Jarní hospodářská prognóza 2026 ukazuje zpomalení růstu, neboť energetický šok zvyšuje inflaci

Jarní hospodářská prognóza 2026 předpokládá slabší hospodářskou aktivitu, neboť konflikt na Blízkém východě spouští nový energetický šok, který znovu vyvolává inflaci a otřásá ekonomickým sentimentem.

Před koncem února 2026 mělo hospodářství EU nadále růst mírným tempem spolu s dalším poklesem inflace, ale od vypuknutí konfliktu se výhled výrazně změnil. Inflace začala oživovat několik týdnů po vypuknutí konfliktu, který byl způsoben prudkým nárůstem cen energetických komodit, a hospodářská aktivita ztrácí dynamiku. Pokud se napětí na trzích s energií uvolní, situace se v roce 2027 mírně zlepší.

Po dosažení 1,5 % v roce 2025 se nyní předpokládá, že růst HDP v EU v roce 2026 zpomalí na 1,1 % – což je revize směrem dolů o 0,3 procentního bodu oproti prognóze hospodářské prognózy z podzimu 2025 (1,4 %). Růst HDP se pak v roce 2027 zvýší na 1,4 %. Projekce růstu pro eurozónu jsou obdobně revidovány směrem dolů z 1,2 % v roce 2026 na 0,9 % a 1,2 % v roce 2027 na 1,4 %. Očekává se, že inflace v EU dosáhne v roce 2026 3,1 % – což je o celý procentní bod více, než se původně předpokládalo – a v roce 2027 se opět sníží na 2,4 %. V eurozóně je inflace rovněž revidována až na 3,0 % v roce 2026 a na 2,3 % v roce 2027 ve srovnání s podzimními projekcemi ve výši 1,9 % v roce 2026 a 2,0 % v roce 2027.

Hospodářství EU bude nadále růst, ale pomalejším tempem

Jako čistý dovozce energie je hospodářství EU vysoce náchylné k energetickému šoku způsobenému konfliktem na Blízkém východě – což je druhý takový šok za méně než pět let. Prudký nárůst cen energií znamená vyšší účty domácností a rostoucí náklady podniků, které snižují zisky mnoha průmyslových odvětví a účinně přesměrovávají příjmy z hospodářství EU do zemí vyvážejících energii.

Po vypuknutí konfliktu klesla důvěra spotřebitelů na čtyřicetiměsíční minimum, a to kvůli rostoucím obavám z rostoucí inflace a ztráty pracovních míst. Přesto se očekává, že hlavní hnací silou růstu zůstane spotřeba. Podnikatelské investice budou rovněž omezeny přísnějšími podmínkami financování, nižšími zisky a zvýšenou nejistotou. Slabší zahraniční poptávka také brzdí růst vývozu.

Investice EU do energetické odolnosti, zejména po totální ruské invazi na Ukrajinu, se vyplácejí. Snaha o diverzifikaci dodávek, dekarbonizaci a nižší spotřebu energie umožnila hospodářství EU lépe absorbovat dnešní otřes.

Inflace poroste díky cenám energií

Krátkodobý výhled inflace se od prognózy z podzimu 2025 zhoršil, přičemž údaje z března a dubna již ukazují prudké zrychlení způsobené cenami energií. Celková inflace má nyní dosáhnout vrcholu v roce 2026 a poté se v roce 2027 uvolnit, neboť se očekává, že ceny energetických komodit budou postupně klesat, i když zůstanou přibližně o 20 % nad předválečnou úrovní.

Dlouhodobý pokles míry nezaměstnanosti se chýlí ke konci

V roce 2025 vzrostla zaměstnanost o 0,5 %, čímž se do hospodářství EU přidal více než 1 milion pracovních míst. Očekává se, že v roce 2026 se růst zaměstnanosti zpomalí na 0,3 % a v roce 2027 se opět zvýší na 0,4 %. Dlouhodobý pokles míry nezaměstnanosti má skončit a v roce 2027 se stabilizuje na úrovni přibližně 6 %. Růst nominálních mezd by měl zůstat silný, neboť mzdy se přizpůsobují vyšší inflaci.

Energetický šok zvyšuje zátěž veřejných financí

Očekává se, že schodek veřejných financí v EU vzroste z 3,1 % HDP v roce 2025 na 3,6 % do roku 2027, což bude odrážet utlumenou hospodářskou aktivitu, vyšší úrokové výdaje, opatření ke zmírnění dopadu vyšších cen energií na zranitelné domácnosti a podniky a zvýšené výdaje na obranu. Veřejné investice v EU se mají v roce 2027 stabilizovat na vysoké úrovni, a to navzdory ukončení vyplácení prostředků z Nástroje pro oživení a odolnost.

Poměr dluhu EU k HDP by se měl rovněž zvýšit z 82,8 % v roce 2025 na 84,2 % v roce 2026 a 85,3 % v roce 2027. V eurozóně by se měl zvýšit z 88,7 % v roce 2025 na 90,2 % v roce 2026 a 91,2 % v roce 2027. To odráží vyšší primární schodky a stále méně příznivý diferenciál mezi úroky a růstem. Očekává se, že do roku 2027 budou mít čtyři členské státy míru zadlužení vyšší než 100 % HDP.

Pokračující napětí v dodávkách zatěžuje výhled

Hlavní riziko spojené s prognózou se týká trvání konfliktu na Blízkém východě a jeho důsledků pro globální trhy s energií. Vzhledem k neobvykle vysoké míře nejistoty – a zužujícímu se období pro rychlou normalizaci podmínek dodávek – je základní prognóza doplněna alternativním scénářem za předpokladu dlouhodobějších narušení. Podle tohoto scénáře se předpokládá, že ceny energetických komodit výrazně porostou nad základní křivky futures a na konci roku 2026 vyvrcholí a do konce roku 2027 se s nimi postupně znovu sladí. Podle tohoto scénáře by se inflace nezmírnila a hospodářská aktivita by se v roce 2027 nezotavila, jak se předpokládá v základní prognóze. Vyšší ceny by navíc mohly přimět domácnosti a podniky k výraznějšímu snížení spotřeby a investic.

Kromě toho by se mohl zintenzivnit přímý nedostatek dodávek konkrétních komodit a vstupů, například některých rafinovaných ropných produktů, hélia a hnojiv, což by mělo řetězové účinky na globální výrobní řetězce a cenovou dostupnost potravin.

Pokračující zmírňování poptávky po pracovní síle – o čemž svědčí klesající počet volných pracovních míst a míra náboru pracovníků – by mohlo signalizovat nepříznivější dopad na budoucí růst zaměstnanosti.

Pokračující nejistota ohledně globálních obchodních politik a probíhající rekonfigurace geopolitických a obchodních vztahů by mohly dále zatížit důvěru a aktivitu.

Důležitým proinflačním rizikem pro výhled zůstává rychlejší provádění strukturálních reforem, které řeší dlouhodobé překážky růstu v EU. Silné veřejné investice do odvětví, jako je obrana a transformace energetiky, mohou některé ze slabých míst očekávaných v soukromém sektoru kompenzovat. Umělá inteligence představuje příležitost i riziko: zvýšení produktivity by mohlo podpořit investice v EU, zatímco narušení trhu práce by mohlo mít dopad na poptávku.

Souvislosti

Tato prognóza vychází z metodických předpokladů pro směnné kurzy, úrokové sazby a ceny komodit s datem uzávěrky 29. dubna. U všech ostatních příchozích údajů, včetně údajů o vládních politikách, zahrnuje tato prognóza informace až do 4. května včetně. Projekce nepředpokládají žádné změny politiky, pokud nebudou opatření přijata nebo věrohodně oznámena a dostatečně podrobně specifikována. Prognóza obsahuje dvě zvláštní otázky týkající se snížení spotřeby energie v EU v posledních třech desetiletích a rozdílů v zavádění umělé inteligence. Prostřednictvím řady rámců rovněž analyzuje makroekonomické politické reakce na energetické šoky, strategie výrobců pro napětí a narušení obchodu, pokračující uvolňování trhů práce, vazby mezi cenami plynu a elektřiny a vnitrostátní opatření fiskální politiky k řešení šoku v oblasti cen energií v roce 2026.

Evropská komise každoročně zveřejňuje dvě komplexní prognózy (jarní a podzimní), které pokrývají širokou škálu hospodářských ukazatelů pro všechny členské státy EU, kandidátské země, země ESVO a další významné vyspělé a rozvíjející se tržní ekonomiky.

Hospodářská prognóza Evropské komise z podzimu 2026 aktualizuje projekce v této publikaci a očekává se, že bude předložena v listopadu 2026.

Pro více informací

Úplný dokument: Jarní hospodářská prognóza 2026: Zpomalení růstu v důsledku energetického šoku, který zvyšuje inflaci

Sledujte komisaře Dombrovskise na X ( @VDombrovskis) a Blueskyho ( @valdisdombrovskis.ec.europa.eu)

Sledujte GŘ ECFIN na X: @ecfin