ec.europa.eu (Evropská komise)
Evropská unie  |  15.05.2024 11:05:00, aktualizováno 22:21:11

EU - Jarní hospodářská prognóza 2024: Pozvolný růst v situaci značných geopolitických rizik

Jarní hospodářská prognóza 2024: Pozvolný růst

Po roce 2023, kdy ekonomika převážně stagnovala, dosáhla počátkem roku 2024 vyššího růstu, než se očekávalo. To spolu s pokračujícím zpomalováním inflace vytváří podmínky pro postupnou expanzi hospodářské činnosti v horizontu prognózy.

 

Jarní prognóza Evropské komise předpokládá v roce 2024 růst HDP v EU ve výši 1,0 % a v eurozóně pak 0,8 %. V roce 2025 by měl růst HDP zrychlit na 1,6 % v EU a 1,4 % v eurozóně. Očekává se, že inflace měřená HISC klesne v EU z 6,4 % v roce 2023 na 2,7 % v roce 2024 a v roce 2025 pak na 2,2 %. V eurozóně by měla zpomalit z 5,4 % v roce 2023 na 2,5 % v roce 2024 a 2,1 % v roce 2025.

Návrat k růstu díky zrychlující soukromé spotřebě

HDP v EU i v eurozóně v prvním čtvrtletí 2024 podle předběžného odhadu Eurostatu mírně vzrostlo o 0,3 %. Tato expanze, která má širokou základnu napříč členskými státy, představuje konec dlouhého období hospodářské stagnace, které začalo v posledním čtvrtletí 2022.

Očekává se, že růst hospodářské aktivity bude v letošním a příštím roce do značné míry tažen trvale sílící soukromou spotřebou, jelikož pokračující zvyšování reálných mezd a zaměstnanosti povede k růstu reálných disponibilních příjmů. Soukromou spotřebu ovšem stále částečně brzdí výrazná tendence vytvářet úspory.

Naproti tomu růst investic, jak se zdá, oslabuje. V důsledku negativního cyklu bytové výstavby se zřejmě začne zvyšovat jen pozvolna. Úvěrové podmínky se v horizontu prognózy mají zlepšovat, ovšem trhy nyní ve srovnání se zimou očekávají lehce pozvolnější snižování úrokových sazeb.

S ohledem na odolnou globální ekonomiku lze očekávat, že oživení obchodu podpoří vývoz z EU. Se zvyšováním domácí poptávky v EU však bude pozitivní příspěvek vývozu k růstu do značné míry vyvážen zrychlením dovozu.

Inflace bude dále klesat

Inflace měřená HISC v eurozóně nadále výrazně klesá, a to z nejvyšší hodnoty 10,6 % (meziročně) zaznamenané v říjnu 2022. V dubnu letošního roku dosáhla podle odhadů dvouletého minima ve výši 2,4 %.

Údaje v prvních měsících tohoto roku byly nižší, než se očekávalo, přičemž podle prognózy bude inflace i nadále klesat a cílové hodnoty dosáhne v roce 2025 o něco dříve, než uváděla zimní průběžná prognóza. K dezinflaci bude přispívat především neenergetické zboží a potraviny, kdežto u energií inflace mírně roste a u služeb klesá jen pozvolna, spolu se zmírňováním mzdových tlaků. Očekává se, že vývoj inflace v EU jako celku bude podobný, i když zůstane na lehce vyšší úrovni.

Trh práce zůstává silný i přes nevýrazný růst

Navzdory zpomalení hospodářské činnosti vytvořila ekonomika EU v roce 2023 přes dva miliony pracovních míst, přičemž míra ekonomické aktivity a míra zaměstnanosti osob ve věku 20–64 let dosáhly v posledním čtvrtletí nových rekordních hodnot 80,1 % a 75,5 %. Situace na řadě trhů práce v celé EU zůstává napjatá. Míra nezaměstnanosti v EU činila v březnu rekordně nízkých 6,0 %. U těchto dobrých výsledků trhu práce hraje roli významná nabídka práce – podpořená mimo jiné migrací – i poptávka po pracovní síle.

Předpokládá se, že růst zaměstnanosti v EU se letos sníží na 0,6 % a poté v roce 2025 dále zpomalí na 0,4 %. Míra nezaměstnanosti v EU by měla zůstat víceméně stabilní a pohybovat se kolem historicky nízké úrovně.

Růst nominálních mezd v EU, který v roce 2023 dosáhl rekordní hodnoty 5,8 %, začal v souladu s očekávanou pokračující dezinflací zpomalovat. Do budoucna se předpokládá další zpomalení.

Zrušení mimořádných opatření na podporu energetiky sníží schodky veřejných financí

Po výrazném snížení v letech 2021 a 2022 se pokles schodku veřejných financí EU v roce 2023 vzhledem k oslabení hospodářské aktivity zastavil. Předpokládá se, že v letech 2024 a 2025 se opět začne snižovat (o 3,0 % a 2,9 %), zejména díky postupnému ukončování opatření na podporu energetiky.

Vzhledem k vyšším nákladům na obsluhu dluhu a nižšímu růstu nominálního HDP se má za to, že poměr dluhu k HDP v EU se letos stabilizuje na 82,9 % a následně v roce 2025 mírně vzroste přibližně o 0,4 procentního bodu.

Větší nejistota v souvislosti s geopolitickým napětím

Nejistota a rizika, která mohou nepříznivě ovlivnit hospodářský výhled, se v posledních měsících ještě zvýšily, zejména v důsledku vývoje vleklé útočné války Ruska proti Ukrajině a konfliktu na Blízkém východě. Rizikové je nadále i obecnější geopolitické napětí. Přetrvávající inflace v USA může navíc vést k dalším odkladům snižování sazeb v USA i v dalších zemích, což by vyústilo v poněkud náročnější globální finanční podmínky.

Na domácí úrovni může být pokles inflace pomalejší, než se předpokládalo, následkem čehož by centrální banky v EU mohly oddalovat snižování sazeb, dokud nezačne výrazněji klesat inflace v odvětví služeb. Kromě toho by některé členské státy mohly v rozpočtech na rok 2025 přijmout dodatečná opatření fiskální konsolidace, která v této prognóze nejsou zohledněna a která by mohla mít dopad na hospodářský růst v příštím roce. Na druhou stranu oslabení tendence k úsporám by mohlo podnítit růst spotřeby a investice do bytové výstavby by se mohly zotavit rychleji. Výhled ovšem stále více zatěžují rizika spojená se změnou klimatu.

Souvislosti

Tato prognóza vychází ze souboru metodických předpokladů, pokud jde o směnné kurzy, úrokové sazby a ceny komodit, s datem uzávěrky 25. dubna. V případě všech ostatních vstupních údajů, včetně předpokladů ohledně vládních politik, zohledňuje informace, které byly k dispozici do 30. dubna včetně. Projekce nepočítají s žádnými změnami politik s výjimkou případů, kdy jsou nové politiky dostatečně podrobně oznámeny.

Evropská komise zveřejňuje každoročně dvě souhrnné prognózy (jarní a podzimní) a dvě prognózy průběžné (zimní a letní). Souhrnné prognózy obsahují širokou škálu hospodářských ukazatelů pro všechny členské státy EU, kandidátské země, země ESVO a další významné vyspělé i rozvíjející se tržní ekonomiky. Průběžné prognózy zahrnují roční a čtvrtletní ukazatele HDP a inflace v běžném a následujícím roce pro všechny členské státy a také souhrnné ukazatele pro EU a eurozónu.

Letní hospodářská prognóza Evropské komise, která by měla být předložena v září 2024, bude obsahovat aktualizované projekce HDP a inflace z této jarní prognózy.

Další informace

Úplný dokument: Jarní hospodářská prognóza 2024

Místopředseda Dombrovskis na Twitteru: @VDombrovskis

Komisař Gentiloni na Twitteru: @PaoloGentiloni

GŘ ECFIN na Twitteru: @ecfin

Quote

Ekonomika EU zůstávala v posledních letech navzdory mimořádným výzvám stabilní a nyní lze očekávat návrat k mírnému růstu, jehož tempo se v roce 2025 zrychlí. Situace na trzích práce je nadále dobrá, s vysokou mírou zaměstnanosti, a soukromá spotřeba roste. Globální prostředí však stále přináší pro EU řadu rizik v souvislosti s rostoucím a přetrvávajícím geopolitickým napětím. V tomto nestabilním prostředí je zásadní, abychom využili všech dostupných nástrojů k posílení odolnosti a konkurenceschopnosti. Zaprvé by se členské státy měly zaměřit na reformy a investice podporující udržitelný růst v kombinaci s obezřetnější fiskální politikou, aby se snížila vysoká míra zadlužení. Zadruhé musíme přijmout veškeré možné kroky k posílení investic. Zde již hraje významnou roli nástroj NextGenerationEU, ovšem pro stimulaci soukromých investic toho můžeme udělat mnohem více – zásadní proto stále bude odstraňovat přeshraniční překážky a dokončit unii kapitálových trhů. Zatřetí musíme i nadále těžit z našeho otevřeného obchodního modelu a mimo jiné uzavírat obchodní dohody s důvěryhodnými partnery.
Valdis Dombrovskis, výkonný místopředseda pro hospodářství ve prospěch lidí 2024-05-14

Ekonomika EU v prvním čtvrtletí výrazně ožila, což naznačuje, že po velmi náročném roce 2023 nastal obrat. V průběhu tohoto i příštího roku očekáváme postupné zrychlování růstu, přičemž soukromou spotřebu zde podporuje klesající inflace, zlepšování kupní síly a pokračující nárůst zaměstnanosti. Schodky veřejných financí by se měly po zrušení téměř všech opatření na podporu energetiky lehce snížit, ale veřejný dluh se příští rok mírně zvýší, což ukazuje na nutnost fiskální konsolidace při současné ochraně investic. Tuto prognózu i nadále obklopuje značná nejistota, a vzhledem k tomu, že nedaleko našich hranic probíhají dvě války, vzrostla i rizika nepříznivého vývoje.
Paolo Gentiloni, komisař pro hospodářství 2024-05-14

K článku zatím nejsou žádné komentáře.
Přidat komentář

Poslední zprávy z rubriky Evropská unie:

St 14:28  Evropská komise zveřejnila čtyři doporučení pro Českou Republiku Svaz průmyslu a dopravy (spcr.cz)
St 11:53  Rozpočet EU na rok 2025 posílí financování priorit Evropy ec.europa.eu (Evropská komise)




Zobrazit sloupec 

Kalkulačka - Výpočet

Výpočet čisté mzdy

Důchodová kalkulačka

Přídavky na dítě

Příspěvek na bydlení

Rodičovský příspěvek

Životní minimum

Hypoteční kalkulačka

Povinné ručení

Banky a Bankomaty

Úrokové sazby, Hypotéky

Směnárny - Euro, Dolar

Práce - Volná místa

Úřad práce, Mzda, Platy

Dávky a příspěvky

Nemocenská, Porodné

Podpora v nezaměstnanosti

Důchody

Investice

Burza - ČEZ

Dluhopisy, Podílové fondy

Ekonomika - HDP, Mzdy

Kryptoměny - Bitcoin, Ethereum

Drahé kovy

Zlato, Investiční zlato, Stříbro

Ropa - PHM, Benzín, Nafta, Nafta v Evropě

Podnikání

Města a obce, PSČ

Katastr nemovitostí

Katastrální úřady

Ochranné známky

Občanský zákoník

Zákoník práce

Stavební zákon

Daně, formuláře

Další odkazy

Auto - Cena, Spolehlivost

Registr vozidel - Technický průkaz, eTechničák

Finanční katalog

Volby, Mapa webu

English version

Czech currency

Prague stock exchange


Ochrana dat, Cookies

 

Copyright © 2000 - 2024

Kurzy.cz, spol. s r.o., AliaWeb, spol. s r.o.

ISSN 1801-8688