Jarní prognóza EK: blízkovýchodní krize sráží růst EU, inflace znovu stoupá

Evropská komise zveřejnila jarní hospodářskou prognózu na roky 2026–2027 a obraz, který přináší, je výrazně méně příznivý než výhled z loňského podzimu. Komise nyní počítá s růstem HDP EU ve výši 1,1 % v roce 2026, což je pokles oproti podzimní předpovědi 1,4 %. Pro eurozónu je výhled ještě skromnější — 0,9 % letos a 1,2 % v roce 2027. Hlavním viníkem je nový energetický šok vyvolaný eskalací konfliktu na Blízkém východě a uzavřením Hormuzského průlivu, který zasáhl globální dodávky ropy a zemního plynu v okamžiku, kdy se evropská ekonomika teprve vzpamatovávala z předchozích turbulencí.

Dopad na inflaci je citelný a zasáhne přímo nákladové kalkulace firem. Inflace v EU je pro rok 2026 odhadována na 3,1 %, přičemž energetické ceny jsou identifikovány jako hlavní hnací faktor. Spotřebitelská důvěra klesla na 40měsíční minimum, což odráží obavy o inflaci a výhledy zaměstnanosti. Komise varovala, že narušení globálních energetických trhů — způsobené napětím kolem Hormuzského průlivu, jedné z klíčových světových tras pro přepravu ropy a plynu — výrazně zhoršilo hospodářský výhled Evropy. Paralela s rokem 2022 a ruskou invazí na Ukrajinu se nabízí sama, přičemž Komise sama toto srovnání připustila.

Dopad prognózy se liší podle největších ekonomik bloku. Německu byl výhled růstu snížen na 0,6 % pro rok 2026 a 0,9 % pro rok 2027, oproti původnímu odhadu 1,2 % pro oba roky. Francii Komise přiřkla 0,8 % v roce 2026 a 1,1 % v roce 2027, Itálii pak pouhých 0,5 % a 0,6 %. Pro firmy s expozicí na tyto trhy to znamená přehodnocení poptávkových scénářů a obezřetnost při plánování kapacit na nejbližší čtvrtletí.

Závažnou zprávou je rovněž trajektorie veřejných financí. Souhrnný vládní deficit EU má vzrůst z 3,1 % HDP v roce 2025 na 3,6 % v roce 2027 a dluh EU k HDP se má zvýšit z 82,8 % letos na 85,3 % v roce 2027. Komise přitom upozorňuje, že čtyři členské státy EU budou do té doby vykazovat veřejný dluh přesahující 100 % HDP. Rostoucí deficity v kombinaci s vyššími výdaji na obranu a energetiku omezují fiskální prostor vlád pro případná stimulační opatření.

Klíčovou neznámou zůstává délka a intenzita blízkovýchodního konfliktu. Komise připouští alternativní scénář, v němž by při déle trvajícím konfliktu a pomalejší normalizaci dodávek byly inflační tlaky silnější a hospodářský růst by se v roce 2027 nezotavil. Pro byznys z toho plyne jediný závěr: energetická zajištěnost, zajištění dodavatelských řetězců a flexibilní cenová politika přestávají být výhodou — stávají se nezbytností.