Eurozóna má na výběr pár špatných možností. A pak také katastrofu
Devatenáct zemí eurozóny sleduje nyní jako celek podobnou fiskální politiku jako během předchozího vrcholu ekonomického cyklu. Podle Matthewa C. Kleina z FTAlphaville evropské elity přesvědčily samy sebe, že je to tak správně, nicméně ve skutečnosti je ekonomika eurozóny mnohem slabší než během předchozího boomu a podle toho by také měla vypadat její fiskální politika.
Slabost evropské ekonomiky je zřejmá například z toho, že míra nezaměstnanosti se stále pohybuje na vysokých číslech, a to zejména v případě, pokud se podíváme na eurozónu mimo Německo. Tam se nezaměstnanost pohybuje 4 procentní body nad předkrizovými úrovněmi. Ve srovnání se stavem, který panoval před několika lety, je to výrazné zlepšení, ale z celkového pohledu jde stále o katastrofu.
Ohledně rozpočtových přebytků se obvykle zmiňuje Německo, ale dosahují jich i vlády v Řecku, Litvě, Lotyšsku, Lucembursku, Nizozemí, na Maltě a Kypru. „Samozřejmě existuje důvod, proč vlády v eurozóně nesnižují daně a nezvyšují své výdaje. Došly k přesvědčení, že utažená fiskální politika je podmínkou setrvání v měnové unii. Pokud by ji nesledovaly, přišla by panika a bankovní krize a následně prudký odliv kapitálu ze země. A ECB by zasáhla pouze v případě, kdy by se vláda vrátila ke zvyšování daní a omezení výdajů,“ píše Klein. Dochází tak k tomu, že tento přístup má velmi negativní důsledky, protože „země, které by z uvolnění fiskální politiky těžily nejvíce, mají nejnižší pravděpodobnost posunu k ní“.
„Itálie a Španělsko by pravděpodobně měly mít ve srovnání se současným stavem dvojnásobné rozpočtové deficity, ale pak by měly problém s ECB. Země, které mají pro fiskální stimulaci velký prostor, jako je Německo, Nizozemí či Lucembursko, zase nejsou reálně schopny stimulovat natolik, aby posunuly poptávku v celé eurozóně na úrovně, které by dávaly s ohledem na současnou ekonomickou situaci smysl,“ míní Klein. Nejčistším řešením je podle něj federalizace, kterou lze provést třemi způsoby:
Za prvé, národní vlády z fiskálně silných zemí by přešly k deficitům a přímo by podporovaly země s vysokou nezaměstnaností. Jenže v praxi je těžké si představit, že by Němci a Nizozemci s něčím takovým kdy souhlasili. Druhou možností je nastavení fiskální politiky jednotlivých zemí přesně podle toho, co si vyžaduje jejich ekonomická situace, navíc s tím, že ECB by jim pomáhala svou politikou. Tady ale zase narážíme na zákaz poskytování přímých půjček vládám a na celkový koncept fungování ECB.
Nakonec je tu možnost vytvoření nových institucí ve stylu společného ministerstva financí, které by na sebe převzalo některé funkce jednotlivých vlád. Tato nová instituce by vybírala investiční projekty po celé eurozóně, financovala by je, mohla by zajišťovat společné pojištění vkladů a sociální pojištění. Financována by byla celoevropským zdaněním a vydáváním společných obligací. Šlo by o přelomovou změnu, která je ale podle Kleina mnohem více v souladu s duchem evropského projektu, než je současný stav či dokonce rozpad měnové unie. „Čím déle budou Evropané otálet s přijmutím nevyhnutelného, o to více roste pravděpodobnost, že přijde ještě něco horšího,“ uzavírá Klein.
Zdroj: FTAlphaville
Patria.cz je investiční portál společnosti Patria Finance a.s. s real-time daty zaměřený na domácí a zahraniční kapitálové trhy. Poskytujeme online informace a analytickou podporu z oblasti financí, makroekonomiky a investic. Samozřejmostí jsou také aktuální investiční tipy a dlouhodobá investiční doporučení. Akcie, měny, komodity, investice, doporučení - vše přehledně na jednom místě.
Poslední zprávy z rubriky Měny-forex:
Přečtěte si také:
Benzín a nafta 01.05.2024
Natural 95 40.19 Kč | Nafta 38.61 Kč |
Prezentace
02.05.2024 SCHLIEGER loni zaznamenal čtyřnásobný nárůst...
30.04.2024 Tesla po špatných výsledcích roste, Meta po...
Okénko investora
Miroslav Novák, AKCENTA
Michal Brothánek, AVANT IS
Petr Lajsek, Purple Trading
Mgr. Timur Barotov, BHS
Olívia Lacenová, Wonderinterest Trading Ltd.
Ali Daylami, BITmarkets
Jiří Cimpel, Cimpel & Partneři
Jakub Petruška, Zlaťáky.cz
Okénko finanční rady
Petr Holub, Zoxo Financial s.r.o.
Tomáš Vrňák, Ušetřeno.cz
Fixace cen energií: Jak mít jistotu a ušetřit v nejistých časech
Richard Bechník, Swiss Life Select
Lukáš Kaňok, Kalkulátor.cz
Distribuční sazba nebo poplatek za jistič. Co všechno ovlivňuje cenu elektřiny?
Petr Holub, MojeNebankovka
Zuzana Dubová, RekvalifikacniKurzy.cz
Financování vašeho vzdělávání: Přehled možností financování rekvalifikačních kurzů
Iva Grácová, Bezvafinance
Marek Pokorný, Portu