Řidič běžného auta na dieselový pohon dnes při tankování plné nádrže ušetří v průměru takřka 200 Kč v porovnání se situací, kdy by nebylo v platnosti stropování cen pohonných hmot

Důvodem je skutečnost, že vládní stropování cen nutí čerpací stanice promítat zlevněni na burze v Rotterdamu do konečných cen věrněji, dvakrát rychleji.

Podívejme se na čísla blíže. Když v listopadu 2022 ve 14 dnech (3. až 17. 11) zlevnil litr nafty na burze v Rotterdamu v přepočtu o 5,50 Kč, snížily čerpací stanice v ČR cenu nafty o 2,50 Kč/l, plyne z dat CCS a agentury Bloomberg. Do zlevnění tedy pumpy tehdy promítly jen 45 % burzovního zlevnění.

Když v dubnu 2026 rovněž ve 14 dnech (7. až 21. 4) zlevnil litr nafty na burze v Rotterdamu v přepočtu o 7,20 Kč, snížily čerpací stanice v ČR cenu nafty o 6,50 Kč/l. Do zlevnění pumpy tudíž nyní promítly hned 90 % burzovního zlevnění. Nafta v daném období od 7. do 21. 4. sice zlevnila o osm korun, ale z toho zlevnění o zhruba 1,50 Kč má na svědomí redukce spotřební daně o necelé dvě koruny na litr.

Vládní stanovování maximálních přípustných cen totiž právě nutí čerpadláře promítat zlevnění v Rotterdamu do cen u českých pump věrněji, pružněji a rychleji. Jak vidno, vlastně hned dvakrát rychleji – viz 45 % v roce 2022 vs. 90 % v roce 2026.

Čerpadláři stále podnikají s marží, akorát si ji nemohou tolik jako třeba roku 2022 přechodně navyšovat tím, že zlevnění v Rotterdamu promítnou do cen u pump jen velmi postupně a celkově opožděně.

Letos v březnu zdražovali čerpadláři v Česku nejvýrazněji ze všech zemí EU. Právě proto, že ještě nebylo v platnosti vládní stropování. Od té doby, co v platnosti je, klesá cena nafty v ČR historicky zdaleka nejvýraznějším způsobem. Takže hned čtyři s pěti nejvýraznějších jednodenních zlevnění nafty v novodobé historii ČR nastala letos v dubnu (viz tabulka níže).

Bez stropování by včerejší průměrná cena nafty nebyla 40,60 Kč/l, ale přesahovala by 43,90 Kč/l. Lze totiž předpokládat, že čerpadláři by tak jako roku 2022 promítli do cen u pump jen zhruba polovinu burzovního zlevnění, nikoli 90 procent. Tedy místo redukce 6,50 Kč/l uplatnili redukci jen zhruba 3,25 Kč/l.

Natankování plné naftové nádrže by tedy bylo takřka o 200 Kč dražší, než ve skutečnosti bylo. O dalších více než 80 Kč zlevňuje natankování plné naftové nádrže snížení spotřební daně z nafty o necelé dvě koruny na litr (které se v koncových cen projevuje zlevněním o zhruba 1,50 Kč/l).

Obě opatření, zejména pak stropování, tak mají citelný protiinflační dopad. Protože tlumí růst cenové hladiny napříč ekonomikou (nafta se na spotřebě pohonných hmot v ČR podílí zhruba ze tří čtvrtin, pro průmysl či zemědělství je nepostradatelná).

Pochopitelně, jde o zásah do trhu. A měl by se proto vztahovat jen k co možná nejkratšímu, přechodnému období, které je mimořádné (což nynější situace je).

Trh tuzemských čerpacích stanic ale je stejně znatelně postátněný, neboť tři největší provozovatelé pump v ČR jsou zcela či v rozhodující míře v rukou států – Česka (Čepro), Polska (Orlen) a Maďarska (MOL). Takže více než čtvrtina pump v Česku je stejně v tomto smyslu státních.

Lukáš Kovanda, Ph.D.