Povinné ručení v Rakousku: Náklady na pojistná plnění zpomalují

Speciální index KVLPI, který měří vývoj cen klíčových složek pojistných plnění v povinném ručení, v roce 2025 vzrostl jen o 3,7 % – tedy přibližně stejně jako obecná inflace. Jde o výrazný útlum oproti předchozímu roku. Co za tímto vývojem stojí a co to znamená pro pojišťovny?

Co je KVLPI a proč na něm záleží

Rakouský „Index výkonnosti cen pojištění odpovědnosti za motorová vozidla" (KVLPI) sestavuje pravidelně Spolkový statistický úřad Rakouska (Statistik Austria) jménem Rakouské asociace pojišťoven (VVO). Jeho účel je praktický: pojišťovnám slouží jako měřítko při rozhodování o úpravách výše pojistného. Základním rokem indexu je rok 2016, kdy byla hodnota stanovena na 100 bodů.

Index se skládá ze tří podindexů odrážejících hlavní skupiny nákladů. Největší váhu – přibližně 62,75 % – nesou škody na motorových vozidlech, tedy takzvané „plechové škody". Újmy na zdraví účastníků nehod tvoří zhruba 21,73 % a zbývajících cca 15,52 % připadá na ostatní škody na majetku, jako jsou poškozené budovy, silnice nebo oplocení, a dále honoráře znalců a právníků.

Rok 2025: zpomalení, které přišlo po vrcholu

V roce 2025 dosáhl celkový KVLPI hodnoty 148,2 bodu, oproti 142,9 bodu v roce 2024. Meziroční nárůst tak činil 3,7 %, což je výrazně méně než v předchozím roce, kdy index vzrostl o 7,2 %. Pro srovnání: obecná inflace měřená indexem spotřebitelských cen (CPI) dosáhla v roce 2025 průměrně 3,6 %. KVLPI a CPI tedy šly tentokrát téměř ruku v ruce – situace, která v roce 2024 nenastala, kdy KVLPI (+7,2 %) výrazně překonal CPI (+2,9 %).

Z hlediska jednotlivých podindexů byl v roce 2025 nejvyšší nárůst zaznamenán u nákladů na újmy na zdraví: +4,6 %, hodnota indexu vzrostla na 142,3 bodu. Škody na vozidlech vzrostly o 4,2 % na 154,7 bodu: navzdory příznivě snížené dynamice tento podindex vykazuje historicky nejvyšší absolutní hodnotu ze všech tří složek. Nejméně se zvýšily ostatní škody na majetku, a to pouze o 1,5 % na 132,0 bodu; naposledy byl zaznamenán nižší nárůst v roce 2020, kdy činil pouhých 0,3 %.

Útlum jako signál, ne jako záruka

Zpomalení růstu nákladů na pojistná plnění je pro pojišťovny pozitivní zpráva. Signalizuje, že tlak na zdražování pojistného nemusí být v příštím období tak silný jako v letech 2022–2023, kdy KVLPI akceleroval výrazně nad úroveň obecné inflace. Klíčovou otázkou ovšem zůstává, zda jde o trvalý trend, nebo jen o dočasné uklidnění. Složka nákladů na újmy na zdraví – ta s dlouhodobě nejdynamičtějším růstem – totiž ani v roce 2025 nezpomalila natolik, aby přestala být zdrojem obav. Od základního roku 2016 vzrostla o více než 42 %, zatímco plechové škody o přibližně 55 %. Pojišťovny tak budou KVLPI sledovat i nadále velmi pozorně: v době, kdy pojistitelnost rizik a udržitelnost technických výsledků patří k ústředním tématům celého odvětví, je každý signál z oblasti škodních nákladů cennou informací.

Škodní inflace silná i jinde

Prudké nárůsty nákladů na pojistná plnění v letech 2022–2024 nebyly rakouskou specialitou – šlo o jev, který ve stejné době zasáhl prakticky celou střední Evropu. Hlavními tahouny byl souběh postpandemické inflace, vyšší hodinové sazby v servisech, dramatické zdražení náhradních dílů, dopravy a energie, nedostatek kvalifikovaných pracovníků v autoservisech a rostoucí náklady na zdravotní péči. V Německu reagoval dozorový orgán BaFin na vzniklé deficity pojišťoven výzvou k plošnému přeceňování tarifů; povinné ručení tam zdražilo v důsledku škodní inflace v některých segmentech až o 25 %. V České republice byl vývoj podobný: škodní inflace za poslední čtyři roky dosáhla 50 % – průměrná výše škody, která v roce 2021 činila přibližně 50 000 Kč, vzrostla na zhruba 75 000 Kč (data srovnejto.cz). Od konce roku 2017 se přitom průměrná škoda navýšila o 61 %, zatímco průměrné pojistné stouplo za stejné období pouze o 19 % (Pojistný obzor) – nůžky mezi náklady a příjmy pojišťoven se tedy roky rozevíraly, než trh zareagoval výraznějším zdražováním pojistného.

Aktuální uklidnění, které v Rakousku dokumentuje KVLPI za rok 2025, má svůj protějšek i u nás: zástupci pojišťoven nepředpokládají výrazný skokový pokles ani nárůst cen a navyšování pojistného bude spíše pozvolné, v řádu jednotek procent, i když ještě asi v několika vlnách. Přetrvávající tlak na náklady – zejména u újmy na zdraví, jejíž odškodnění je v Česku navíc provázáno s pravidelnou valorizací dle nového občanského zákoníku – znamená, že skutečný klid v oblasti škodní inflace nenastane. Strukturální příčiny zdražování plechových škod: technologická náročnost moderních vozidel, rostoucí mzdové náklady v autoservisech a stále vyšší nároky na odškodnění újmy na zdraví také nezmizely.