Češi o podpojištění vědí. Smlouvu však aktualizovalo jen 28 % z nich

Sedm z deseti nemovitostí je podpojištěných. A přestože o tom podle aktuálního průzkumu České asociace pojišťoven Češi vědí, situaci neřeší. Své pojištění totiž aktualizovalo jen 28 % z nich. Řada domácností tedy nadále spoléhá na staré nastavení smluv a vystavuje své domovy riziku podpojištění. Ročně tak přicházejí o miliony korun. Rok od začátku komunikační kampaně 60 % nestačí se ukazuje, že samotné povědomí ještě neznamená změnu chování.

Pro řadu Čechů je pojištění nemovitosti automatickou záležitostí. Jen část z nich však smlouvu průběžně aktualizuje, a právě v tom je podle České asociace pojišťoven zásadní problém. Ceny nemovitostí v posledních letech výrazně vzrostly, zatímco pojistné částky často zůstaly na úrovni, která odpovídala cenám před pěti, deseti i více lety. Výsledkem je podpojištění v průměru o 42 %. V praxi to znamená, že lidé mají ve smlouvě nastavenou nižší pojistnou částku, než kolik by reálně stálo opravit nebo znovu postavit jejich dům. Když pak přijde neštěstí, pojištění může pokrýt jen část nákladů a zbytek musí domácnost doplatit z vlastních peněz.

Češi o podpojištění nemovitostí přitom vědí, většina ale své pojistné smlouvy stejně neřeší. Zatímco 72 % lidí uvádí, že v posledních měsících téma podpojištění zaznamenali, do akce – tedy aktualizace smlouvy – se pustilo jen 28 %. Proč lidé pojistku neaktualizují? Téměř třetina dotázaných jako hlavní důvod pasivity uvedla přesvědčení, že mají pojistku nastavenou správně. Dalšími překážkami jsou obava ze zdražení pojistného (16 %) a nedostatek času (16 %).

„Podpojištění není teoretický pojem z učebnic. Je to problém, který má podle našich analýz až 70 % nemovitostí. V praxi to pak znamená, že v případě škody může domácnost dostat méně peněz, než kolik reálně potřebuje na opravu nebo obnovu domova. A právě proto opakovaně vyzýváme klienty, aby pojistku nebrali jako papír, který jednou podepíšou a víc se o něj nemusejí starat, ale jako službu, která jim má pomáhat. A proto je třeba ji průběžně aktualizovat,“ říká Lenka Slabejová, gestorka neživotního pojištění České asociace pojišťoven.

A že se nejedná jen o teorii dokládají i statistiky. Například jen na požárech pojišťovny evidovaly v minulém roce 5 730 pojistných událostí za víc než 5 miliard korun, přičemž průměrná škoda dosáhla 996 tisíc korun. Právě na přírodních katastrofách Češi kvůli podpojištění ročně přijdou až o 700 milionů korun. Riziku podpojištění lze přitom snadno předejít.

„Klíčová je kontrola nastavení smlouvy každé dva až tři roky a samozřejmě při každé úpravě nemovitosti, ať se již jedná o rekonstrukci, přístavbu nebo třeba instalaci fotovoltaické elektrárny či výměnu kotle,“ vyjmenovává Lenka Slabejová a dodává: „Pravidelnou aktualizaci nám může vyřešit i tzv. indexace, která za nás automaticky hlídá vývoj cen nemovitostí v závislosti na inflaci. Na nás pak zbývá jen hlídat, zda nedošlo k navýšení hodnoty domu jiným způsobem.“

Jak na to: spočítejte si, jestli bude vaše pojistka stačit

Riziku podpojištění lze předejít poměrně snadno. Stačí dodržovat několik jednoduchých pravidel:

• Zkontrolujte pojistnou smlouvu každé 2–3 roky.
• Zkontrolujte ji vždy po větší změně na domě či bytě, například po rekonstrukci, přístavbě, výměně vybavení, instalaci fotovoltaiky nebo výměně kotle.
• Zvažte indexaci (automatické navyšování pojistné částky podle vývoje cen). I s indexací ale platí: pokud jste hodnotu nemovitosti zvýšili úpravami, je potřeba to promítnout i do smlouvy.

Orientační hodnotu nemovitosti si můžete ověřit zdarma pomocí online kalkulačky na webu 60nestaci.cz.

Vyplnění zabere zhruba tři minuty a stačí k němu pár základních informací, jako například celková plocha nemovitosti, počet pater nebo vybavení navíc. Na závěr můžete vybrat pojišťovnu, u které máte smlouvu, a ta vám následně poradí, jak v případě zjištěného podpojištění postupovat.

Průzkum Pojištění majetku a podpojištění realizovala nezávislá výzkumná agentura Ipsos. Sběr dat byl realizován prostřednictvím aplikace Instant Research agentury Ipsos na třech vzorcích: na 1575 respondentech ve věku 18-65 let v reprezentativním zastoupení podle pohlaví, věku, vzdělání, čistého příjmu, druhu pojištění a regionu a velikosti místa bydliště a na 2053 respondentech ve věku 18–65 let v reprezentativním zastoupení. Sběr dat proběhl online.