!!! VH HARVARDU očima přímého účastníka !!!

Upozornění: Tento text není přesnou rekonstrukcí průběhu valné hromady, jedná se o mé postřehy z valné hromady. Text pravděpodobně obsahuje řadu překlepů, za což se omlouvám. Co se týká věcné stránky, snažil jsem se, aby text byl věrohodný a zejména pravdivý. Protože však vycházím ze svých poznámek z valné hromady, není vyloučeno, že jsem omylem některé detaily popsal jinak, než proběhly. Za tyto případné omyly se omlouvám. Výslovně však uvádím, že se snažím o maximální věrohodnost textu. Nejsem si vědom žádného úmyslného zatajení nebo překroucení skutečností Věřím, že jeho existence může mnoha čtenářům a zejména akcionářům pomoci pochopit zákulisí valné hromady i dění ve společnosti.

Dne 16.srpna 2001 se konala v Táboře řádná valná hromada Harvardského průmyslového holdingu, a.s. v likvidaci, dále jen HPH. Tato valná hromada probíhala velmi bouřlivě, přičemž trvala rekordně dlouhou dobu dvanáct a půl hodiny, a to od 10:00 do 22:30.

Této valné hromady jsem se zúčastnil jako minoritní akcionář společnosti. Současně jsem na základě plné moci zastupoval dalších 11 akcionářů, kteří reagovali na mou výzvu. Celkem jsem měl hlasovací práva k 28172 akciím, což však představovalo jen 0.17 procent základního jmění společnosti. Protože se valné hromady zúčastnili akcionáři vlastnící přibližně 45 procent základního jmění, váha mých hlasů byla necelá čtyři promile.

Valné hromady se celkem zúčastnilo přibližně sto akcionářů. Většina akcionářů představovala menší akcionáře, kteří vlastní mezi několika desítkami až tisíci kusů akcií. Jak ale vyplynulo z hlasování, osm velkých akcionářů představovalo minimálně 90.17 procent hlasů. Výsledky valné hromady byly tedy zcela v režii těchto velkých akcionářů. Tito velcí akcionáři mají sídlo na Kypru, jedná se o stejné akcionáře, kteří rozhodovali již na předchozích valných hromadách. Jak vyplynulo z článku, který vyšel v Hospodářských novinách, šestnáct velkých kyperských akcionářů vlastní 53.7 procent akcií celkem, tedy ovládají společnost.

Tito akcionáři jsou různě personálně i věcně propojeni, na všech valných hromadách hlasují jednotně, pravděpodobně jsou nepřímo ovládáni přímo panem Koženým. Přestože přinejmenším dva největší akcionáři, společnosti Fictio Holdings a Elobelium Trading, prokazatelně jednají ve shodě, neboť podávají společné návrhy, například na doplnění programu valné hromady, a jsou zastupováni na valné hromadě jedinou osobou, žádní akcionáři neohlásili jednání ve shodě. Bude-li jim toto jednání dokázané, o což se velmi snaží soudem jmenovaný likvidátor pan Častorál, ztratí tito akcionáři hlasovací práva ke svým akciím, čímž se stanou neplatnými všechny valné hromady konané minimálně od prosince roku 2000.

Původně se valná hromada měla konat dne 26.června 2001. Pozvánka spolu s programem byla zveřejněna v inzerátu dne 25.5.2001. Původní program obsahoval zejména zprávu představenstva o podnikatelské činnosti a stavu majetku HPH, schválení roční účetní závěrky včetně vypořádání hospodářského výsledku, volbu členů představenstva a změnu stanov. Dne 14.6. však vyšel inzerát oznamující změnu termínu valné hromady na 16.srpna 2001. Změna byla zdůvodněna tím, že Středisko cenných papírů odmítlo členům představenstva vydat výpis z SCP, čímž není možné ověřit počet hlasů jednotlivých akcionářů. Představenstvo v inzerátu akcionářům stanovilo povinnost předložit při prezentaci aktuální výpis z SCP.

Středisko cenných papírů, stejně jako ostatní státní instituce, proto uznávají jen p.Častorála. Z tohoto důvodu tedy sdělilo, že výpis akcionářů může vydat jen likvidátorovi. Protože však mezi jeho povinnosti vyzvednutí výpisu nespadá, likvidátor výpis nevyzvedl. Jednalo se zejména o reakci proti naprosté ignoraci představenstva, které odmítlo respektovat pravomocné rozhodnutí soudu předat veškeré dokumenty a účetnictví. Představenstvo odmítá naprosto s likvidátorem spolupracovat, čímž mu značně znesnadňuje jeho práci.

Protože se představenstvu nepodařilo do dnešního dne získat ani výpis na lednovou valnou hromadu, mělo jedinou možnost a to požádat všechny akcionáře o předložení výpisu. To však nemohlo být důvodem pro odložení termínu konání valné hromady o téměř dva měsíce. Důvod uváděný představenstvem byl čistě účelový, neboť nebylo nutné valnou hromadu odkládat. Jak mě potvrdil pan Vostrý v dopise, od něhož se však ostatní členové představenstva plně distancovali, jednalo se zejména o důvod získat čas. Cituji :

V dalším inzerátu ze dne 3.srpna bylo sděleno doplnění programu valné hromady o další dva body a to o vystoupení společnosti z likvidace a o odkup vlastních akcií společnosti. Inzerát vyšel až poslední možný den podle Obchodního zákoníku. Blíže se k tomu vyjádřím níže.

U registrace akcionářů na valné hromadě panoval velký zmatek, neboť mnozí akcionáři neměli výpis z SCP, případně ho měli příliš starý. Těmto akcionářům nebylo umožněno na valné hromadě hlasovat.

O to větší bylo překvapení, že mi na registraci bez problémů zaregistrovali veškeré plné moci, čímž mi bylo umožněno hlasovat za všechny akcionáře. Tento fakt mě velmi překvapil, pravděpodobně si však představenstvo uvědomilo nezákonnost svého opatření. To však nic nemění na závažnosti chyby představenstva.

Valnou hromadu zahájil pan Pacovský, který tuto hromadu řídil až do jmenování předsedy valné hromady pana Klimeše.

K bodu 1-Zahájení nechtěl pan Pacovský otevřít žádnou diskusi, po mém protestu však začal odpovídat na moje dotazy, které jsem zaslal písemně dne 12.6. a 4.8.2001.

Bylo mi odpovězeno, že společnost není v likvidaci na základě rozhodnutí prosincové a lednové valné hromady.

Toto rozhodnutí je platné až do doby, kdy ho případně zruší soud, přičemž zápis v Obchodním rejstříku na to nemá vliv. Sídlem společnosti je naproti tomu stále Ohradní 65 a to až do doby, kdy změnu sídla do Hradce Králové zapíše soud. Představenstvo nemá výpis akcionářů proto, že SCP porušilo svou zákonnou povinnost a nepředalo ho pověřenému pracovníkovi, poté protizákonně toto rozhodnutí potvrdila též Komise pro cenné papíry. P.Pacovský dále uvedl, že za situaci má zodpovědnost též pan Častorál, kterého představenstvo opakovaně vyzvalo k převzetí výpisu. Valná hromada byla údajně přeložena jen z tohoto důvodu, jak jsem informoval již výše. Program jednání byl doplněn na žádost výše uvedených dvou největších akcionářů.

Po přestávce p.Pacovský zahájil bod 2-Schválení jednacího o volebního řádu. Pravděpodobně též s ohledem na mé písemné protesty tentokrát představenstvo nezařadilo do návrhu omezení počtu a délky vystoupení akcionářů tak, jak tomu bylo na minulých valných hromadách. Můj požadavek, aby na dotazy akcionářů bylo reagováno průběžně a ne souhrnně byl předsedajícím p.Klimešem též respektován. Návrhy, aby se nejprve hlasovalo o protinávrzích akcionářů a aby se o jednotlivých návrzích na změnu stanov hlasovalo odděleně byly odmítnuty, neboť nejsou údajně v souladu se Stanovami. Po menších protestech jsem na tyto argumenty uznal.

Po té p.Pacovský ukončil bod 2 a zahájil bod 3-Schválení orgánů valné hromady. Mimo jiné návrh představenstva navrhoval na funkci předsedy valné hromady pana Klimeše, člena představenstva.

Návrh, aby byl předsedou valné hromady p.Častorál, stejně jako, aby byl mezi ověřovatele doplněn zástupce malých akcionářů byl odmítnut. Osobně proti panu Klimešovi nic nemám, domnívám se, že je velmi schopným právníkem a že k akcionářům přistupuje korektně. Valnou hromadu již vedli i mnohem méně schopní lidé, jsem velmi rád, že valnou hromadu neřídil jiný člen představenstva Přesto by asi bylo korektnější, kdyby valnou hromadu řídil pan Častorál, žel se tak nestalo. Při hlasování hlasovalo pro 65.03 procent, proti bylo 15.05 procent, zdrželo se 16.83 procent. Návrh představenstva byl tedy schválen a řízení valné hromady se ujal pan Klimeš.

Na začátku bodu 4-Zpráva představenstva o podnikatelské činnosti a stavu majetku HPH vystoupil člen představenstva pan Pacovský. Ten mimo jiné uvedl:

• Likvidátor Pacovský jmenovaný na valné hromadě konané v prosinci 1999 nebyl za celý rok zapsán do Obchodního rejstříku, což výrazně zkomplikovalo postavení společnosti.
• Pan Kožený v lednu 2000 odmítl s p.Pacovským jednat pro jeho nevyjasněné postavení ve společnosti.
• Nesplacené směnky společnosti HCMW ve výši necelých 10 miliard KČ byly včas protestovány, také s ohledem na soudní spory amerických investorů nebylo dobré pohledávky přihlásit soudně. Soudní vymáhání by zvýšilo náklady společnosti na soudní spory a právníky, výsledek soudu by však byl nejasný.
• Společnost nemá dostatek peněz k zaplacení kaucí u mezinárodních soudů.
• Cílem bylo převzít zástavy dohodou a nedělit se o majetek s dalšími žalobci, zejména americkými firmami.
• Bylo známo, že zástava ve firmě Kantupan drží bonitní aktivum ruskou ropnou společnosti Sidanko, jejíž ocenění z roku 1999 stačilo k plnému zajištění pohledávek dlužníka.
• Bylo tedy zahájeno jednání s dlužníkem o převedení zástav a o způsobu správy majetku.
• Hledal se kompromis, Kožený však požadoval záruku, že se společnost bude o majetek starat. Pokud by se společnost o majetek nestarala, ztratil by hodnotu, čímž by jeho dluh nebyl snížen.
• Představenstvo proto spolu s Koženým došlo ke kompromisu, kterým byl návrh na vystoupení z likvidace.
• Vystoupení z likvidace mělo umožnit zpeněžení účasti v Sidanku a zejména účast v azerjbajdžánské privatizaci. Společnost v likvidaci není oprávněna kupóny investovat, což by vedlo ke ztrátě jejich hodnoty.
• Nelze selektivně vyplatit drobné akcionáře, pokud Kožený akcie sám vlastní,
• V prosinci 2000 a lednu 2001 valná hromada rozhodla o vystoupení z likvidace, toto rozhodnutí se platné ihned po schválení valnou hromadou.
• V roce 2001 došlo k fyzické inventuře kupónů, snížení administrativních nákladů a uložení kupónů u příslušných orgánů.
• HPH vlastní 1.8 miliónů knížek, což činí asi 40 procent všech knížek, největší konkurent americký fond Omega vlastní cca. 1 milión knížek.
• Dochází k monitorování amerických fondů, citlivosti na další krok, kde se tajné informace “tahají” z novin a podobně. Problémy HPH jsou pro americké fondy prospěšné.
• Představenstvo se snaží jednáním v Azerjbajdžánu navázat na mnohaleté dobré vztahy na mezinárodní úrovni, distancuje se od Koženého výroků a snaží se přesvědčit o své důvěryhodnosti. Nezbytné však je, aby společnost nebyla v likvidaci, jinak nebude mít silné postavení.
• Pan docent Častorál byl jmenován soudem pouhé tři dny před valnou hromadou, která rozhodla o vystoupení z likvidace. Rozhodnutím prosincové a lednové valné hromady likvidátor ztratil své oprávnění vykonávat funkci likvidátora.
• Představenstvo je ochotno spolupracovat s likvidátorem, ten však s nimi nespolupracuje.
• Představenstvo je ochotno spolupracovat s kýmkoliv, pokud to povede ke zvýšení majetku společnosti.
• P.Pacovský se veřejně omluvil p.Častorálovi pokud se ho dotklo, že uvedl, že “působil jako důstojník StB a znal se s ing. Vostrým” Tuto omluvu však následně zpochybnil tím, že informace opět nepřímo potvrdil.
• Co se týká Sidanka, docházelo k monitorování situace. Společnost se snažila přesvědčit akcionáře, aby prodali podíl v Sidanku za nejlepších podmínek.
• V kvěrnu 2001 došlo k prodeji Sidanka za 600 miliónů dolarů společností Kantupan, čímž na akcionáře HPH připadá 150 miliónů dolarů, což je necelých 6 miliard KČ.
• Peníze za prodej jsou spláceny v měsíčních splátkách, poslední splátka přijde v lednu 2002.
• Po splacení poslední splátky rozhodnou akcionáři Kantupanu o rozdělení peněz, takže by HPH mohlo obdržet peníze v dohledné době. Vše je na dobré cestě.
• Jednání jsou složitá, ale máme si vzpomnět na pověst o Svatoplukových prutech.

Po tomto vystoupení předseda valné hromady pan Klimeš vyzval v zájmu objektivity, aby vystoupil též pan Častorál. Pan Častorál ve svém velmi rozsáhlém vystoupení mimo jiné uvedl:

• Je důvodné podezření, že 16 největších akcionářů, vlastnících přes 53 procent akcií, jedná ve shodě.
• Tyto firmy jednaly ve shodě na valné hromadě 18.prosince 2000, nesplnily oznamovací povinnost podle paragrafu 186d Obchodního zákoníku.
• V důsledku toto kyperské firmy nemají hlasovací právo minimálně do 18.12.2001.
• K porušení povinnosti by stačila jen shoda největších dvou akcionářů, která je průkazná.
• Je důvodné podezření, že akcionáři jsou majetkově i personálně propojeni, existují pochybnosti, zda svých podílů nabyly v souladu se zákony, existuje i mnoho dalších nejasností.
• Celkový dluh není uváděných 10 miliard , ale přibližně 40-50 miliard KČ, včetně úroku z prodlení.
• Jaký je důvod nechat potřetí hlasovat o vystoupení z likvidace? Jde vyloženě o účelový krok k získání času.
• Pokud soud rozhodne o neplatnosti prosincové valné hromady, bude poté muset rozhodnout i o neplatnosti dalších valných hromad, což bude opět trvat dlouhou dobu, čímž představenstvo získá čas k prodloužení nejasné situace.
• Již harvardské investiční fondy téměř okamžitě cenné papíry prodávaly kyperským firmám, z nichž některé jsou akcionáři HPH a nyní hlasují ve shodě. Jednalo se ovšem i o jiné firmy.
• Čeští akcionáři byli odděleni od českých podniků, což pro ně bylo značně nevýhodné.
• Většinu ve společnosti tvoří kyperské firmy, které však dokonce mnohdy akcie neoprávněně získaly, například formou přímých obchodů, včetně s dva roky zrušenými firmami.
• K přímému prodeji akcií do společnosti Daventree nikdy nedošlo, prodávala se již “prázdná” společnost.
• K poškození akcionářů došlo též při sloučení fondů, kdy došlo k nesprávnému ocenění majetku.
• Od roku 1997 je společnost nepřetržitě ve ztrátě.
• Prodej majetku “veřejnou” soutěží na konci roku 1997 proběhl velmi nestandartně, po jejím ukončení byl navíc v podstatě majetek akcionářů snížen na polovinu.

• Co se týká prodeje Sidanka, v pololetní představenstvo uvádí, že probíhají jednání se společností Socar, přičemž se však musí postupovat velmi střízlivě. Nejsou dosud vyjasněné ani okolnosti převodu peněz z Kantupanu do HPH
• Ještě na valné hromadě 10.1.2001 byl tento majetek zatajován.
• HPH není akcionářem společnosti Kantupa, vše probíhá přes další firmy
• Dochází k velmi problematickému chování, kdy Kožený i Digman jsou označováni v tisku jako piráti.
• Kantupan neprodal 40.3 procent akcií Sidanka tak, jak uvádí představenstvo, ale ve skutečnosti 45 procent akcií Sidanka a 13 procent společnost Rusian petrolein. Kantupan dále vlastní i podíly v dalších společnostech.
• Je otázkou, zda Kožený vlastnil čtvrtinu nebo třetinu Kantupanu.
• Aktiva Kantupanu byla zablokována soudem v Rusku a soudním příkazem londýnského soudu určeného Kantupanu i jeho partnerům. To v podstatě znemožňuje přístup HPH k penězům.

• Představenstvo stále brání vydání materiálů představenstvem a to přes rozhodnutí soudu 27.12.2000. Toto rozhodnutí bylo též potvrzeno vrchním soudem.

• Docházelo k majetkovým posunům přes 30 firem.
• Bylo podáno trestní oznámení na osoby kyperských společností a na 5 českých osob, konkrétně na Vostrého, který zastupuje tři společnosti, Černého, Resche, Hladíkovou a Pužejovou.
• Trestní odpovědnost se mimo jiné týká převádéní akcií a majetkových podvodů.
• K úniku majetku docházelo zejména na území ČR.
• Je otázka, kdo kyperské společnosti zastupuje.
• V pondělí 13.8.2001 došlo k předání soudních oznámení.

• Při veřejné obchodní soutěži došlo ke snížení hodnoty majetku na polovinu. Kožený kupuje akcie v Daventree, tu tunelují Vostrý, Černý apod.
• Kupní smlouva je čistě účelová, jedná se o kamufláž.
• Zástavu tvoří cenné papíry Daventree, cílem je upřít pozornost k privatizaci v Azerjbajdržánu. Kožený zde nyní nemůže investovat sám, proto sem chce nastrčit HPH. V případě zisku by si pravděpodobně tento zisk opět převedl na sebe.
• Neexistoval audit Daventree RTR, místo toho byl zaměněn za audit Daventre Limited, docházelo i k dalším záměnám.
• Po nezaplacení směnek nedošlo k realizaci zástav, nebyl též podán protest proti avalistům.

• 18.12.2000 došlo u rozhodčího soudu k žalobě na převod firmy Oily Rock jako zástavy ke směnkám HCMW
• Za HPH jednal pan Pacovský na základě plné moci pana Vostrého, za firmu Oily Rock pan Vlček, který byl mimochodem zvolen na valné hromadě členem představenstva.
• 20.12 byla uzavřena dohoda o urychlení řízení, začátkem ledna byl uzavřen “smír”
• Na základě toto má dojít prostřednictvím Oily Rock k převodu 44 společností do HPH, neví se však, jaké jsou majetkové poměry. Některé firmy prokazatelně existují, jiné nemají zaplacen správní poplatek, další jsou zatížené dluhy a žalobami.
• “Smír !nebyl oprávněn pan Pacovský sjednat, celý proces byl napaden soudem.

• Vlastní jmění společnosti stále klesá, společnost má vysoké provozní náklady a záporné hospodářské výsledky.
• Jednání v HPH naopak poškozuje prestiž České republiky, například z iniciativy Světové banky vyšla anglicky publikace Svědectví o privatizaci v ČR, která velmi negativně popisuje například transformace fondů apod.
• Existují důkazy o vyvlastňování akcionářů v ČR, v publikace se uvádí pojem drancování jako vyšší stupeň tunelování.
• Vymáhání dluhu představenstvem je velmi nedůsledné a to včetně zjištění výše dluhu, informací, kam peníze unikly apod.
• Třeba je pohledávku vymáhat razantně, nepřizpůsobovat se požadavkům dlužníka.
• Dodnes představenstvo nevydalo likvidátorovi jediný dokument.
• Účetnictví je velmi špatně vedeno, auditor se od roku 1997 nevyjadřuje k ocenění nejdůležitější části majetku.
• Existuje úzké propojení Koženého a Vostrého.
• HPH je ovládáno kyperskými firmami, s nimiž bylo navíc majetkově propojeno
• Cílem Koženého je nastrčit HPH do Azerjbajdžánu. V případě zisku stejně nic nedostaneme a Kožený si to vezme.
• Kožený se snaží vymanit se závazků HPH.
• Východiskem je důsledné vymáhání pohledávek v plné výši a plnění všech soudních rozhodnutí

Po ukončení vystoupení předseda opakovaně vyzval likvidátora, aby zodpověděl, jaké kroky učinil ve funkci likvidátora. Ten na dotaz odmítl zodpovědět s tím, že zpráva likvidátora nebyla na programu valné hromady, navíc představenstvo neplní již 6 měsíců pravomocné rozhodnutí valné hromady. Pan Pacovský obvinil likvidátora s možnosti poškozování společnosti, uvedl však jediný příklad ,a to vyzvednutí dopisu od Ministerstva zahraničí likvidátorem.

Po delší přestávce na oběd předseda valné hromady odložil diskusi k bodu 4 a vyzval k současnému projednání bodů 5-7 tj. návrhu a schválení roční závěrky a návrhu a schválení vypořádání hospodářského výsledku za rok 2000. Předseda uvedl, že akcionáři mají informace v dokumentech, které obdrźeli při prezentaci.

Ve zprávě je dále uvedeno, cituji:

Je velkou škodou, že představenstvo během celé valné hromady tuto skutečnost výslovně neuvedlo. Protože je navíc součástí zprávy až z 8.8., nebylo možné tento údaj nalézt v jiných zdrojích. Sám jsem tuto informaci v dokumentu přehlédl, navíc mám jistotu, že tento dokument obdrželo jen cca. 10 akcionářů a to jen na požádání. Po rozebrání těchto výtisků navíc další výtisky Výroční zprávy za rok 2000 nebyly akcionářům k dispozici.

• Účetní závěrka obsahuje všechny skutečnosti, které zákon vyžaduje.
• Existuje napjatá finanční situace a hrozba platební neschopnosti z důvodu snížení volné hotovosti.
• Doporučuje ztrátu převést na účet neuhrazených ztrát za rok 2000
• Dozorčí rada navrhuje schválit účetní závěrku a uhrazení ztráty převodem na účet neuhrazené ztráty za rok 2000.

• Auditor se obrátil na renomované právní kanceláře, v jakém postavení je p.Častorál po prosincové a lednové valné hromadě. Jednou z kanceláří byla právní kancelář Bílina-Kříž.
• Podle jejich názoru po prosincové valné hromadě byla nejasná situace v důsledku platnosti novely až od ledna 2001, všechny kanceláře se však shodly, že rozhodnutím valné hromady ze dne 10.ledna 2001 společnost vystoupila z likvidace, čímž likvidátor ztratil svoje oprávnění.
• Pan Častorál se dopouští nedovoleného jednatelství.
• Pan Častorál neposkytl informace, jaké činil kroky v průběhu likvidace, i proto se HZ Praha nevyjadřuje k auditu.
• Likvidátor zastrašoval auditora nebezpečím trestní odpovědnosti.

• V Azerjbajdžánu aukce kupónových knížek začaly v roce 2000. Občané dostali kupónové knížky.
• Celkem bylo vydáno 8 miliónů knížek, což představuje 32 miliónů kupónů.
• Vzorek jedné knížky je k dispozici v Praze k nahlédnutí.
• Kupóny patří skutečně HPH
• Problémy společnosti Minaret nemají žádný vliv na HPH, neboť neexistuje žádné spojení těchto firem.
• K dnešnímu dni proběhlo 50-60 aukcí, vesměs se jednalo o menší investice.
• Cílem je investovat do zpeněžitelných podniků.
• Platnost kupónů končí 31.1.2002, přičemž se zatím neplánuje prodloužení tohoto termínu.
• Odhadovaná tržní hodnota je kolem 50 miliónu dolarů. Podle tamní komise pro cenné papíry je hodnota cca. 5 dolarů na knížku, podle údajů vlády cca. 100 dolarů na knížku.
• Ve výroční zprávě je uvedena hodnota 1 dolar na knížku, což představuje cca. 800 miliónů korun.
• Existuje buď možnost prodat kupóny v celku, nebo je investovat do podniků.
• Hotovost získaná prodejem Sidanka nebude použita v Azerjbajdžánu, tyto peníze budou použity investovány konzervativní investicí.

• S dalšími avalisty se jedná o jejich plnění, zatím však neúspěšně.

• Pokud má někdo údaje o trestné činnosti, nechť to oznámí orgśnům činným v trestné činnosti.
• Představenstvo nemůže dělat detektivní kancelář.
• Přednostně je třeba vyřešit problémy dnešní, teprve potom je dobré se vracet k minulosti.
• K mlžení, vyvádění majetku a podobně nedochází.
• Je-li pravda, že Kožený ovládá 53 procent akcií, proč mu chceme vyplatit likvidační zůstatek?

Pacovský dále uvedl, že akcionaři Kantupanu jsou pánové Lewis,Digman,Soros a Kožený. Nikdo nemůže společnosti nařídit, co má dělat. Připustil, že HPH je v situaci, kdy má jen nataženou ruku a čeká, zda jim Kantupan peníze nakonec zašle, není možné společnost přinutit, aby něco udělala. Účet byl údajně odmrazený začátkem srpna. Dále uvedl, že představenstvo nemá již obstavený účet HPH a má tedy dostatek volných zdrojů pro běžnou činnost Na přímý dotaz později uvedl, že společnost našla náhradní řešení, které však nezveřejní, neboť by do týdne bylo zhatěno.

Co se týká diskuse k bodům 4-7, mám ještě zapsány tyto informace. Nemýlím-li se, všechny informace poskytl pan Pacovský.

• Kupóny je třeba investovat, jinak budou mít nulovou hodnotu
• Společnost v likvidaci může pouze kupóny prodat, ne je investovat
• Společnost není nyní ve sporu s Oily Rock
• Aktuální hotovost společnosti je dostatečná
• Audit za rok 2000 zachycuje běžné hospodaření, ocenění směnek bude až v auditu 2001.
• Peníze přicházejí na účet Kantupanu, zatím tam je cca. 100 miliónů dolarů.
• Výplata akcionářů bude po zaplacení první splátky.
• Není dobré se pouštět do soudního sporu s Daventree.
• Na předání “ávií” dokumentů likvidátorovi nemá představenstvo čas.
• HPH se stalo majitelem Daventree Resources, ta vlastní akcie Kantupanu, který vlastnil akcie Sidanka.
• Oily Rock se stává majetkem HPH, není však nikdo, kdo by mohl podepsat převod.
• Ocenění Oily Rock není provedeno, neboť není možné ocenit majetek kupónů v Azerjbajdžánu
• Stále je zakázáno s účtem disponovat, náhradní řešení není možné zveřejnit.
• Kantupan není veřejnou obchodovatelnou společností, žádné informace na Internetu nezveřejňuje. Dne 31.7. mu na základě rozhodnutí soudu byl odmrazen účet.
• Intenzivně se jedná o tom, kdy budou z Kantupanu zaslány do HPH.
• Nepřítomnost výpisu akcionářů na valné hromadě 10.1.2001 je nicotnou příčinou pro neplatnost valné hormady 10.1.2001.

P.Klimeš odmítl nechat hlasovat o mém návrhu na usnesení ve znění:

Po protestech proti tomuto rozhodnutí jsem se zeptal, kdy představenstvo zveřejnilo mé protinávrhy zaslané dne 4.8.2001 spolu se svým stanoviskem podle paragrafu 180 odstavec 5 Obchodního zákoníku.

Bylo mě odpovězeno, že návrhy nebylo možné zveřejnit, neboť jsem je zaslal příliš pozdě. Lhůta pro podání inzerátu v Hospodářských novinách je údajně 10 dnů. Podle mých informací je však tato informace nepravdivá,

Představenstvo svým jednáním porušilo ustanovení Obchodního zákoníku,což opět může mít vliv na platnost valné hromady. Pan Pacovský uvedl, že moje návrhy visí alespoň na nástěnce v sídle společnosti. Jak jsem si však ověřil osobní návštěvou v sídle společnosti dne 17.8.2001 v 8:15, na nástěnce nevisel a nevisí jediný můj návrh. Viselo zde pouze oznámení ve znění: “Představenstvo HPH k podání Dr.Petra Kaňovského z 7. 8. a 9.8. 2001 konstatuje, že se v tomto případě nejedná o protinávrhy ve smyslu paragrafu 180 odstavec 5 zákona 513/1991 Sb. v platném znění”. Protože však nikdo z představenstva na valné hromadě mi nebyl schopen sdělit, jaké stanovisko představenstvo zaujalo, obávám se, že tento text byl vytvořen až dodatečně. Text je navíc věcně zcela nesprávný, neboť předseda nakonec musel například nechat hlasovat o mém návrhu na změnu Stanov, jak uvedu níže. Protože všechny údaje poskytnuté členy představenstva byly nepřesné a protichůdné, je vidět, že se pravděpodobně představenstvo vůbec mými návrhy nezabývalo. Protože jsem byl jediným akcionářem, který návrhy zaslal předem, domnívám se, že představenstvo mohlo splnit svou zákonnou povinnost.

Před řešením mého protestu předseda valné hromady nechal hlasovat o schválení roční uzávěrky a vypořádání hospodářského výsledku za rok 2000. Pro návrh hlasovalo 65.94 procent, proti 20.97 procent, zdrželo se 8.80 procent. Návrh byl tedy schválen.

Dalším bodem byl bod 8- volba člena představenstva. Představenstvo navrhlo na místo po odstoupení p.Vostrého zvolit již výše zmíněného pana V ladimíra Vlčka, r.č. 460918/117, bytem Běhounská 8, Praha 9.

Jedná se o advokáta, který se zabývá obchodním právem. Během své činnosti zastupoval firmu Oily Rock, tj. pana Koženého, i pana Pacovského. Představenstvo odmítlo navrhnou do představenstva zástupce minoritních akcionářů. Jediným protikandidátem jsem shodou okolností byl já. Jsem dlouhodobým akcionářem a myslím, že by moje volba mohla být užitečná pro společnost i akcionáře. O mém návrhu se na představenstvu dlouho hovořilo, údajně mě však prosazoval pouze B.Vostrý, který též uvedl ve svém dopise, cituji:

Pan Vlček byl schválen 12 hlasy představujícími 66 procent akcií, proti bylo 40 akcionářů, představujícími 16.54 procent, zdrželo se 11 akcionářů přestavujících 12.75 procent akcií.

Dalším bodem byl bod 9- Změna stanov společnosti. Pan Pacovský přečetl návrh představenstva, který obsahoval návrh změny podepisování za společnost a doplnění jednacího a volebního řádu do stanov společnosti.

• Název společnosti doplnit na Harvardský průmyslový holding, a.s. v likvidaci.
• Sídlo společnosti přesunout opět do Prahy na Ohradní 65.
• Umožnit hlasovat nejprve o protinávrzích, teprve poté o návrzích představenstva. Dále umožnit, aby se o nezávislých návrzích, například o změně Stanov, hlasovalo zvlášť a to i tehdy, pokud je již některý návrh schválen.
• Zkrátit funkční období představenstva i dozorčí rady jen na jeden rok.
• Doplnit ustanovení, že představenstvo je povinno spolupracovat s likvidátorem na průběhu a ukončení likvidace.
• Stanovit kvórum pro vystoupení z likvidace na 99.9 procent.

V důsledku toho představenstvo stáhlo svůj návrh s tím, že bude navržen a doplněn na příští valné hromadě.

Současně předsedající uvedl, že musí nechat hlasovat o mém protinávrhu, neboť byl podán v souladu s právními předpisy. Doporučil však valné hromadě, aby návrh odmítla. Současně slíbil, že návrh zváží do návrhu představenstva na příští valnou hromadu.

Po ukončení bodu 9 předsedající zahájil bod 10-zrušení rozhodnutí o vystoupeni z likvidace.

• Společnost může investovat kupóny jen tehdy, nebude-li v likvidaci.
• Je-li pravda, že Kožený ovládá 53 procent akcií, proč mu chceme polovinu peněz vyplatit formou likvidačního zůstatku?
• Společnost není v likvidaci již po rozhodnutí prosincové a lednové valné hromady. Dokud soud nerozhodne o neplatnosti usnesení, tak platí. Přesto přetrvává právní nejistota zejména v důsledku nezapsání nových skutečností do Obchodního rejstříku.
• Bude-li společnost v likvidaci, výplata likvidačního zůstatku bude probíhat několik let, akcionáři však přesto neobdrží příliš peněz. Důvodem je, že by se znehodnotily kupóny v Azerjbajdžánu.
• Žádný další majetek společnosti v současné době nelze dohledat, akcionářům nic nepomůže ani případné soudní rozhodnutí. Kde nic není, tam si nic nevezmeme.
• Je potřeba znovu deklarovat vůli pokračovat v likvidaci.
• Je třeba získat pevnou pozici v Azerjbajdžánu, kde probíhají složitá jednání. Situaci zkomplikoval i pan Kožený svými vyjádřeními o prezidentovi Alijevovi.
• U firmy v likvidaci nelze očekávat ani rychlou výplatu zálohy na likvidační zůstatek.

Předseda valné hromady na mé protesty uvedl, že na základě rozsudku RC/98 platí, že pokud bylo usnesení napadeno, je možné opět potvrdit platnost usnesení. Vystoupení z likvidace je možné podle paragrafu 68.8 Obchodního zákoníku. Stanovy nemusí obsahovat výslovné pokyny, jak postupovat.

• Potvrdí-li soud rozhodnutí prosincové valné hromady, bude dnešní rozhodnutí zbytečné, neboť společnost nebude v likvidaci.
• Zruší-li soud rozhodnutí prosincové valné hromady, zůstane v platnosti ještě lednové rozhodnutí, poté srpnové
• Zruší-li soud rozhodnutí prosincové valné hromady pro důvod A, například neplatnosti novely Obchodního zákoníku, lednové valné hromady pro důvod B, například nepřítomnosti výpisu emitenta, nemusí nutně zrušit rozhodnutí srpnové valné hromady.

Poté jsem vznesl na předsedajícího dotaz, jaké je kvórum nutné pro vystoupení z likvidace. Předsedající uvedl, že samozřejmě 50 procent. Ihned poté jsem vznesl protest s tím, že na minulé valné hromadě uvedl, že je třeba 66.66 procent. Po asi pětiminutovém hledání v Obchodním rejstříku předsedající svůj názor opravil a uvedl, že podle paragrafu 186 je pro vstoupení do likvidace potřeba kvórum 2/3 a proto analogicky pro vystoupení z likvidace je potřebné také získat 2/3 hlasů. Předsedající dále potvrdil, že skutečnost není výslovně uvedená v OZ a je obtížné si uvědomit souvislosti.

V diskusi dále vystoupil likvidátor pan Častorál, který mimo jiné uvedl:

Dále se zeptal, proč likvidátor dal žaloby na převod Oily Rock. Uvedl, že tím společnost může přijít o majetek.

Likvidátor uvedl, že existují právní problémy převodu, například některé společnosti neexistují, jiné nemají zaplacen správní poplatek, případně jsou zatíženy dluhy. V lednu 2001 navíc pan Pacovský jednal z pověření Borise Vostrého neoprávněně. Rozhodčí nález byl jiný, než bylo požadováno. Cílem žaloby je přezkoumat tento převod.

Na konci bodu jsem zopakoval požadavek, aby představenstvo stáhlo svůj návrh na vystoupení z likvidace zpět. Po patnáctiminutové přestávce však předsedající oznámil, že nechává o bodu hlasovat, neboť představenstvo návrh nemohlo stáhnout. Domnívám se, že zde předsedající opět porušil zákonné povinnosti, neboť nechal hlasovat o návrhu, který není v souladu s právním řádem.

Tento návrh podle názoru představenstva:

• Má uspokojit přes 240 tisíc drobných, vesměs kupónových akcionářů.
• Splní jediný veřejně daný příslib z roku 1993, tj. jistota desetinásobku.
• Je v souladu s Obchodním zákoníkem, neboť se všemi akcionáři zachází stejně.
• Odkup zvýší důvěryhodnost společnosti.
• Odkup odpovídá názoru Komise pro cenné papíry.
• Podle názoru KCP již jmění v roce 1997 bylo menší, nikoliv větší, než bylo deklarováno.
• KCP i akciový trh odkup očekávají.
• Vykoupené akcie budou pravděpodobně zrušeny snížením základního jmění.
• Jen kolem 3000 akcionářů vlastní více než 20 akcií. Tito akcionáři budou mít výhodu ve zvýšení hodnoty společnosti, například v důsledku získání volné hotovosti za prodej Sidanka, dále v důsledku zvýśení důvěryhodnosti.
• Cílem je zvýšit důvěru ve společnost a obnovení obchodování.
• Odkup proběhne podle paragrafů 161 bc Obchodního zákoníku s cílem ochrany menšinových akcionářů.
• S odkupem se začne až poté, co přijdou peníze z Kantupanu a KCP obnoví obchodování s akciemi HPH.
• Výplata ostatních akcionářů proběhne nejdříve po příští valné hromadě.
• Návrh je předjednán s velkými akcionáři.
• Je třeba pomoci “chudákům” z kupónové privatizace.
• S akciemi téhož druhu musí být spojena stejná práva, což návrh splňuje.
• Výkup proběhne po poslední splátce od Kantupanu, která proběhne v lednu 2002.
• Představenstvo je přesvědčeno, že KCP s akciemi HPH obnoví obchodování.

Již před valnou hromadou jsem zaslal písemný návrh:

Tento návrh by umožnil od akcionářů odkoupit minimálně polovinu akcií, přičemž by na jeho realizaci stačily finanční zdroje získané prodejem Sidanka. Pokud by se nepřihlásili velcí akcionáři, byli by ostatní akcionáři uspokojeni dokonce plně, v opačném případě by každý obdržel část peněz a zbytek by získal až po zpeněžení dalších aktiv společnosti.

Překvapilo mne též, že představenstvo tento návrh nezveřejnilo již dříve, ale vystoupilo s ním až na valné hromadě. Informace zveřejněné v denním tisku hovořily o odkupu za 360 KČ/ks. Tyto informace zveřejnil pan Kožený i pan Vostrý, představenstvo se však od toho opět distancovalo s tím, že se jednalo o jejich soukromý názor. Pan Vostrý mě přitom v již zmiňovaném dopise napsal, cituji:

Mnozí akcionáři též protestovali, jak se došlo k ceně 600 KČ na akcii. Hodnota vlastního jmění je menší, nehledě na to, že pravděpodobně ještě výrazně poklesne. Pokud se za tuto cenu odkoupí akcie a to v různém relativním poměru, budou ostatní akcionáři výrazně poškozeni.

Co se týká posledního bodu, jeho smysl je mi záhadou, navíc se o tom asi nemělo jednat v souvislosti s odkupem akcií. Bohužel jsem však již pro únavu proti tomu neprotestoval.

Závěrem se pokusím o rekapitulaci.

Valná hromada schválila účetní závěrku a vypořádání ztráty za rok 2000, zvolila člena představenstva pana Vlčka, neschválila změnu Stanov, potvrdila rozhodnutí o vystoupení z likvidace a schválila odkup vlastních akcií, ale jen nejvýše 20 kusů od jednoho akcionáře za cenu 600 KČ za akcii.

Pokud můj postup chcete podpořit, zašlete mě, prosím na Vás kontakt s udáním počtu akcií, které vlastníte.
V případě potřeby mohou být Vaše hlasy velmi užitečné.
V Brně, dne 19.srpna 2001

RNDr. Petr Kaňovský
Letovická 10, Brno 62100
Email: pkanovsk@math.muni.cz