Akciovým trhům se na začátku týdne spíše nedařilo. V uplynulém týdnu ale zaznamenaly nové rekordy

Americké akcie navázaly na sérii třech týdnů růstu, i když vstup do nového týdne byl mírně slabší. Sentiment na trzích totiž znovu zhoršilo napětí mezi USA a Íránem, které narušilo krátké období uklidnění. Klíčovou roli tak i nadále hraje situace kolem Hormuzského průlivu – po jeho pátečním otevření trhy silně rostly a indexy S&P 500 i Nasdaq tudíž tři dny po sobě dosáhly historických maxim. Což dokonce znamenalo nejlepší týden za posledních 11 měsíců. O víkendu ale Írán průliv opět uzavřel, což na trzích naopak vyvolalo nervozitu. Na komoditních trzích to následně znamenalo prudký růst ropy. Americká ropa WTI tedy posílila o 6,87 % na 89,61 dolarů za barel a severomořská ropa Brent o 5,64 % na 95,48 dolarů za barel. Energetický sektor v indexu S&P 500 si připsal +0,21 %. Hlavní indexy zakončily obchodování smíšeně a spíše slaběji. Index Dow Jones ztratil 0,01 % na 49 442,6 bodu, index S&P 500 poklesl o 0,24 % na 7 109,1 bodu a index Nasdaq klesnul o 0,26 % na 24 404,4 bodu. Největší tlak byl vidět v komunikačním sektoru – Meta klesla o 2,56 % a přerušila devítidenní růst, zatímco Netflix poklesl o 2,55 %. Index volatility VIX po osmi dnech poklesů vzrostl o 1,37 bodu na 18,85 bodů. Z dosavadních výsledků amerických společností v S&P 500 překonalo předběžné odhady 87,5 % z 48 společností.

Úterní seance skončila rovněž v záporu, přestože během dne indexy krátce rostly. Nakonec všechny hlavní americké indexy ze své hodnoty ztratily okolo 0,6 %. Index S&P 500 tak uzavřel na 7 064,1 bodech, index Nasdaq na 24 259,96 bodech a index Dow Jones uzavřel na 49 149,60 bodech. Trhy sledovaly také dění kolem Fedu, kde K. Warsh představil své postoje. Zdůraznil zachování nezávislosti americké centrální banky (Fedu), ale zároveň volal po změnách v přístupu k měnové politice. Jeho spíše přísnější tón pak posunul výnosy amerických dluhopisů. Desetiletý výnos tedy vzrostl o 6 bazických bodů na 4,311 %. Trh nyní počítá jen s přibližně 30% pravděpodobností snížení sazeb do konce roku. Hlavním faktorem zůstává geopolitika. Jednání mezi USA a Íránem se komplikuje, když americká strana zrušila plánovanou cestu viceprezidenta do Pákistánu a Írán naznačil, že bez zrušení blokád lodní dopravy se rozhovorů nezúčastní. Současné příměří má vypršet na konci týdne a jeho pokračování je nejisté.

Jak se tedy finančním trhům dařilo v uplynulém obchodním týdnu?

Akciovým trhům se v uplynulém obchodním týdnu velmi dobře dařilo prakticky po celém světě. Trhy tak dosáhly historických maxim, byť situace ale zůstává stále křehká, a to především kvůli dalšímu napětí kolem Hormuzského průlivu. Naděje na jeho opětovné otevření totiž rychle zmizela poté, co Írán o víkendu oznámil, že námořní trasa zůstává uzavřená, a dokonce donutil dvě indické lodě k návratu. D. Trump označil tento krok za porušení příměří a zároveň uvedl, že USA zadržely íránskou loď v Ománském zálivu kvůli podezření z obcházení sankcí. Írán naopak tvrdí, že průliv neotevře, dokud USA nezruší blokádu jeho přístavů. Diplomatické jednání má pokračovat v Islámábádu, kam se vrací americká delegace s cílem prodloužit dvoutýdenní příměří.

Írán však účast nepotvrdil a Trump zároveň pohrozil útoky na civilní infrastrukturu, pokud nedojde k dohodě. Index S&P 500 tedy i přes to za celý uplynulý týden vzrostl o 4,54 % a poprvé v historii tak překonal hranici 7 000 bodů, konkrétně uzavřel na 7 126 bodech. Technologický index Nasdaq za celý uplynulý obchodní týden posílil dokonce o 6,84 % a dosáhl 26 589 bodů a zaznamenal tak již 13 růstových dní v řadě čili nejvíce od roku 2009. Index Dow Jones pak vzrostl na 49 447 bodů, když posílil o 3,19 %. Tahounem růstu potom byly především technologické společnosti. Nové zprávy o pokračujícím uzavření průlivu ale mohou tento pokles rychle otočit. V dalších dnech budou investoři bedlivě sledovat hlavně výsledky velkých společností v čele se společnostmi Tesla, Boeing, Intel, IBM, United Airlines, ale rovněž také vývoj kolem Fedu.

A na jakou další klíčovou událost se upne zrak investorů?

Klíčová bude debata o jmenování nového předsedy Fedu K. Warshe, od kterého se očekává tlak na rychlejší snižování úrokových sazeb v USA. Americké akciové trhy pak zakončily páteční obchodování výrazným růstem, zatímco ropa prudce oslabila. Hlavním důvodem byla lepší nálada investorů a obchodníků, kterou podpořily signály právě ohledně zmírnění napětí na Blízkém východě a dočasné obnovení provozu v Hormuzský průliv. Hlavní akciový index S&P 500 v pátek posílil o 1,2 % na konečných 7125,36 bodu. Technologický index Nasdaq Composite v pátek vzrostl o 1,5 % na 24 468,48 bodu a průmyslový Dow Jones ke své hodnotě ke konci obchodního týdne přidal 1,8 % na konečných 49 447,92 bodu. Indexy S&P 500 i Nasdaq se dostaly na svá nová historická maxima. Pokud bychom se přesunuly na evropské a asijské akciové trhy, tak i zde jsme zaznamenaly poměrně silný nárůst zisků.

Jak se pak v minulém týdnu dařilo akciovým trhům v Evropě a Asii?

Německý index DAX za celý uplynulý obchodní týden posílil o 3,77 %. Rovněž i britský index FTSE 100 za celý minulý obchodní týden svou hodnotu zvýšil, a to o 0,63 %. Hlavní akciový index eurozóny Euro Stoxx 50 za celý minulý obchodní týden vzrostl o 2,22 %. Zisky si ke své hodnotě za celý minulý obchodní týden přičetl i francouzský index CAC 40, a to ve výši 2 %. Akciovým trhům se v uplynulém týdnu dařilo i na asijských burzovních parketech. Japonský index Nikkei za celý minulý obchodní týden vzrostl o výrazných 4,14 % a hongkongský akciový index Hang Seng za celý uplynulý obchodní týden zaznamenal nárůst hodnoty o 2,63 %. Na komoditních trzích byl vývoj opačný. Severomořská ropa Brent, považovaná za globální benchmark, zlevnila o 8,7 % na 90,71 dolarů za barel. Americká ropa WTI zaznamenala ještě výraznější pokles, když ze své hodnoty odepsala dokonce 10,6 % a uzavřela tak na 84,69 dolarech za barel.

Zprávy o plném znovuotevření klíčové námořní trasy totiž vedly k prudkému propadu cen ropy a zároveň podpořily růst akcií. Íránský ministr zahraničí minulý týden tedy oznámil, že průliv bude po dobu trvání příměří plně přístupný pro obchodní lodě. Tento krok následoval krátce po oznámení amerického prezidenta D. Trumpa o desetidenním příměří mezi Izraelem a Libanonem. Trump následně uvedl, že trasa je „zcela otevřená“, zároveň ale zdůraznil, že americká omezení vůči íránské námořní dopravě zůstávají nadále v platnosti, dokud nedojde k úplnému uzavření dohody. Předchozí omezení této úžiny totiž vedlo k historicky mimořádnému narušení trhu s energetickými komoditami a následně k prudkému růstu cen energií. Situace tak pro trhy vyzněla velmi pozitivně, a to především kvůli následnému poklesu cen ropy.

Ten totiž snižuje inflační tlaky, což podporuje nejen akcie a kryptoměny, ale i dluhopisy. Zároveň je ale důležité mít na paměti, že část optimismu už byla na trzích v důsledku očekávání dohody započítaná. Proto sice byla reakce pozitivní, ale ne nikterak výrazně. Pokles cen ropy zároveň zmírnil obavy z inflace a z nutnosti dalšího zvyšování úrokových sazeb. Naopak vzrostla očekávání, že americký Federální rezervní systém (Fed) by mohl do konce roku sazby snížit - pravděpodobnost tohoto scénáře se nyní pohybuje kolem 60 %. Bitcoin se na konci týdne obchodoval okolo úrovně 74 000 dolarů za BTC.