EET bere lidem práci. Kde je faktický problém?
Ve čtvrtek 1. prosince zahájená elektronická evidence tržeb prý narovná
podnikatelské prostředí. Ani tento výsledek však není jistý, podvádět se bude
patrně stále, ale bude se to dělat mnohem otrleji nebo mnohem
sofistikovaněji.
Co však jisté je, že EET připraví mnoho lidí o jejich práci.
A bude se jednat hlavně o sektor služeb, který je na lidskou práci
nejnáročnější a velkým dílem se podílí na celkové zaměstnanosti. Počet lidí,
kteří přijdou o práci, se samozřejmě z prvních zavřených hospod špatně
odhaduje, ale pokud bychom měli věřit reálnosti záměru ministerstva financí o
navýšení výběru daní o 12 mld. Kč, tak autor předpokládá, že se bude jednat o
přibližně 100 tisíc osob. Tento odhad je však velmi diskutabilní, proto si
raději počkejme na reálné výsledky, nicméně minimálně desetitisíce nových
nezaměstnaných velmi pravděpodobně vzniknou.
Proč zavedení EET přinese tolik nezaměstnaných? O tom se
mluví již jen někde a potichu, přičemž samotné jádro problému se, pokud je
autorovi známo, nediskutuje nikde. EET přinese velké množství nezaměstnaných
prostě proto, že v mnoha firmách s tržbami v hotovosti a velkým
podílem lidské práce jsou mzdy vypláceny částečně nebo zcela mimo účetní a daňovou evidenci a prostředky na ně jsou získávány krácením tržeb. To je prostý fakt, takto
v mnoha oborech funguje podnikání dlouhá léta, v některých oborech
tak doposud postupovali téměř všichni.
Podnikání, které plánovitě pracuje s krácením tržeb a
jich vyplácení bez dokladů zaměstnancům, je samozřejmě nemorální, pokud bychom
již pominuli samotnou trestnost krácení daní. Přineslo však společnosti i
některé benefity, jako například rychlé zvýšení kvality gastronomických služeb
po roce 1990 a s tím související vysokou zaměstnanost v tomto
sektoru. V sektorech zatížených regulací a vyšším faktickým zdaněním
k takovému zlepšení nedošlo, nebo jen znatelně pomaleji.
Uvedené benefity však nemohou popsaný nemorální způsob
podnikání omluvit. Problém je totiž jinde. Extrémně nemorálně se chová i
samotný výběrčí daní, tedy stát. Stanovené daňové odvody postihující lidskou
práci odebírají zaměstnancům tak vysoké procento jejich prací získaných příjmů,
že to není v souhrnu morálně ospravedlnitelné zájmem státu ani
společnosti.
Konkrétně pokud zaměstnanec, například opravář automobilů,
zajistí svému zaměstnavateli příjmy 1000 Kč a zaměstnavatel se mu rozhodne celé
tyto příjmy vyplatit jako mzdu, tak zaměstnanec obdrží asi 471 Kč, stát 529 Kč
a zaměstnavatel nebude mít nic. Samozřejmě jako příjem státu je nutno
kalkulovat i sociální a zdravotní daně, které se chybně nazývají pojištění. Pro
upřesnění se za běžné situace jedná o odvod 173 Kč DPH, 210 Kč pojištění placené
zaměstnavatelem, 77 Kč pojištění placené zaměstnancem a 69 Kč daně zaměstnance.
A pokud uvedený opravář automobilů vezme svých vydělaných
471 Kč a bude chodit za jiným poskytovatelem služeb řádně platícím daně, třeba na
pivo po práci, kde kromě částky za nákupní cenu piva a jiné náklady
provozovatele zaplatí uvedených 471 Kč na mzdu číšníka, tak tomu číšníkovi z původní
tisícikoruny bude vyplaceno čistého již jen 222 Kč. A když to takto udělají za
měsíc ještě jednou dokola, tak jim zbude necelých 50 Kč a zbývajících 950 Kč se
přesune na účty správců veřejných financí. A státní úředníci, kteří jsou z části
daní placených v tomto koloběhu vyňati a ze samotných daní naopak placeni,
jsou při tom schopni zcela vážně se divit, proč většina obyvatelstva nemá žádné
úspory.
Lze toto nazývat morálním chováním ze strany státu?
V žádném případě, jedná se o daňovou despocii či spíše tyranii. Lze
v takové situaci pochopit nemorální chování zaměstnavatelů a jejich
zaměstnanců, kteří se uvedenému chování bránili nemorálním postupem při
odvádění daní? Divit se nelze a je i na dobrém uvážení každého, zda má na někoho hodit
kamenem nebo ho odsuzovat.
Nyní však nastala nová situace. Stát, který stanovil povinné
odvody v celkové výši, která je zjevně nemorální, se rozhodl odvody
v této výši i razantně vymáhat a snažit se vymýtit nemorální chování
daňových poplatníků. Uvedený postup je však naprosto nepřijatelný, protože si
měl stát nejprve zamést před vlastním prahem a až poté vyrazit na zteč proti
daňovým delikventům.
Pokud by stát snížil zdanění práce se současným zavedením
EET, tak by sice zaměstnanost v některých sektorech klesla, ale
vynahradilo by to její zvýšení v sektorech jiných, které zaměstnancům
nepřilepšují prostředky získanými z krácení tržeb. Takto se stát tváří, že
lze vybrat od lidí navíc miliardy korun a o nic tím nepřijít (část plátců daní a zaměstnanost), což je samozřejmě
věc nemožná.
Jak uvedená situace vznikla? Buď špatnou analýzou situace,
nebo snahou získat další pracovní sílu pro velké zaměstnavatele, kterým vysoké
zdanění práce nevadí, protože se zahojí díky svému dominantnímu postavení či z různých dotací, které pro ně
stát připraví. A samozřejmě politickým složením stávající vlády a slabostí
opozice. Jedna strana stávající vlády tradičně straní velkým zaměstnavatelům,
v druhé straně je ve stejné situaci minimálně její předseda a třetí strana
sice menší firmy a podnikatele verbálně podporuje, ale zřejmě tuto věc špatně
zanalyzovala a posuzovala morální hlediska příliš jednostranně.
Co nyní s tím? Varianta A je EET trvale zrušit nebo alespoň
odložit do vyřešení varianty B, varianta B je razantně snížit daňové zatížení
práce, což však vyžaduje větší změny ve struktuře daňových příjmů státu, a
varianta C je smířit se s tím, že malých zaměstnavatelů bude ubývat,
procento zaměstnanců u velkých zaměstnavatelů přibývat a společnost se bude
dále takto dělit. Varianty A a B jsou dobré, varianta C je špatná, ale
nejpravděpodobnější.
Jan Hřebíček
Autor je jednatel Kurzy.cz, spol. s r.o.
Autor nepodniká ani nepodnikal v sektorech
s tržbami v hotovosti
Poslední zprávy z rubriky Daně a účetnictví:
Přečtěte si také:
Prezentace
02.05.2024 SCHLIEGER loni zaznamenal čtyřnásobný nárůst...
30.04.2024 Tesla po špatných výsledcích roste, Meta po...
Okénko investora
Miroslav Novák, AKCENTA
Michal Brothánek, AVANT IS
Petr Lajsek, Purple Trading
Mgr. Timur Barotov, BHS
Olívia Lacenová, Wonderinterest Trading Ltd.
Ali Daylami, BITmarkets
Jiří Cimpel, Cimpel & Partneři
Jakub Petruška, Zlaťáky.cz
Okénko pro podnikatele
Jitka Weiss, SNAIL TRAVEL INTERNATIONAL a.s.
Okénko finanční rady
Petr Holub, Zoxo Financial s.r.o.
Tomáš Vrňák, Ušetřeno.cz
Fixace cen energií: Jak mít jistotu a ušetřit v nejistých časech
Richard Bechník, Swiss Life Select
Lukáš Kaňok, Kalkulátor.cz
Distribuční sazba nebo poplatek za jistič. Co všechno ovlivňuje cenu elektřiny?
Petr Holub, MojeNebankovka
Zuzana Dubová, RekvalifikacniKurzy.cz
Financování vašeho vzdělávání: Přehled možností financování rekvalifikačních kurzů
Iva Grácová, Bezvafinance
Marek Pokorný, Portu