Hypotéky v cizích měnách jako polibek smrti
Jedním z kanálů, kterými dluhová krize v eurozóně dopadá na regionální ekonomiky, jsou hypotéky domácností v cizích měnách. Největší změnou od července je, že dramatické posilování franku se přestalo líbit švýcarské centrální bance (SNB). Ta v podstatě pod hrozbou intervencí omezila prostor pro jeho posilování pod úroveň 1,20 EUR/CHF, čímž v podstatě do velké míry prospěla i polským a maďarským domácnostem.
V případě ČR je objem hypoték v cizích měnách díky dlouhodobě nízkým úrokovým sazbám v podstatě zanedbatelný jak v podílu na HDP, tak v podílu na celkovém objemu poskytnutých půjček na bydlení.
Uvedený krok SNB sice z polských a maďarských domácností sejmul část nepříjemného dluhového břemena (v srpnu se jeden frank prodával dokonce za více než 4 zloté, respektive 266 forintů, což představovalo o 27,5 %, respektive 19,7 %, slabší hodnoty než na konci loňského roku), avšak další vyhrocení dluhové krize v eurozóně a následné oslabování regionálních měn vůči euru a poměrně stabilní kurs eura k franku opět zatížily rodinné rozpočty. Jak jsme již psali v červenci, zatímco růst polské ekonomiky a s ním spojený růst mezd docela dobře kompenzoval oslabování zlotého, v případě Maďarska tomu tak nebylo.
Podle aktuálních propočtů polské centrální banky (NBP) dodatečné třicetiprocentní oslabení zlotého vůči švýcarskému franku zvyšuje výdaje domácnosti z kohorty nejméně bohatých polských rodin (výdaje do 1000 zlotých měsíčně) na splátky hypoték o dodatečných 6 % a pro nejpočetnější skupinu domácností, jejíž měsíční výdaje se pohybují mezi 2000 a 3000 PLN za měsíc, činí odhad 3 %. Dalším, prozatím spíše potenciálním problémem je, že silnější frank efektivně zvýšil celkovou hodnotu hypotéky, přičemž ceny nemovitostí během hospodářské krize klesaly. Výsledkem je, že NBP odhaduje, že u některých hypoték výrazně vzrostlo Loan-to-Value ratio (platí zejména pro roky 2007 a 2008) a v některých případech dokonce překročilo 100 % (to znamená, že současná cena nemovitosti plně nekryje výši hypotéky a v případě bankrotu dlužníka věřitel automaticky zaznamenává ztráty i při prodeji nemovitosti). I přes uvedené skutečnosti však hypotéky polských domácností v cizích měnách nepředstavují zásadní riziko pro finanční stabilitu země.
Hypoteční kalkulačka – spočítejte si hypotéku v hypoteční kalkulačce vítěze testu finančních poradců nahttp://www.penizenavic.cz/
Jestliže situace v Polsku není příliš vážná, tak v Maďarsku neschopnost značné části domácností splácet řádně hypotéky představuje závažný problém (viz graf a komentář pod grafem) a již vedla k razantním opatřením vlády. Ta domácnostem nabídla refinancování hypotéky původně vedené ve švýcarských francích za kurs fixovaný na úrovni 180 CHF/HUF, tedy o necelých 30 % silnější z hlediska forintu, než je aktuální tržní hodnota. Nicméně, zdánlivě atraktivní možnost má několik háčků. Zaprvé, díky relativně vysokému poměru problémových hypoték - pouze 0,6 % domácností si vzalo hypotéky ve švýcarských francích při kurzu vyšším než 200 CHF/HUF a více než 95 % dokonce při kursu nižším než 180 CHF/HUF - by podle odhadů maďarské centrální banky (MNB) na refinancování mohlo dosáhnout (pouze) přibližně 30-40 % domácností. Za druhé, MNB právem varuje, že program sám může vytvořit dodatečný tlak na další znehodnocení forintu a tak dále prodražit splátky hypoték těm domácnostem, které se jej nezúčastní. Proto MNB zavedla opatření, v rámci něhož neutralizuje dopad programu na devizový trh tím, že prodává zúčastněným bankám cizí měny ze svých devizových rezerv na pokrytí předčasně splácených hypoték. Nicméně, s konverzí hypoték do forintů budou tak jako tak spojeny ztráty vyplývající z přecenění, které ponese bankovní sektor. Pro některé z bank to bude znamenat potřebu doplnění kapitálu kvůli regulačním požadavkům. V případě naplnění negativního scénáře (pokles HDP v roce 2012 o 1,2 %, průměrný kurs CHF/HUF 275) odhaduje MNB potřebu doplnění kapitálu ve výši 196 miliard forintů (0,7 % HDP při cílové kapitálové přiměřenosti 8 %), respektive 294 miliard forintů (1,1 % HDP při cílové kapitálové přiměřenosti 9 %). To by s sebou samozřejmě neslo neochotu bank dále půjčovat a zamrznutí úvěrové aktivity by negativně dopadlo na reálnou ekonomiku a dále tak prohubovalo vzniklé problémy.
Z výše uvedeného je tedy patrné, že vypuknutí finanční krize by prostřednictvím hypoték v cizích měnách prakticky nemělo dopad na Českou republiku. V případě polských bank lze sice očekávat určité potíže, avšak vzhledem k celkově pozitivnímu ekonomickému vývoji a největší odolnosti vůči externím šokům v podobě poklesu HDP v eurozóně věříme, že polské domácnosti a s nimi i celá ekonomika dokáží dražší splátky z hypoték ve švýcarských francích absorbovat. Konečně, nejdramatičtější vliv, který by vyžadoval dodatečné kapitálové injekce v řádu procent HDP, by finanční krize měla na maďarský bankovní sektor.
Zdroj: ČSOB
Nenechte si ujít novinky z oblasti investování na http://www.penizenavic.cz/investovani
Poslední zprávy z rubriky Hypotéky:
Přečtěte si také:
Prezentace
02.05.2024 SCHLIEGER loni zaznamenal čtyřnásobný nárůst...
30.04.2024 Tesla po špatných výsledcích roste, Meta po...
Okénko investora
Mgr. Timur Barotov, BHS
Diverzifikace v době koncentrovaných akciových trhů – výzkum Goldman Sachs
Miroslav Novák, AKCENTA
Michal Brothánek, AVANT IS
Petr Lajsek, Purple Trading
Olívia Lacenová, Wonderinterest Trading Ltd.
Jakub Petruška, Zlaťáky.cz
Za 1. čtvrtletí roku 2024 rozšířila ČNB „zlatý poklad“ o dalších téměř 5 tun
Ali Daylami, BITmarkets
Jiří Cimpel, Cimpel & Partneři
Okénko nemovitosti
Jan Dvořák, Salutem Fund
Okénko finanční rady
Petr Holub, Zoxo Financial s.r.o.
Tomáš Vrňák, Ušetřeno.cz
Fixace cen energií: Jak mít jistotu a ušetřit v nejistých časech
Richard Bechník, Swiss Life Select
Lukáš Kaňok, Kalkulátor.cz
Distribuční sazba nebo poplatek za jistič. Co všechno ovlivňuje cenu elektřiny?
Petr Holub, MojeNebankovka
Zuzana Dubová, RekvalifikacniKurzy.cz
Financování vašeho vzdělávání: Přehled možností financování rekvalifikačních kurzů
Iva Grácová, Bezvafinance
Marek Pokorný, Portu