byla výrazně pod prognózou ČNB. Bankovní radu tak nejspíš nepřesvědčí ani výrazně slabší kurz koruny nebo nejvyšší jádrová inflace od listopadu 2017.
Podle
našeho názoru si bankovní rada bude chtít počkat se zvyšováním úrokových sazeb
až na březnové jednání. Na něm už bude mít k dispozici nová čísla z ekonomiky,
jako je vývoj HDP za čtvrté čtvrtletí minulého roku i lednovou inflaci, která
svým způsobem nastavuje úroveň inflace po zbytek roku. Zároveň by se také měla
vyjasnit situace ohledně zpomalení německé ekonomiky, resp. celé eurozóny,
která v posledních týdnech vysílá negativní signály, za kterými však může stát
pouze řada jednorázových faktorů.
Autor: František Táborský, analytik
Editor: Helena Horská, hlavní ekonomka
Tým ekonomického výzkumu Raiffeisenbank a.s.
Poslední zprávy z rubriky Měny-forex:
Přečtěte si také:
Benzín a nafta 01.05.2024
Natural 95 40.19 Kč | Nafta 38.61 Kč |
Prezentace
02.05.2024 SCHLIEGER loni zaznamenal čtyřnásobný nárůst...
30.04.2024 Tesla po špatných výsledcích roste, Meta po...
Okénko investora
Michal Brothánek, AVANT IS
Miroslav Novák, AKCENTA
Petr Lajsek, Purple Trading
Mgr. Timur Barotov, BHS
Olívia Lacenová, Wonderinterest Trading Ltd.
Ali Daylami, BITmarkets
Jiří Cimpel, Cimpel & Partneři
Jakub Petruška, Zlaťáky.cz
Okénko finanční rady
Petr Holub, Zoxo Financial s.r.o.
Tomáš Vrňák, Ušetřeno.cz
Fixace cen energií: Jak mít jistotu a ušetřit v nejistých časech
Richard Bechník, Swiss Life Select
Lukáš Kaňok, Kalkulátor.cz
Distribuční sazba nebo poplatek za jistič. Co všechno ovlivňuje cenu elektřiny?
Petr Holub, MojeNebankovka
Zuzana Dubová, RekvalifikacniKurzy.cz
Financování vašeho vzdělávání: Přehled možností financování rekvalifikačních kurzů
Iva Grácová, Bezvafinance
Marek Pokorný, Portu