Dolejš: Euro bude fungovat, ale evropské instituce musí mít pravomoci

PRAHA (MEDIAFAX) - Euro nemůže pořádně fungovat, pokud nevzroste pravomoc evropských institucí, tvrdí stínový ministr financí za KSČM Jiří Dolejš. Skeptický je ale k nápadům na vznik jednotné ekonomické vlády, která by měla Evropě pomoci zvládnout hospodářskou krizi.

"Pokud má Evropský hospodářský prostor být jednotný a má v něm fungovat nějaká hospodářská politika, měla by autorita evropských institucí v oblasti hospodářské politiky být podstatně silnější," řekl Dolejš.

Tvrdí, že maastrichtská kritéria, kdy deficit rozpočtu nesmí přesáhnout tři procenta hrubého domácího produktu (HDP) a veřejný dluh 60 procent HDP, by se podle Dolejše měla aplikovat s určitou mírou pružnosti. Podle toho, v jaké fázi se nachází hospodářský cyklus. "Praxe si změnu pravidel už dávno vynutila, což je vidět z toho, že většina zemí parametry nedodržuje," řekl Dolejš. Většina zemí Evropské unie (EU) má vyšší deficit než zmíněná tři procenta HDP a dluh rovněž přesahuje povolený limit 60 procent. "A sankce nepřicházejí, což je logické, protože tyto sankce by musely jít vůči ekonomicky silným zemím EU,“ dodal. Současná krize si reformy tohoto systému vynutí.

Zavedení eura jako jednotné měny unie je podle jeho názoru šlápnutí vedle. Naráží na fakt, že zatímco státy v eurozóně mohou rozpočtovou politiku dělat de facto libovolně, měnovou politiku má na starosti Evropská centrální banka (ECB). V praxi to znamená, že jednotlivé státy si své rozpočty sestavují na základě vlastního uvážení a mnohé se silně zadlužují, ale nemohou tento problém regulovat pomocí oslabování či naopak posilování měny. "Zavedení měnové kotvy zvyšuje citlivost na rozpočtovou politiku. Pokud nemáme oslabovat euro, musíme být na sebe přísnější," řekl Dolejš a dodal: "Jenže v unii neexistuje shoda na tom, jak by nějaká rozpočtová kázeň měla vypadat. Jedna věc je nastavení pravidel, dále přechod k těmto pravidlům a nakonec ona pomyslná startovní čára, od které mají země začít."

Pokud jde o možné dopady současné krize na Evropskou unii a eurozónu, má Dolejš největší obavu z možného rozpadu tohoto uskupení. "Tlak krize veškeré kroky zrychluje, což ovšem může být na škodu. Mohlo by to vést ke vzniku vícerychlostní integrace nebo by některé státy mohly dospět k závěru, že jim v unii není dobře," reagoval na téma problémů způsobených krizí. "Žádný stát v dnešní době nemůže existovat sám o sobě, musela by přijít pomocná ruka. Otázka je, z jakého směru by ona nabídnutá ruky přišla," zakončil Dolejš.

Jiří Táborský, taborsky@mediafax.cz